Kalendář ukazoval 26. 9. 1973, když se na svůj první let s cestujícími přes Atlantik vydal legendární letoun Concorde. Concorde nebyl jediným, a dokonce ani prvním civilním letadlem, které dokázalo pokořit hranici rychlosti zvuku.
I přesto se tento britsko-francouzský stroj stal symbolem cestování nadzvukovou rychlostí..
Stroj Aérospatiale-BAC Concorde 101/102 v akciMomentka z podpisu britsko-francouzské smlouvy o vývoji nadzvukového letounu (1962)Konstrukce kokpitu v bristolské továrně Filton v roce 1963
Designové návrhy letadlaModel Concordu na aerosalónu ve Farnborough v roce 1962Výroba letounu v roce 1963Interiéry v roce 1964Čištění vnitřního trupu v roce 1967Práce na jednom z křídel prototypu, rok 1967Vibrační testy v Toulouse v roce 1967Konstrukci navrhla a postavila francouzská Aérospatialeve spolupráci s britskou British Aircraft Corporation. Pohonná jednotka Olympus 593 byla dílem firem Rolls-Royce z Manchesteru a SNECMA z Courcouronnes ležícího nedaleko Paříže. Symbiózu Britů a Francouzů pak dokonalo provozování Concordů leteckými společnostmi British Airways a Air France.Pohonná jednotka Olympus 593Piloti a letecký personál v Toulouse v roce 1967Původní odhad nákladů na program ve výši 70 milionů liber byl velmi překročen a zpožděn, vývoj letounu nakonec vyšel na 1,3 miliardy liber.Britská královna Alžběta II. u modelu letadlaConcorde se stal fenoménem i módní záležitostí. Cukráři vyráběli dorty ve tvaru letadla……některé ženy se pak v jeho stylu i líčilyConcorde se od ranveje poprvé odlepil 2. března 1969 ve francouzském Toulouse. Druhý exemplář, postavený v anglickém Filtonu, se do vzduchu dostal zhruba o měsíc později.Concorde stále drží rekord v rychlosti civilní přepravy přes Atlantik, když v roce 1996 zvládl cestu mezi Londýnem a New Yorkem za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund.Kabina pro dva piloty a palubního inženýraPředstavení letadla veřejnosti v roce 1967 v ToulousePrvní vteřiny ve vzduchuByť letenky byly velmi drahé, interiéry z počátku působily spíše strozeDo osudu stroje, jehož bylo vyrobeno pouhých 20 kusů, se v červenci 2000 osudově zapsala tragická havárie. Kovová lamela ležící na ranveji pařížského letiště prorazila startujícímu Concordu pneumatiku, která explodovala a protrhla nádrž letadla. To v plamenech dopadlo na zem a ve svých troskách pohřbilo 113 osob. Rok po tragédii byl upravený Concorde zařazen zpět do služby. Propad v letecké dopravě, který nastal po 11. září 2001, mu však zasadil definitivní smrtelnou ránu. Na svůj poslední pravidelný let se Concorde vydal 24. října 2003 a dnes ho lze obdivovat už pouze coby exponát leteckých muzeí.
Vesmír bude opět na dosah ruky. Od 20. do 26. října ožije Praha, Brno i další města festivalem Czech Space Week – největší přehlídkou kosmických aktivit v Česku. Česko má vlastní družice, podílí se na mezinárodních misích a brzy vyšle astronauta Aleše Svobodu na Mezinárodní vesmírnou stanici. To a mnoho dalšího oslaví 8. ročník Czech […]
Řada lidí ji podceňuje. Ovšem chřipka není jen obyčejná rýmička. Koneckonců může vyústit v závažné zdravotní problémy a nakonec i smrt. Proto se proti této nemoci nechává mnoho lidí očkovat. Jenže vytvoření funkční vakcíny je tak trochu alchymie Rok co rok mají před sebou experti stejnou výzvu. Jejich úkolem je zvolit kmeny chřipky, které budou […]
Nepoužívané smartphony mohou pomoci snížit množství elektroodpadu i těžbu vzácných kovů. V rámci dnešního Mezinárodního dne elektroodpadu na tento aspekt upozorňuje studie Fraunhofer Austria a ukazuje, že jen v českých domácnostech leží 11,3 milionu starých smartphonů plných cenných surovin. V Evropě se nachází až 642 milionů nevyužívaných smartphonů, z nichž 211 milionů by se po […]
Snižování uhlíkové stopy s sebou nese také reporting. Do hry nově vstupuje umělá inteligence, která pomáhá firmám všech velikostí sledovat a řídit jejich dopad na životní prostředí. Díky chytrým algoritmům lze odhalit plýtvání energií, optimalizovat dopravu i produkci a zároveň ušetřit nemalé náklady. Od tabulek k datové analytice Sledování uhlíkové stopy je relativně nová aktivita, […]
Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena třem vědcům za průlomový výzkum kvantového chování v elektrických obvodech – konkrétně za ukázání kvantového tunelování a kvantování energie v systémech dostatečně velkých na to, aby je bylo možné držet v ruce. Jejich práce otevírá cestu novým kvantovým technologiím, od výkonnějších počítačů po citlivé senzory. Královská švédská akademie […]
