Domů     Příroda
Naše planeta nás nepřestává překvapovat

komerční sdělení

Země je jediná planeta, kterou máme, a na to, kolik nás lidí v dnešní době je, o ní máme stále jen povšechné a povrchní informace. Tahle záhadná planeta nás zkrátka stále nepřestala a nejspíš ani nikdy nepřestane překvapovat.

Toho si všimli i autoři dokumentárního seriálu s prostým a všeříkajícím názvem Záhadná planeta, kteří s kamerou navštívili více či méně známá místa celého světa, aby divákům přiblížili různá překvapení přírody, která nás dnes a denně udivují.

Pětidílný seriál vznikl v netradiční japonsko-novozélandské koprodukci a začíná tak na půli cesty – na ostrovech mezi Austrálií a Asií, kde žije Varan komodský, jediný živoucí drak a zvířecí relikt starých časů.

Ve druhém díle se štáb přesouvá do Karibiku, kde se bez jakéhokoliv člověku známého důvodu odehrává největší setkání Žraloků obrovských na celém světě. Konkrétně v přesně stanovené oblasti kousek od pobřeží mexického Yucatánu.

A vědci si jen lámou hlavy, proč tomu tak je. Přestože se Karibské moře, respektive Mexický záliv, nachází tak blízko pobřeží, stále skrývá mnohá tajemství, která lidem nedají spát. A po zhlédnutí tohoto dílu Záhadné planety nedají spát ani vám.

Přesouváme se do Jižní Ameriky, kde ve třetí epizodě navštívíme poměrně rozsáhlé území od Patagonie na dohled od Antarktidy až po sluncem sežehnuté solné pánve Bolívie. Zatímco první z těchto oblastí vládne Puma, té druhé Plameňák Jamesův.

Dva zdánlivě neporovnatelné světy tisíce kilometrů od sebe tvoří ideální směsici míst, kde se to přírodními záhadami jen hemží.

Ve čtvrté epizodě štáb navštěvuje Afriku, konkrétně její Střechu s velkým S, tedy Etiopskou vysočinu. Zde žije zvláštní druh opic zvaný pavián Dželada, který je jediným přeživším druhem z prastaré skupiny primátů živících se trávou.

Kromě něj v tomto extrémním prostředí přežívá také Vlček etiopský, jenž se v potravním řetězci specializuje na lov a konzumaci hlodavců. Nehostinná Etiopská vysočina je pro většinu z nás velkou neznámou, a tak si tento díl rozhodně nenechte ujít.

A nakonec tu máme třešničku na dortu, les (či spíše prales) s názvem Mata Atlantica [čti mata atlánčika], který se nachází na brazilském pobřeží kousek od Ria de Janeiro a svojí biodiverzitou, tedy druhovou rozmanitostí, může směle konkurovat mnohem větší a známější Amazonii.

Tropická džungle zde přechází v nádherné pláže a je s podivem, že tato oblast je stále tak málo probádaná.

Na japonsko-novozélandský dokumentární seriál Záhadná planeta se můžete podívat na kanále Viasat Nature, a to počínaje 7. červnem každou neděli od 14:00.

www.viasatnature.cz

Trailer:

https://youtu.be/iuUSAxJm1QM

Související články
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to je agresivita, a že se v tomto ohledu mnohdy chovají hůře než jejich bratranci šimpanzi učenliví. Na počátku 20. století si […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Nejlepší přítel člověka? Pes, chtělo by se říct. Ale existují živočichové, které mají náš druh ještě raději než čtyřnozí chlupáči. Takovým je třeba veš… Na naší evoluční cestě od prvních primátů podobným opicím přes australopitheky až po moderní lidi s s vysoce vyspělým mozkem nám dělal společnost mimořádně věrný společník: Pediculus humanus, jinak známý jako […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz