Domů     Vesmír
Velkolepé plány: Pluto i hvězdy. Je šance na jejich uskutečnění?
Martin Janda
od Martin Janda 26.3.2020

Zatímco mezi Zemí a Marsem je poměrně hustý provoz, ostatní tělesa Sluneční soustavy leží tak trochu ladem. Samozřejmě, sonda Juno zkoumá Jupiter, BepiColombo míří k Merkuru a mnoho družic studuje Měsíc nebo Slunce.

Plány vesmírných agentur donedávna naznačovaly, že akční rádius přímého vesmírného výzkumu bude rozšířen. Avšak ve světle událostí posledních týdnů se nad řadu projektů vznesl obrovský otazník..

Sondy pocházející ze Země již stačily navštívit veškeré planety Sluneční soustavy. Nejčastěji pochopitelně ty, které jsou v našem těsném sousedství, tedy Mars a Venuši, byť momentálně je výzkum Venuše odkázán pouze na teleskopy.

reklama

Legendami se staly sondy Galileo a Cassini, které léta sbíraly informace o Jupiteru resp. Saturnu. Let ke vzdáleným planetám v podobě ledových obrů je obtížný, přesto i zde si lidstvo může splněné mise odškrtnout; jak Uran, tak Neptun si zblízka prohlédla sonda Voyager 2.

I některé trpasličí planety již vědí, jak zblízka vypadají technologické zázraky v podobě kosmických aparátů vyslaných ze Země. Cereru studovala sonda Dawn a kolem Pluta před pěti lety prolétla sonda New Horizons.

Skutečně jen prolétla a nezaparkovala na oběžné dráze, odkud by mohla získat tisíckrát více informací než během bleskového průletu. Badatelé z NASA si však byli vědomi, že při rychlosti čtrnácti kilometrů za vteřinu by brzdící manévr byl nanejvýš obtížný.

reklama

Navíc, NASA lákala možnost studia dalších transneptunických těles. New Horizons tak před rokem mohla doletět k planetce Arrokoth a nyní míří dál do vzdálených končin Sluneční soustavy.

Pluto však NASA nedá spát. Těleso objevené v roce 1930 bylo až do roku 2006 zapsáno mezi planety, nyní je řazeno do kategorie trpasličích planet. S tím se někteří astronomové dodnes nesmířili. Ale hlavně, New Horizons, byť její výzkum Pluta byl krátký, přinesl řadu netušených informací.

Například to, že pod povrchem Pluta se podobně jako na měsících Europa, Ganymed nebo Enceladus možná nachází tekutý vodní oceán nebo že jeho povrch je nečekaně rozmanitý. Nyní se tak v kancelářích NASA hovoří o návratu k Plutu.

Vše je zatím ve stadiu úvah. Mise do tak vzdálených končin Sluneční soustavy je obtížná, navíc nemálo vědců volá potom, aby se sondy přiblížily spíše k Uranu nebo Neptunu. Jak již bylo zmíněno, obě planety zatím navštívil jen Voyager 2, první v roce 1986, druhou o tři roky později.

reklama

Přesto byl koncept případné mise již zadán, Southwest Research Institute (SwRI) zatím vypracovává studii, která by měla vyčíslit její náklady.

Na rozdíl od New Horizons, by nová sonda měla být navedena na oběžnou dráhu Pluta. Badatelé by v takovém případě jistě mlaskali blahem, ale podobný manévr bude velmi obtížný. Gravitace Pluta je slabá, rychlost letící sondy vysoká, takže sonda by při brzdění spotřebovala ohromné množství paliva.

Každopádně mise k Plutu má být zapsána v Planetary Science Decadal Survey. To je publikace vycházející jednou za deset let, která nastiňuje, jakým směrem výzkum NASA ve Sluneční soustavě zamíří. Některé detaily mise vědci již zmínili.

Sonda by nemohla vzhledem ke vzdálenosti od Slunce využít solární panely, tudíž by musela mít jaderný zdroj energie. A co se týče manévru navedení na oběžnou dráhu, technologům by mohl napomoci Plutův měsíc Charon. Gravitace souputníka Pluta by mohla ušetřit alespoň část paliva.

Éra mezihvězdných letů je obvykle spojována se sci-fi nebo se vzdálenou budoucností. Přitom toto období započalo již v roce 1972, kdy odstartovala sonda Pioneer 10 a v roce 1973, kdy vyrazila do vzdálených končin její sesterská sonda Pioneer 11. Vše vzniklo tak trochu omylem.

Oba aparáty měly proletět jen kolem Jupiteru resp. Saturnu, avšak okolnosti způsobily, že ve svých cestách pokračovaly i nadále. A to směrem ven ze Sluneční soustavy.

O pět let později se na dalekou cestu vydaly další dvě sesterské sondy, Voyager 1 a 2. I ony měly navštívit planetární obry, ale u nich se již počítalo s tím, že poté budou pokračovat pryč ze solárního systému.

Zatímco Pioneery se již odmlčely a Země s nimi nemá spojení, Voyagery, které již vstoupily do mezihvězdného prostoru (přestože neopustily Sluneční soustavu) stále vysílají cenná data. A za mezihvězdnou sondu můžeme považovat i New Horizons, i ona prchá pryč ze Sluneční soustavy.

Takže, když vědci Johns Hopkins Applied Physics Laboratory hovoří o svém novém projektu jako o prvním kroku lidstva do mezihvězdného prostoru, nejsou zcela přesní. Každopádně, právě z jejich dílen pochází projekt další mezihvězdné sondy.

Organizace z Marylandu propojená z NASA si na podobnou výzvu může troufnout, právě v ní se nachází řídící centrum sondy New Horizons.

Laboratoř věří, že pokud její nápad přijme NASA za svůj, ke hvězdám by se mohlo letět už v roce 2030. Aparát, jehož váha nedosáhne ani 800 kilogramů, podle plánů získá rychlost 160 000 kilometrů v hodině pomocí gravitačního praku.

Zatím se řeší, jestli oním prakem bude Slunce nebo Jupiter. Samozřejmě, že vhledem k velikosti naší mateřské hvězdy, by posloužila lépe právě ona, však hrozí to, že by se sonda mířící k nekonečným dálavám mohla poněkud připálit.

Pontus Brandt, jeden z vědců, který projekt připravuje, říká, že mise by měla zjistit podrobnosti o heliosféře. „Sedíme uvnitř bubliny a snažíme se zjistit, jaký je její tvar, což je nesmírně těžké,“ upozorňuje v narážce na Voyagery.

„Neopakovatelnost mezihvězdné sondy je v tom, že by onu bublinu mohla vyfotografovat zvěnčí.“ Mezihvězdná sonda by podle Brandta zcela změnila naše chápání vesmíru.

Problémem jsou velké vzdálenosti. Nicméně, pokud by se dosáhlo zmiňované rychlosti, za 15 let by zamýšlené zařízení dosáhlo vzdálenosti 150 miliard kilometrů. To je sedmkrát dále, než se za čtyřicet let svého letu dostaly Voyagery.

Nicméně, zda se nakonec tato mise uskuteční, do je obrazně a možná i doslovně ve hvězdách. Koneckonců, nastávající celosvětová ekonomická krize může veškerým plánům pro vesmírný výzkum zasadit tvrdou ránu…

reklama
Související články
Střední Ameriku vojensky, kulturně i technologicky ovládali po 1200 let, dokud je nepřemohlo úmorné sucho. V období největšího rozmachu položili základy oborů astronomie, matematiky i stavitelství, čímž pomyslnou studnici vědomostí naplnili doslova po okraj. A současní vědci z ní pijí dosud… Jejich znalosti zdaleka předčily dobu i největší kapacity astronomie v čele s Mikulášem Koperníkem […]
Za hranice Česka a ještě dál se vydává letošní festival kosmických aktivit Czech Space Week. Odstartoval dnes 28. listopadu v prostorách Kongresového centra Praha dvoudenní akcí Space2Business a potrvá až do pátku 2. prosince. Z České republiky se pomalu stává Mekka kosmického průmyslu. Má velký potenciál a talent v oblasti kosmických aktivit. V porovnání s […]
Už více než rok a půl zkoumá rover Perseverance povrch Marsu. Pohybuje se v oblasti kráteru Jezero, v místech, kde se v dávných dobách vyskytovala voda. Kromě stop, které zdejší výskyt vody v minulosti potvrzují, zde vozítko našlo velké množství organických látek. Vědci poprvé použili palubní ultrafialový spektrometr nazvaný „SHERLOC“. Zařízení využívá různé spektrometry, kamery […]
Rekordně drahá i silná kosmická loď SLS s modulem Orion je ve vesmíru. Odstartovala tím program Artemis, návrat člověka na Měsíc i vybudování oběžné lunární stanice. Byl to velmi sledovaný let, mnohokrát odložený. I proto, že do vesmíru zamířila nikoli největší, ale nejsilnější raketa, jakou kdy lidstvo postavilo. Raketa SLS (Space Launch System) měří na […]
Za hranice Česka a ještě dál se vydá letošní festival kosmických aktivit Czech Space Week, který pořádá Ministerstvo dopravy společně s agenturou CzechInvest, Hvězdárnou a planetáriem v Praze a dalšími partnery.  Akce potrvá od 28. listopadu do 2. prosince a nabídne bohatý program pro firmy, investory, startupy, studenty, děti a ostatní fanoušky vesmíru. Festival oslaví […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz