Podle studie Oxfordské univerzity ekonomické projekty snižující hladinu skleníkových plynů a podporující hospodářský růst přinášejí jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu vyšší návratnost vynaložených prostředků než klasické stimulační výdaje.
Výzkum, jehož spoluautorem je i nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Joseph E. Stiglitz, vycházel ze zkušeností z ekonomické krize, která postihla svět v letech 2008 a 2009..
Jedním z příkladů, které studie zmiňuje, je výstavba čisté energetické infrastruktury.
Ta totiž generuje dvakrát více pracovních míst na jednu vydanou libru vládních výdajů než je tomu u fosilních paliv. Další z možností je rozšíření širokopásmového internetového připojení, které by umožnilo více lidem pracovat z domova.
„Když budeme řešit změny klimatu, budeme zároveň řešit i současnou ekonomickou krizi,“ uvedl hlavní autor studie Cameron Hepburn. Jeho kolega klimatolog Nicholas Stern zdůraznil, že podpora pracovních míst ve vysokoemisních odvětvích, je velmi krátkozraká. „To jsou v současnosti velmi nejisté pracovní pozice.“.
Výsledky studie zveřejněné v Oxfordském přehledu hospodářské politiky tak poskytují vědeckou podporu výzvám k zelenému zotavení ekonomiky z pandemické krize, které již před tím navrhla řada západních ekonomů a dalších společenských vědců.
„Klimatická krize prohloubí pandemii. Enviromentální stimulační plány dokážou vyřešit jak pandemii, tak i klimatickou krizi,“ podotkl k tomu sociolog z Pensylvánské univerzity Daniel Aldana Cohen.