Velkolepé plány: Pluto i hvězdy. Je šance na jejich uskutečnění?

Zatímco mezi Zemí a Marsem je poměrně hustý provoz, ostatní tělesa Sluneční soustavy leží tak trochu ladem. Samozřejmě, sonda Juno zkoumá Jupiter, BepiColombo míří k Merkuru a mnoho družic studuje Měsíc nebo Slunce.

Plány vesmírných agentur donedávna naznačovaly, že akční rádius přímého vesmírného výzkumu bude rozšířen. Avšak ve světle událostí posledních týdnů se nad řadu projektů vznesl obrovský otazník. Sondy pocházející ze Země již stačily navštívit veškeré planety Sluneční soustavy.

Nejčastěji pochopitelně ty, které jsou v našem těsném sousedství, tedy Mars a Venuši, byť momentálně je výzkum Venuše odkázán pouze na teleskopy. Legendami se staly sondy Galileo a Cassini, které léta sbíraly informace o Jupiteru resp. Saturnu.

Let ke vzdáleným planetám v podobě ledových obrů je obtížný, přesto i zde si lidstvo může splněné mise odškrtnout; jak Uran, tak Neptun si zblízka prohlédla sonda Voyager 2. I některé trpasličí planety již vědí, jak zblízka vypadají technologické zázraky v podobě kosmických aparátů vyslaných ze Země.

Cereru studovala sonda Dawn a kolem Pluta před pěti lety prolétla sonda New Horizons.

Skutečně jen prolétla a nezaparkovala na oběžné dráze, odkud by mohla získat tisíckrát více informací než během bleskového průletu. Badatelé z NASA si však byli vědomi, že při rychlosti čtrnácti kilometrů za vteřinu by brzdící manévr byl nanejvýš obtížný.

Navíc, NASA lákala možnost studia dalších transneptunických těles. New Horizons tak před rokem mohla doletět k planetce Arrokoth a nyní míří dál do vzdálených končin Sluneční soustavy. Pluto však NASA nedá spát.

Těleso objevené v roce 1930 bylo až do roku 2006 zapsáno mezi planety, nyní je řazeno do kategorie trpasličích planet. S tím se někteří astronomové dodnes nesmířili. Ale hlavně, New Horizons, byť její výzkum Pluta byl krátký, přinesl řadu netušených informací.

Například to, že pod povrchem Pluta se podobně jako na měsících Europa, Ganymed nebo Enceladus možná nachází tekutý vodní oceán nebo že jeho povrch je nečekaně rozmanitý. Nyní se tak v kancelářích NASA hovoří o návratu k Plutu.

Vše je zatím ve stadiu úvah. Mise do tak vzdálených končin Sluneční soustavy je obtížná, navíc nemálo vědců volá potom, aby se sondy přiblížily spíše k Uranu nebo Neptunu. Jak již bylo zmíněno, obě planety zatím navštívil jen Voyager 2, první v roce 1986, druhou o tři roky později.

Přesto byl koncept případné mise již zadán, Southwest Research Institute (SwRI) zatím vypracovává studii, která by měla vyčíslit její náklady. Na rozdíl od New Horizons, by nová sonda měla být navedena na oběžnou dráhu Pluta.

Badatelé by v takovém případě jistě mlaskali blahem, ale podobný manévr bude velmi obtížný. Gravitace Pluta je slabá, rychlost letící sondy vysoká, takže sonda by při brzdění spotřebovala ohromné množství paliva.

Každopádně mise k Plutu má být zapsána v Planetary Science Decadal Survey. To je publikace vycházející jednou za deset let, která nastiňuje, jakým směrem výzkum NASA ve Sluneční soustavě zamíří. Některé detaily mise vědci již zmínili.

Sonda by nemohla vzhledem ke vzdálenosti od Slunce využít solární panely, tudíž by musela mít jaderný zdroj energie. A co se týče manévru navedení na oběžnou dráhu, technologům by mohl napomoci Plutův měsíc Charon.

Gravitace souputníka Pluta by mohla ušetřit alespoň část paliva.

Éra mezihvězdných letů je obvykle spojována se sci-fi nebo se vzdálenou budoucností. Přitom toto období započalo již v roce 1972, kdy odstartovala sonda Pioneer 10 a v roce 1973, kdy vyrazila do vzdálených končin její sesterská sonda Pioneer 11.

Vše vzniklo tak trochu omylem. Oba aparáty měly proletět jen kolem Jupiteru resp. Saturnu, avšak okolnosti způsobily, že ve svých cestách pokračovaly i nadále. A to směrem ven ze Sluneční soustavy. O pět let později se na dalekou cestu vydaly další dvě sesterské sondy, Voyager 1 a 2.

I ony měly navštívit planetární obry, ale u nich se již počítalo s tím, že poté budou pokračovat pryč ze solárního systému. Zatímco Pioneery se již odmlčely a Země s nimi nemá spojení, Voyagery, které již vstoupily do mezihvězdného prostoru (přestože neopustily Sluneční soustavu) stále vysílají cenná data.

A za mezihvězdnou sondu můžeme považovat i New Horizons, i ona prchá pryč ze Sluneční soustavy.

Takže, když vědci Johns Hopkins Applied Physics Laboratory hovoří o svém novém projektu jako o prvním kroku lidstva do mezihvězdného prostoru, nejsou zcela přesní. Každopádně, právě z jejich dílen pochází projekt další mezihvězdné sondy.

Organizace z Marylandu propojená z NASA si na podobnou výzvu může troufnout, právě v ní se nachází řídící centrum sondy New Horizons. Laboratoř věří, že pokud její nápad přijme NASA za svůj, ke hvězdám by se mohlo letět už v roce 2030.

Aparát, jehož váha nedosáhne ani 800 kilogramů, podle plánů získá rychlost 160 000 kilometrů v hodině pomocí gravitačního praku. Zatím se řeší, jestli oním prakem bude Slunce nebo Jupiter. Samozřejmě, že vhledem k velikosti naší mateřské hvězdy, by posloužila lépe právě ona, však hrozí to, že by se sonda mířící k nekonečným dálavám mohla poněkud připálit.

Pontus Brandt, jeden z vědců, který projekt připravuje, říká, že mise by měla zjistit podrobnosti o heliosféře. „Sedíme uvnitř bubliny a snažíme se zjistit, jaký je její tvar, což je nesmírně těžké,“ upozorňuje v narážce na Voyagery.

„Neopakovatelnost mezihvězdné sondy je v tom, že by onu bublinu mohla vyfotografovat zvěnčí.“ Mezihvězdná sonda by podle Brandta zcela změnila naše chápání vesmíru. Problémem jsou velké vzdálenosti. Nicméně, pokud by se dosáhlo zmiňované rychlosti, za 15 let by zamýšlené zařízení dosáhlo vzdálenosti 150 miliard kilometrů.

To je sedmkrát dále, než se za čtyřicet let svého letu dostaly Voyagery. Nicméně, zda se nakonec tato mise uskuteční, do je obrazně a možná i doslovně ve hvězdách. Koneckonců, nastávající celosvětová ekonomická krize může veškerým plánům pro vesmírný výzkum zasadit tvrdou ránu…

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Perseverance vyrazí na svou cestu

Perseverance vyrazí na svou cestu

Již ve čtvrtek 30. července 2020 by na cestu k rudé planetě měla...
Astronomové řeší kosmickou záhadu zmizelé hvězdy

Astronomové řeší kosmickou záhadu...

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii...
Spojené arabské emiráty míří k Marsu

Spojené arabské emiráty míří k...

Nosná raketa H-IIA úspěšně odstartovala z japonského vesmírného...
Dotek budoucnosti a nová česká stopa v kosmu

Dotek budoucnosti a nová česká...

Z Česka se stává kosmická laboratoř. Už více jak 50 firem se podílí na...
Temná hmota mohla vzniknout již před Velkým třeskem

Temná hmota mohla vzniknout již...

S odvážnou hypotézou přišli výzkumníci z Univerzity Johnse Hopkinse v...
Žhavé hvězdy pokrývají obří magnetické skvrny

Žhavé hvězdy pokrývají obří...

Astronomové objevili vskutku gigantické magnetické skvrny na povrchu extrémně...
Cesta do vesmíru je opět volná

Cesta do vesmíru je opět volná

Od 11. 5. do konce srpna tohoto roku mohou zájemci opět navštívit největší...
Zrod planety v přímém přenosu

Zrod planety v přímém přenosu

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT odhalila neklamné známky zrodu...
Bahenní vulkanismus na Marsu

Bahenní vulkanismus na Marsu

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští výzkumníci,...
Planeta, kde po večerech prší. Nikoliv však voda, nýbrž rozžhavené železo

Planeta, kde po večerech prší. Nikoliv...

Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Uprchlé trestance z Austrálie zachrání americká vlajka

Uprchlé trestance z Austrálie...

„Co teď, proboha, co teď?“ drbe si temeno hlavy kapitán. Na jeho lodi se totiž...
Dějepis jinak: Hořko-sladká minulost čokolády

Dějepis jinak: Hořko-sladká...

Jakmile se poví čokoláda, většina z nás si představí chutné...
Zapomenutý vědec: Zvolil František Čuřík raději smrt než spolupráci s nacisty?

Zapomenutý vědec: Zvolil František...

Matematik a odborník na balistiku František Čuřík přemítá, jak se vyhnout námluvám s...
Osud slavné výletní hospody: Vlasovci ostřelovali dřevěného slona

Osud slavné výletní hospody:...

Hostinský Šenk spokojeně počítá tržbu. Úvěr za dřevěného slona jistě brzy...
Nejstarší česká pohádka: Příběh o dvanácti měsíčkách vyprávěli lidem mniši

Nejstarší česká pohádka: Příběh o...

Maruška s pláčem utíká do lesa. „Pamatuj! Bez jahod se zpátky nevracej!“ zní jí...
Z číšníka se stal Sargon Akkadský vládcem vesmíru

Z číšníka se stal Sargon Akkadský...

Ačkoliv pochází z nuzných poměrů, nestydí se za ně. Naopak se ke svému...
Češi v Egyptě: Zapomenutý malíř zdobil muslimské mešity

Češi v Egyptě: Zapomenutý malíř...

Tlumené barvy krajiny uklidňují. Evokují dálky, ať už jde o odstíny modravého moře...
Boj do posledního dechu aneb vojáci, kteří se vzdali až dlouho po válce!

Boj do posledního dechu aneb vojáci,...

Druhá světová válka byla v Evropě oficiálně ukončena 8. května 1945, Japonsko pak...
Restaurace u sv. Linharta: Kde se scházel TGM k politickým jednáním?

Restaurace u sv. Linharta: Kde se...

Tomáš Garrigue Masaryk má sice pověst askety, ale občas dobrým jídlem...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.