Domů     Příroda
Vědci se vypravili do hlubin
Dagmar Garciová 30.3.2020

Jeden z nejsilnějších hlubinných predátorů je bezesporu kalmar peruánský (Dosidicus gigas). Vědcům se v nedávné době podařilo poodhalit, jakým způsobem spolu mohou tito bezobratlí lovci komunikovat..

Tajemství tkví zřejmě ve světelné signalizaci, ostatně je to poměrně logické, tato velice inteligentní zvířata totiž žijí v prakticky dokonalé temnotě. Odborníci však nikdy nezaznamenali případ, kdy by se tito hlavonožci srazili nebo se pohybovali zmateně či nekoordinovaně. Dosud však netušili, proč tomu tak přesně je.

Kalmaři mají kůži plnou bioluminiscenčních orgánů, a právě ty podle výzkumníků stojí za schopností komunikace. Nedávno publikovaná studie dokonce udává, že kalmaří zprávy jsou velmi neobyčejné a komplexní.

Vědci podotýkají, že se jim však onen skrytý „jazyk“ prozatím nepodařilo rozšifrovat. Víceméně se jednalo o potvrzení toho, že mají kalmaři dostatečnou mozkovou kapacitu pro schopnost komunikace.

„Před tímto výzkumem jsme věděli, že mnoho tvorů v hlubinách oceánů používá orgány vytvářející světlo, aby se navzájem rozeznali nebo aby přilákali partnery. V těchto případech to byly ale jen velmi jednoduché informace, jako je druh zvířete nebo jeho pohlaví.

Ale po roce 2000 jsme díky dálkově ovládaným miniponorkám začali poznávat, že někteří hlavonožci žijící v hlubinách mají velkou schopnost měnit pigmenty na svém těle díky specializovaným buňkám,“ dodali ke studii její autoři Benjamin Burford a Bruce Robison.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz