Domů     Příroda
Vědci se vypravili do hlubin
Dagmar Garciová 30.3.2020

Jeden z nejsilnějších hlubinných predátorů je bezesporu kalmar peruánský (Dosidicus gigas). Vědcům se v nedávné době podařilo poodhalit, jakým způsobem spolu mohou tito bezobratlí lovci komunikovat..

Tajemství tkví zřejmě ve světelné signalizaci, ostatně je to poměrně logické, tato velice inteligentní zvířata totiž žijí v prakticky dokonalé temnotě. Odborníci však nikdy nezaznamenali případ, kdy by se tito hlavonožci srazili nebo se pohybovali zmateně či nekoordinovaně. Dosud však netušili, proč tomu tak přesně je.

Kalmaři mají kůži plnou bioluminiscenčních orgánů, a právě ty podle výzkumníků stojí za schopností komunikace. Nedávno publikovaná studie dokonce udává, že kalmaří zprávy jsou velmi neobyčejné a komplexní.

Vědci podotýkají, že se jim však onen skrytý „jazyk“ prozatím nepodařilo rozšifrovat. Víceméně se jednalo o potvrzení toho, že mají kalmaři dostatečnou mozkovou kapacitu pro schopnost komunikace.

„Před tímto výzkumem jsme věděli, že mnoho tvorů v hlubinách oceánů používá orgány vytvářející světlo, aby se navzájem rozeznali nebo aby přilákali partnery. V těchto případech to byly ale jen velmi jednoduché informace, jako je druh zvířete nebo jeho pohlaví.

Ale po roce 2000 jsme díky dálkově ovládaným miniponorkám začali poznávat, že někteří hlavonožci žijící v hlubinách mají velkou schopnost měnit pigmenty na svém těle díky specializovaným buňkám,“ dodali ke studii její autoři Benjamin Burford a Bruce Robison.

Související články
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz