Otec genetiky Gregor Johann Mendel zanedlouho oslaví 200 let od svého narození. Vědce, který položil základy moderní genetiky a jehož zná celý svět, připomene obří, sedmimetrový hrášek.
Ten se v následujících 14 dnech objeví na známých místech v Brně a bude lidem připomínat světově proslulou osobnost a její slavné pokusy s hrachem, které Mendel prováděl za zdmi augustiniánského opatství.
Výsledkem byla publikace „Pokusy s rostlinnými hybridy“, jež položila základy moderní genetiky. Přelomový význam publikace však odborná veřejnost docenila až 16 let po Mendelově smrti.
„Hrášek bude putovat po známých brněnských dominantách – nejprve se objeví u sochy Jošta na Moravském náměstí. Poté jej přesouváme na hrad Špilberk, kde se zdrží čtyři dny a pak ho postupně přemístíme na Campus Masarykovy univerzity, ke kostelu sv.
Michala, k Mahenovu divadlu a další místa v Brně. Na závěr se dokutálí do opatství na Mendelově náměstí, kde si jej mohou užít návštěvníci festivalu Mendel, který začíná 17. a končí 19. 7.,“ říká Jakub Carda, ředitel Společně o.p.s., která akci organizuje.
Obří hrášek, který firma Kubíček vyráběla měsíc, má v průměru sedm metrů a je z PVC. Materiál hrášku umožňuje, aby na něj přihlížející skákali a odráželi se od něj.
„Většina lidí zná Mendela především jako vědce – otce genetiky, méně známý je jako meteorolog, učitel a včelař. Hlavním tématem publikací, které vydal, byla meteorologie. Mendel byl dokonce první na světě, kdo vědecky popsal tornádo, stalo se tak v roce 1870, kdy se tornádo přehnalo nad Brnem.
Proslavily ho jeho pokusy s hrachem, kde zkoumal, jak se jednotlivé znaky a vlastnosti dědí z rodičů na potomstvo. Mendelovy zákony o dědičnosti znaků platí dodnes,“ uvádí Blanka Křížová, ředitelka Mendelova muzea MU v Brně.
Podle ní je Mendel známý spíše za hranicemi naší země – do muzea se na něj chodí ptát právě cizinci. „Doufáme, že se to změní, a že se podaří přiblížit tuto osobnost, která je stavěna na roveň Darwinovi a někdy i před něj, Čechům.“.
Gregor Johann Mendel (1822-1884) většinu své práce vykonal za zdmi Augustiniánského kláštera na Starém Brně. Byl zde vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se stále nachází základy skleníku, ve kterém prováděl své průkopnické pokusy, zachoval se zde i včelín, který Mendel nechal vystavit.
„Nejcennější památkou je originál Mendelova rukopisu, ve kterém popsal zákony dědičnosti.“ říká Jakub Carda.
Dodnes se využívá jak včelín, tak i záhonky, kde Mendelovo muzeum pěstuje hrášek. „Někdy vyroste tak velký, že si říkáme, že je geneticky modifikovaný,“ usmívá se Blanka Křížová.
Osobnost Gregora Johanna Mendela lidem přiblíží festival, kde si návštěvníci kromě zábavné sekce mohou vyzkoušet ve stáncích muzea izolovat DNA a seznámí se například s tématem šlechtění rostlin. Mendel studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku a přírodní vědy.
Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatické metody).
