Kalendář ukazoval 26. 9. 1973, když se na svůj první let s cestujícími přes Atlantik vydal legendární letoun Concorde. Concorde nebyl jediným, a dokonce ani prvním civilním letadlem, které dokázalo pokořit hranici rychlosti zvuku.
I přesto se tento britsko-francouzský stroj stal symbolem cestování nadzvukovou rychlostí..
Stroj Aérospatiale-BAC Concorde 101/102 v akci
Momentka z podpisu britsko-francouzské smlouvy o vývoji nadzvukového letounu (1962)Konstrukce kokpitu v bristolské továrně Filton v roce 1963
Designové návrhy letadlaModel Concordu na aerosalónu ve Farnborough v roce 1962Výroba letounu v roce 1963Interiéry v roce 1964Čištění vnitřního trupu v roce 1967Práce na jednom z křídel prototypu, rok 1967Vibrační testy v Toulouse v roce 1967Konstrukci navrhla a postavila francouzská Aérospatialeve spolupráci s britskou British Aircraft Corporation. Pohonná jednotka Olympus 593 byla dílem firem Rolls-Royce z Manchesteru a SNECMA z Courcouronnes ležícího nedaleko Paříže. Symbiózu Britů a Francouzů pak dokonalo provozování Concordů leteckými společnostmi British Airways a Air France.Pohonná jednotka Olympus 593Piloti a letecký personál v Toulouse v roce 1967Původní odhad nákladů na program ve výši 70 milionů liber byl velmi překročen a zpožděn, vývoj letounu nakonec vyšel na 1,3 miliardy liber.Britská královna Alžběta II. u modelu letadlaConcorde se stal fenoménem i módní záležitostí. Cukráři vyráběli dorty ve tvaru letadla……některé ženy se pak v jeho stylu i líčilyConcorde se od ranveje poprvé odlepil 2. března 1969 ve francouzském Toulouse. Druhý exemplář, postavený v anglickém Filtonu, se do vzduchu dostal zhruba o měsíc později.Concorde stále drží rekord v rychlosti civilní přepravy přes Atlantik, když v roce 1996 zvládl cestu mezi Londýnem a New Yorkem za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund.Kabina pro dva piloty a palubního inženýraPředstavení letadla veřejnosti v roce 1967 v ToulousePrvní vteřiny ve vzduchuByť letenky byly velmi drahé, interiéry z počátku působily spíše strozeDo osudu stroje, jehož bylo vyrobeno pouhých 20 kusů, se v červenci 2000 osudově zapsala tragická havárie. Kovová lamela ležící na ranveji pařížského letiště prorazila startujícímu Concordu pneumatiku, která explodovala a protrhla nádrž letadla. To v plamenech dopadlo na zem a ve svých troskách pohřbilo 113 osob. Rok po tragédii byl upravený Concorde zařazen zpět do služby. Propad v letecké dopravě, který nastal po 11. září 2001, mu však zasadil definitivní smrtelnou ránu. Na svůj poslední pravidelný let se Concorde vydal 24. října 2003 a dnes ho lze obdivovat už pouze coby exponát leteckých muzeí.
Redakce magazínu 21. století přijala pozvání italské Vicenzi, do nádherných vzdušných prostor Fondazione Bisazza, což je kulturní instituce zaměřená na současné umění, design a architekturu. Legendární hodinářská značka Citizen si zde v pondělí 5. října připomněla 50 let uplynulých od odhalení prvních solárních článků umístěných přímo na číselníku hodinek. Od prvních kreací se solárními články na […]
Problematika lesních požárů se stává stále palčivějším tématem. I v České republice se jí věnuje řada odborníků. Řádění ohně se nevyhnulo ani proslulé České Švýcarsko, plameny ho pustošily opakovaně. Co nejvíce tento úchvatný kout republiky ochránit má pomoci i nová technika, kterou nedávno zaměstnanci Správy Národního parku České Švýcarsko převzali. Onu techniku představují dálkově ovládaný […]
Výzkumníci z Centra dopravního výzkumu analyzovali stav trakčních akumulátorů u 3 171 ojetých elektrických vozidel z Česka, Slovenska a Polska. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím jejich stav je stáří vozidla, následované počtem ujetých kilometrů. Výsledky zároveň ukazují, že ve většině případů je skutečná degradace baterií nižší, než bývá veřejností očekáváno. Obavy z rychlé degradace baterie patří mezi […]
Otto Wichterle se stal symbolem českých měkkých kontaktních čoček. Za materiálem, bez něhož by jeho vynález jen těžko uspěl, však stojí také chemik Drahoslav Lím. Právě on připravil hydrogel, který dokázal spojit pružnost, vysoký obsah vody a snášenlivost s lidským tělem. Jeho jméno přesto zůstalo ve Wichterleho stínu. Mnoho chemických a fyziologických syntéz a směsí, […]
Včera jsme si připomněli Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy. Před 39 lety se státy světa dokázaly shodnout na něčem, co mělo skutečný dopad: Montrealský protokol pomohl zastavit používání látek, které ozónovou vrstvu ničily. Je to dobrá připomínka, že udržitelnost nemusí znamenat návrat do jeskyně. Někdy stačí jednoduše méně plýtvat. Třeba i energií. A přesně na […]
