Kalendář ukazoval 26. 9. 1973, když se na svůj první let s cestujícími přes Atlantik vydal legendární letoun Concorde. Concorde nebyl jediným, a dokonce ani prvním civilním letadlem, které dokázalo pokořit hranici rychlosti zvuku.
I přesto se tento britsko-francouzský stroj stal symbolem cestování nadzvukovou rychlostí..
Stroj Aérospatiale-BAC Concorde 101/102 v akci
Momentka z podpisu britsko-francouzské smlouvy o vývoji nadzvukového letounu (1962)Konstrukce kokpitu v bristolské továrně Filton v roce 1963
Designové návrhy letadlaModel Concordu na aerosalónu ve Farnborough v roce 1962
Výroba letounu v roce 1963Interiéry v roce 1964Čištění vnitřního trupu v roce 1967Práce na jednom z křídel prototypu, rok 1967Vibrační testy v Toulouse v roce 1967Konstrukci navrhla a postavila francouzská Aérospatialeve spolupráci s britskou British Aircraft Corporation. Pohonná jednotka Olympus 593 byla dílem firem Rolls-Royce z Manchesteru a SNECMA z Courcouronnes ležícího nedaleko Paříže. Symbiózu Britů a Francouzů pak dokonalo provozování Concordů leteckými společnostmi British Airways a Air France.Pohonná jednotka Olympus 593Piloti a letecký personál v Toulouse v roce 1967Původní odhad nákladů na program ve výši 70 milionů liber byl velmi překročen a zpožděn, vývoj letounu nakonec vyšel na 1,3 miliardy liber.Britská královna Alžběta II. u modelu letadlaConcorde se stal fenoménem i módní záležitostí. Cukráři vyráběli dorty ve tvaru letadla……některé ženy se pak v jeho stylu i líčilyConcorde se od ranveje poprvé odlepil 2. března 1969 ve francouzském Toulouse. Druhý exemplář, postavený v anglickém Filtonu, se do vzduchu dostal zhruba o měsíc později.Concorde stále drží rekord v rychlosti civilní přepravy přes Atlantik, když v roce 1996 zvládl cestu mezi Londýnem a New Yorkem za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund.Kabina pro dva piloty a palubního inženýraPředstavení letadla veřejnosti v roce 1967 v ToulousePrvní vteřiny ve vzduchuByť letenky byly velmi drahé, interiéry z počátku působily spíše strozeDo osudu stroje, jehož bylo vyrobeno pouhých 20 kusů, se v červenci 2000 osudově zapsala tragická havárie. Kovová lamela ležící na ranveji pařížského letiště prorazila startujícímu Concordu pneumatiku, která explodovala a protrhla nádrž letadla. To v plamenech dopadlo na zem a ve svých troskách pohřbilo 113 osob. Rok po tragédii byl upravený Concorde zařazen zpět do služby. Propad v letecké dopravě, který nastal po 11. září 2001, mu však zasadil definitivní smrtelnou ránu. Na svůj poslední pravidelný let se Concorde vydal 24. října 2003 a dnes ho lze obdivovat už pouze coby exponát leteckých muzeí.
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Když máte vlastní fotovoltaickou elektrárnu, nabízí se celkem jednoduchá úvaha: proč neukládat co nejvíce vyrobené elektřiny do baterie? Zvlášť když přebytky dodávané do distribuční sítě vykupují obchodníci často za poměrně nízké ceny. Nebylo by výhodnější pořídit si větší úložiště, schovat do něj co nejvíce energie a využít ji později, když ji sami potřebujete? Na […]
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země a přidávat do světového času jednu sekundu navíc. Této zvláštnosti se říká přestupná sekunda. Její dny jsou ale sečteny. Od května 2027 začne […]
Český astronaut na palubě rakety připravené ke startu – takový obrázek by měla nabídnout blízká budoucnost roku 2027. Na plánované misi budou využity i poznatky, získané tuzemskými vědci díky špičkovému kobaltovému ozařovači. Problematika ionizujícího záření představuje důležité téma, jemuž se vedle mnoha dalších intenzivně věnuje Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR (ÚJF AV ČR). Už […]
Umělá inteligence na jedné straně pomáhá vědcům vyvíjet nové léky, analyzovat genetické informace a hledat způsoby, jak porazit nebezpečné nemoci. Na straně druhé její nepopiratelné schopnosti by se mohly dostat do rukou teroristů nebo agresivních států. Britská rozvědka MI5 varuje, že AI může zásadně změnit možnosti vývoje biologických zbraní. Ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum […]