Kalendář ukazoval 26. 9. 1973, když se na svůj první let s cestujícími přes Atlantik vydal legendární letoun Concorde. Concorde nebyl jediným, a dokonce ani prvním civilním letadlem, které dokázalo pokořit hranici rychlosti zvuku.
I přesto se tento britsko-francouzský stroj stal symbolem cestování nadzvukovou rychlostí..
Stroj Aérospatiale-BAC Concorde 101/102 v akci
Momentka z podpisu britsko-francouzské smlouvy o vývoji nadzvukového letounu (1962)Konstrukce kokpitu v bristolské továrně Filton v roce 1963Designové návrhy letadlaModel Concordu na aerosalónu ve Farnborough v roce 1962Výroba letounu v roce 1963Interiéry v roce 1964Čištění vnitřního trupu v roce 1967
Práce na jednom z křídel prototypu, rok 1967Vibrační testy v Toulouse v roce 1967Konstrukci navrhla a postavila francouzská Aérospatialeve spolupráci s britskou British Aircraft Corporation. Pohonná jednotka Olympus 593 byla dílem firem Rolls-Royce z Manchesteru a SNECMA z Courcouronnes ležícího nedaleko Paříže. Symbiózu Britů a Francouzů pak dokonalo provozování Concordů leteckými společnostmi British Airways a Air France.Pohonná jednotka Olympus 593Piloti a letecký personál v Toulouse v roce 1967Původní odhad nákladů na program ve výši 70 milionů liber byl velmi překročen a zpožděn, vývoj letounu nakonec vyšel na 1,3 miliardy liber.Britská královna Alžběta II. u modelu letadlaConcorde se stal fenoménem i módní záležitostí. Cukráři vyráběli dorty ve tvaru letadla……některé ženy se pak v jeho stylu i líčilyConcorde se od ranveje poprvé odlepil 2. března 1969 ve francouzském Toulouse. Druhý exemplář, postavený v anglickém Filtonu, se do vzduchu dostal zhruba o měsíc později.Concorde stále drží rekord v rychlosti civilní přepravy přes Atlantik, když v roce 1996 zvládl cestu mezi Londýnem a New Yorkem za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund.Kabina pro dva piloty a palubního inženýraPředstavení letadla veřejnosti v roce 1967 v ToulousePrvní vteřiny ve vzduchuByť letenky byly velmi drahé, interiéry z počátku působily spíše strozeDo osudu stroje, jehož bylo vyrobeno pouhých 20 kusů, se v červenci 2000 osudově zapsala tragická havárie. Kovová lamela ležící na ranveji pařížského letiště prorazila startujícímu Concordu pneumatiku, která explodovala a protrhla nádrž letadla. To v plamenech dopadlo na zem a ve svých troskách pohřbilo 113 osob. Rok po tragédii byl upravený Concorde zařazen zpět do služby. Propad v letecké dopravě, který nastal po 11. září 2001, mu však zasadil definitivní smrtelnou ránu. Na svůj poslední pravidelný let se Concorde vydal 24. října 2003 a dnes ho lze obdivovat už pouze coby exponát leteckých muzeí.
Český národní pavilon na světové výstavě EXPO 2025 byl oficiálně otevřen veřejnosti a hned od začátku zaujal nejen svou architekturou, ale i pestrým programem. Významným bodem je účast středoškolského týmu LASAR, který představí inovativní řešení problematiky kosmického odpadu. Pavilon navržený studiem Apropos Architects je architektonickým skvostem, jehož dřevěná a skleněná konstrukce ve tvaru spirály symbolizuje […]
V Brně vzniklo České polovodičové centrum, které propojí výzkum s průmyslem a pomůže nastartovat polovodičový ekosystém. Má ambici posílit nejen českou, ale i evropskou technologickou suverenitu. Nově otevřené České polovodičové centrum (Czech Semiconductor Centre – CSC) má za cíl propojit výzkumné instituce, univerzity a technologické firmy. Pomůže především malým podnikům a startupům s vývojem čipů, […]
Společnost Toyota Engineering Society začala loni pracovat na sférickém mobilním zařízení, které bude schopné přepravovat lidi v průhledné kulaté kapsli. Po čtyřech měsících vývoje představila funkční prototyp. Připomíná mobilní kapsli, kterou se pohybovali návštěvníci parku dinosaurů ve filmu Jurský svět. Vozidlo funguje na stejném principu jako kolo pro křečky. Na vnitřní straně koule jsou položeny […]
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu se zaměřil na tzv. Hanbury […]
Může technologie zrušit smrt, jak ji známe? Možná ano. Uchování mozku by podle jednoho mladého australského vědce mohlo být možnou cestou k tomu, aby lidstvo překonalo své největší biologicky dané omezení. V roce 1918 bylo Elizabeth Hughes Gossettové jedenáct let. Místo, aby si hrála s jinými dětmi, pomalu umírala. Lékaři jí totiž diagnostikovali diabetes 1. […]
