Domů     Vesmír
Zrod planety v přímém přenosu
Martin Janda 20.5.2020
This image shows the disc around the young AB Aurigae star, where ESO’s Very Large Telescope (VLT) has spotted signs of planet birth. Close to the centre of the image, in the inner region of the disc, we see the ‘twist’ (in very bright yellow) that scientists believe marks the spot where a planet is forming. This twist lies at about the same distance from the AB Aurigae star as Neptune from the Sun. The image was obtained with the VLT’s SPHERE instrument in polarised light.

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT odhalila neklamné známky zrodu planetárního systému. Kolem mladé hvězdy AB Aurigae se nachází hustý disk plynu a prachu s nápadnou spirálovitou strukturou.

V něm astronomové nalezli poruchu označovanou jako ‚twist‘, která může prozrazovat polohu vznikající planety. Tento útvar by mohl představovat první přímo pozorovaný doklad o procesu formování planety..

„Dosud jsme nalezli tisíce extrasolárních planet, ale o tom, jak vznikají, toho stále víme jen málo,“ říká vedoucí autor studie Anthony Boccaletti (Observatoire de Paris, PSL University, Francie). Astronomové vědí, že planety se utvářejí nabalováním prachových shluků a chladného plynu v protoplanetárních discích kolem mladých hvězd, jako je například AB Aurigae.

Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT publikovaná ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics poskytla zásadní poznatky, které vědcům pomohou lépe pochopit tyto procesy.

„Abychom zaznamenali planety v relativně krátkém období jejich formování, potřebujeme pozorovat velmi mladé systémy. Až dosud ale astronomové nebyli schopni získat dostatečně detailní záběry takových disků, které by umožnily identifikovat struktury objevující se v místech, kde by mohly planety vznikat,“ podotkl Boccaletti.

Nové snímky zachycují působivou spirálu plynu a prachu okolo hvězdy AB Aurigae, která leží asi 520 světelných let od Země a na obloze se nachází v souhvězdí Vozky (Auriga). „Spirály tohoto typu naznačují přítomnost mladých planet, které strhávají plyn a vyvolávají v disku vlny, podobně jako loď na hladině,“ vysvětluje Emmanuel Di Folco (Astrophysics Laboratory of Bordeaux, LAB, Francie), který se na výzkumu podílel.

Při oběhu planety kolem mateřské hvězdy se tato vlna vytvaruje do podoby spirálního ramene. Jasná žlutá skvrna (v blízkosti středu tohoto nového záběru okolí hvězdy AB Aurigae) připomíná zlom ve struktuře ramene a bývá označována jako ‚twist‘.

Nachází se od hvězdy asi tak daleko jako ve Sluneční soustavě Neptun od Slunce a výzkumníci se domnívají, že by se mohlo jednat o jednu ze zdrojových oblastí vlnových poruch, tedy místo, kde se právě utváří nová planeta.

Před několika lety provedli vědci pozorování systému AB Aurigae radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO. Získali tak první informace o probíhajícím formování planet v okolí této hvězdy.

Na záběrech nalezli dvě plynná spirální ramena v blízkosti hvězdy (ve vnitřních partiích protoplanetárního disku). Následně, v letech 2019 a 2020, se A. Boccaletti a jeho kolegové z Francie, Thajska, Spojených států a Belgie pokusili pořídit ještě detailnější snímky okolí AB Aurigae.

Použili k tomu dalekohled ESO/VLT s přístrojem SPHERE a získaná data přinesla dosud nejpodrobnější pohled na tento systém.

Pomocí výkonného zobrazovacího systému přístroje SPHERE mohli astronomové zachytit slabší světlo menších prachových zrn a také emise přicházející z vnitřních partií disku. Potvrdili přítomnost spirálních ramen detekovaných před lety pomocí ALMA a nalezli další pozoruhodný útvar – zlom, který ukazuje na probíhající formování planet v disku.

„Útvaru tohoto typu říkáme ‚twist‘ a předpovídají ho některé teoretické modely formování planet,“ upozorňuje spoluautorka práce Anne Dutrey (LAB). „Vzniká propojením dvojice spirál – jedna se navíjí od oběžné dráhy planety dovnitř a druhá směrem ven – přičemž se setkávají v místě, kde se planeta nachází.

To umožňuje akreci prachu a plynu z disku na formující se planetu a tedy její růst.“.

Související články
Vesmír 22.3.2025
V posledních letech vědce stále více fascinuje Uran, a to nejen díky svému jedinečnému postavení ve Sluneční soustavě, ale i kvůli možnostem, které skrývají jeho tajemné měsíce. Navíc třetí největší planeta patří mezi ty nejméně prozkoumané. Tomu se ale můžeme jen těžko divit, mise k planetě vzdálené 2,8 miliardy kilometrů jsou komplikované, drahé a dlouhé. […]
Vesmír 19.3.2025
Už týden je v provozu observatoř NASA SPHEREx, mise, která během následujících dvou let prostuduje miliony galaxií a hvězd v Mléčné dráze. Jak vědci doufají, její data nám pomohou pochopit nejranější okamžiky vesmíru a jeho vývoj. Astrofyzikální dalekohled vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země 11. března raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z kalifornské Vandenbergovy vesmírné základny. Od mise […]
Vesmír 18.3.2025
Byla první ženou ve vedení NASA, která po celý svůj život neúnavně obhajovala nové nástroje, které by vědcům mohly umožnit studovat širší vesmír. Měla velkou zásluhu na tom, že byl roku 1990 do vesmíru vyslán Hubbleův teleskop, který umožňuje zkoumat astronomické jevy bez rušení zemskou atmosférou. Díky tomu získala přezdívku „matka Hubblea“. Nancy Grace Romanová […]
Technika Vesmír 17.3.2025
Ve své době patřily k technologické špičce, máloco ale stárne rychleji než technologie. Sonda Voyager 1, která dala nahlédnout za oponu Jupiteru a Saturnu, se už dávno stala nejvzdálenějším člověkem-vyrobeným objektem ve vesmíru. Málokdo ale ví, co s sebou do vesmírných dálav nese… Každého Američana stál zhruba tolik, jako jeden oběd v McDonaldu. Finanční náklady na program […]
Vesmír 15.3.2025
Venuše a Merkur nemají žádný, Země jeden, Mars dva. To plynní obři počítají své přirozené satelity ve větších číslech, Neptun jich má 16, Uran 28 a Jupiter 95. I největší planeta Sluneční soustavy je však proti Saturnu jen chudým příbuzným. Astronomové objevili nových 128 měsíců, které obíhají krasavce s mohutným prstencem, tedy Saturn. „Je to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz