Do Pripjatě se vrací život, aneb Černobyl ožívá

Tento článek je reklamním sdělením

Znáte Pripjať? Pripjať je ukrajinské město, které bylo vysídleno po havárii v černobylské jaderné elektrárně v roce 1986. Kromě pár starousedlíků tam tehdy nikdo nezůstal a z prosperujícího sídla se stalo město duchů s vpravdě děsivou atmosférou.

Přesto je teď tohle město a celá sousedící oblast oblíbeným cílem turistů, cestovatelů, dobrodruhů a urbexerů, což jsou lidé, kteří cíleně navštěvují, poznávají a fotografují opuštěná místa a objekty stvořené člověkem a to mnohdy i přes zákaz úřadů. A právě okolí Černobylu je takovou zapovězenou oblastí. Ovšem zapovězenou pouze pro člověka.

Místa zamořená radioaktivitou, o kterých bychom si zcela logicky řekli, že se stanou pouští a oblastí bez života, se překvapivě brzy zazelenala a osídlila ji divoká zvěř, která zde má trochu paradoxně lepší podmínky než ve „zdravé“ krajině, kterou vcelku úspěšně „okupuje“ člověk.

Do oblasti postižené jadernou katastrofou se tak vrací život. Příklad Černobylu ukazuje, jak úžasně se příroda adaptuje i tam, kde většina lidí nepřežije. Místa v okolí bývalé jaderné elektrárny se tak ve velice krátké době stala útočištěm pro rostliny, ptáky i savce. Mezi nimi i pro velice vzácné a plaché druhy. O některých se přitom soudilo, že by podle všech indicií měly vyhynout, ale opak je pravdou – v lidmi opuštěném prostředí prospívají velmi dobře a těší se dobrému zdravotnímu stavu.

Kromě divokých zvířat zde žije spousta potomků domácích mazlíčků původních obyvatel, kteří se rychle adaptovali na divočinu, a vypadá to, že jim lidé ani příliš nescházejí. Z těch divokých zvířat pak nesmíme zapomenout na více než 200 druhů ptáků a na to, že u nás se oblast za chráněnou přírodní rezervaci vyhlašuje už při řádově nižší druhové rozmanitosti.

 

Z velkých zvířat se do oblasti Černobylu vrátili medvědi hnědí, bizoni, vlci a rysi, tedy zvířata, která se už v počtu jednoho pozorovaného kusu v našich podmínkách dostávají pomalu do hlavních zpráv. A to nehovoříme ani o vzácných koních Przewalského.

Přitom tzv. rudý les v těsné blízkosti elektrárny, ve kterém dnes bují příroda, se těsně po havárii ze dne 26. dubna 1986 stal ze dne na den prakticky pouští – zahynuly zde dokonce i stromy, převážně borovice. Vzhledem k poločasu rozpadu radioaktivních prvků se předpokládalo, že poušť zde bude převažovat ještě minimálně tisíce let.

Jenže příroda se vzepřela veškerým teoriím i lidské logice. Na to, jakým způsobem to dokázala, se můžete podívat v dokumentu Černobyl ožívá, který poběží v neděli 12. dubna ve 14:15 na kanálu Viasat Nature.

Tento článek je reklamním sdělením
Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Národním muzeum představuje symbol českého lva

Národním muzeum představuje symbol...

Národní muzeum pro své návštěvníky připravilo v Historické budově zcela novou...
Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře,...
Pohádková sešlost: Američané odhalili pravěké setkání mamuta, lenochoda a lidského dítěte

Pohádková sešlost: Američané odhalili...

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy...
Vzácný dar z Izraele

Vzácný dar z Izraele

V knihách je veškeré vědění světa. „Každá kniha má duši – duši...
Objevili obří kočku

Objevili obří kočku

Kočku skutečně úctyhodných rozměrů se podařilo objevit archeologům v...
Jak přišel na svět pražský groš?

Jak přišel na svět pražský groš?

Roku 1300 vydal král Václav II. horní zákoník, který stanovoval nové podmínky...
Proč zemřela paní Troffea?

Proč zemřela paní Troffea?

Léto roku 1518 bylo v alsaské metropoli Štrasburku navýsost příjemné....
Čeští archeologové si připsali další úspěch

Čeští archeologové si připsali...

Archeologická skupina ze společnosti Archaia nalezla při průzkumu zadního traktu domu...
Nadšenci do numismatiky zamíří do Národního muzea

Nadšenci do numismatiky zamíří do...

Národní muzeum otevřelo začátkem července výstavu s názvem Poklady numismatických...
Jedinečná příležitost vidět poslední dopis Milady Horákové

Jedinečná příležitost vidět...

V Historické budově Národního muzea se nyní mohou zájemci přijít...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Lžidimitrijovi uvěřil i polský král

Lžidimitrijovi uvěřil i polský král

Intrikánští bojaři využívají nastalé situace, když v roce 1598 zemře car Fjodor I.. „Dimitrij...
Česko finalizuje unikátní projekt dopravy budoucnosti

Česko finalizuje unikátní...

Představte si Evropu bez dopravních nehod, kdy už nikdo na silnici...
McCandlessův kouzelný autobus: Rezavá továrna na mrtvoly musí pryč!

McCandlessův kouzelný autobus:...

Vybere si smrt v pustině. Jeho odkaz ale žije dál. Donedávna má dokonce...
Krasavec Ladislav Pohrobek dostal do vínku podobo po dědečkovi

Krasavec Ladislav Pohrobek dostal...

Když v roce 1457 vejde do sálu Pražského hradu 172 cm vysoký chlapec s dlouhými světle kudrnatými vlasy,...
Zničil dynastii ruského cara Borise Godunova výbuch sopky?

Zničil dynastii ruského cara...

Žhavé kamení, potoky lávy, déšť popela a oblaka jedovatých plynů, přesně tak vypadá 19....
Projekt CROCODILE: Inteligentní doprava Evropy

Projekt CROCODILE: Inteligentní...

„Jak chcete vládnout zemi, kde se vyrábí 246 druhů sýra?“ vystřihl...
Ferdinand V. Dobrotivý: Typický habsburský ret získal po dávném předkovi

Ferdinand V. Dobrotivý: Typický...

„To dítě nebude schopné vládnout,“ ozývá se na přelomu 18. a 19. století stále častěji na...
Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře,...
Kletba Svatováclavské koruny: Stojí za ní papež?

Kletba Svatováclavské koruny:...

Nejcennější součást českých korunovačních klenotů je výsledkem mravenčí a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.