Kalendář ukazoval 26. 9. 1973, když se na svůj první let s cestujícími přes Atlantik vydal legendární letoun Concorde. Concorde nebyl jediným, a dokonce ani prvním civilním letadlem, které dokázalo pokořit hranici rychlosti zvuku.
I přesto se tento britsko-francouzský stroj stal symbolem cestování nadzvukovou rychlostí..
Stroj Aérospatiale-BAC Concorde 101/102 v akciMomentka z podpisu britsko-francouzské smlouvy o vývoji nadzvukového letounu (1962)Konstrukce kokpitu v bristolské továrně Filton v roce 1963
Designové návrhy letadlaModel Concordu na aerosalónu ve Farnborough v roce 1962Výroba letounu v roce 1963Interiéry v roce 1964Čištění vnitřního trupu v roce 1967Práce na jednom z křídel prototypu, rok 1967Vibrační testy v Toulouse v roce 1967Konstrukci navrhla a postavila francouzská Aérospatialeve spolupráci s britskou British Aircraft Corporation. Pohonná jednotka Olympus 593 byla dílem firem Rolls-Royce z Manchesteru a SNECMA z Courcouronnes ležícího nedaleko Paříže. Symbiózu Britů a Francouzů pak dokonalo provozování Concordů leteckými společnostmi British Airways a Air France.Pohonná jednotka Olympus 593Piloti a letecký personál v Toulouse v roce 1967Původní odhad nákladů na program ve výši 70 milionů liber byl velmi překročen a zpožděn, vývoj letounu nakonec vyšel na 1,3 miliardy liber.Britská královna Alžběta II. u modelu letadlaConcorde se stal fenoménem i módní záležitostí. Cukráři vyráběli dorty ve tvaru letadla……některé ženy se pak v jeho stylu i líčilyConcorde se od ranveje poprvé odlepil 2. března 1969 ve francouzském Toulouse. Druhý exemplář, postavený v anglickém Filtonu, se do vzduchu dostal zhruba o měsíc později.Concorde stále drží rekord v rychlosti civilní přepravy přes Atlantik, když v roce 1996 zvládl cestu mezi Londýnem a New Yorkem za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund.Kabina pro dva piloty a palubního inženýraPředstavení letadla veřejnosti v roce 1967 v ToulousePrvní vteřiny ve vzduchuByť letenky byly velmi drahé, interiéry z počátku působily spíše strozeDo osudu stroje, jehož bylo vyrobeno pouhých 20 kusů, se v červenci 2000 osudově zapsala tragická havárie. Kovová lamela ležící na ranveji pařížského letiště prorazila startujícímu Concordu pneumatiku, která explodovala a protrhla nádrž letadla. To v plamenech dopadlo na zem a ve svých troskách pohřbilo 113 osob. Rok po tragédii byl upravený Concorde zařazen zpět do služby. Propad v letecké dopravě, který nastal po 11. září 2001, mu však zasadil definitivní smrtelnou ránu. Na svůj poslední pravidelný let se Concorde vydal 24. října 2003 a dnes ho lze obdivovat už pouze coby exponát leteckých muzeí.
Dálnice D4 směrem na Písek sbírá jedno nej za druhým. Je to nejen nejdelší otevřený úsek v historii České republiky vybudovaný formou PPP, tedy ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru, ale také první dálniční stavba u nás, která má kompletní BIM model – a navíc plně „oživený“. Díky platformě ViiDA od společnosti VARS BRNO vzniklo […]
Dne 19. prosince 2025 uskutečnil svůj demonstrační let civilní tiltrotor nové generace NGCTR-TD, a to v závodě společnosti Leonardo v severní Itálii. Jedná se o jeden z technicky nejambicióznějších projektů civilních vrtulníků realizovaných v Evropě v posledních letech. Letoun NGCTR-TD byl vyvinut v rámci projektu Clean Sky 2, stěžejní iniciativy Evropské unie v oblasti letectví […]
První čistě elektrický Peugeot E-5008 přichází v nejsilnější verzi Dual Motor a míří přímo na zákazníky, kteří chtějí prostor, výkon i poctivou techniku. Staví na nové generaci platformy koncernu Stellantis, nabízí pohon všech kol se dvěma elektromotory, využitelnou kapacitu baterie 73 kWh a dojezd až 465 kilometrů dle WLTP. Vlajková loď E-5008 se dvěma motory […]
Vědci z Jad Vašem, Světového centra pro památku obětí holokaustu v Jeruzalémě, se dlouhodobě snaží identifikovat více než šest milionů Židů, kteří zemřeli při holokaustu. Koncem roku 2025 už znají jména většiny obětí. Při práci přitom začali využívat také umělou inteligenci. Ovšem modely AI mohou historikům pomáhat i jiným způsobem. Na podzim 2025 se třeba […]
„Ty spadneš, Křižíku,“ houkne malíř Luděk Marold vzhůru k pouliční lampě, ve které se šťourá jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců. Sám Křižík si z toho nic nedělá, vezme si šroubovák mezi zuby a pokračuje dál ve své práci. Těžko říci, zda se tato scéna z filmu Jára Cimrman ležící, spící mohla odehrát i ve skutečnosti. […]
