Ráno vstát z postele je pro některé již první překážkou začínajícího dne – bojují s únavou z nedostatku spánku, ne vždy totiž spí doporučených 8 hodin. Přes den práce, škola, brigády, rodina… A večer opět únavou padnout do postele a další den začít nanovo..

Problémy s únavou mají především osoby v produktivním věku, dokonce až třetina z nich. V případě, že se nejedná o únavu zapříčiněnou nějakým onemocněním, pak jde podle psychologa Dalibora Špoka o únavu způsobenou zásadními změnami v životním stylu člověka a nástupem technologií v duševní práci, s níž stále neumí lidé správně zacházet.

„Nemyslím tím technické obsluhování aplikací a nástrojů, ale především uvědomění si, že na rozdíl od minulosti jsou tyto aplikace daleko náročnější na pozornost a kapacitu našeho mozku. Vše je dnes snadné, vše můžeme dohledat, okamžitě vyřešit.

Nečekáme, jako před 30 lety, až nám za dva dny přijde odpověď na náš dopis nebo až nám za pár hodin někdo zvedne telefon. Tato rychlost a tyto možnosti ale zároveň představují obrovský tlak na mozek, který si neodpočine tak, jako dřív,“ vyjádřil se k problematice únavy Špok.

Když člověk vykonává fyzickou práci, pociťuje únavu přímo, a tak si dokáže lépe naplánovat přestávky. S duševní únavou je to ale složitější, protože tu nezaznamenáváme okamžitě, ale až v momentu, kdy přichází problémy s pozorností a soustředěním.

Odborníci tak doporučují dělat pravidelné přestávky, bez nich totiž není dlouhodobý výkon tak kvalitní, jak by měl být. Po 30-90minutovém fyzickém a psychickém výkonu člověk pociťuje únavu a je třeba si udělat přestávku pro další cyklus výkonu těla.

Zajímavostí je, že v 19. století vzniklo hnutí 8 : 8 : 8, jež propagovalo osm hodin pro práci, osm hodin pro spánek a osm hodin pro soukromý život zaměstnanců.

Jak zahnat únavu a zlepšit svůj výkon, je přitom tak jednoduché. Buď stačí po obědě 20-30minutový spánek, delší spánek nemá smysl, jelikož by byl utlumující, nebo si v práci dělat pravidelné alespoň 5minutové přestávky po 25 minutách.