Velkolepé plány: Pluto i hvězdy. Je šance na jejich uskutečnění?

Zatímco mezi Zemí a Marsem je poměrně hustý provoz, ostatní tělesa Sluneční soustavy leží tak trochu ladem. Samozřejmě, sonda Juno zkoumá Jupiter, BepiColombo míří k Merkuru a mnoho družic studuje Měsíc nebo Slunce.

Plány vesmírných agentur donedávna naznačovaly, že akční rádius přímého vesmírného výzkumu bude rozšířen. Avšak ve světle událostí posledních týdnů se nad řadu projektů vznesl obrovský otazník. Sondy pocházející ze Země již stačily navštívit veškeré planety Sluneční soustavy.

Nejčastěji pochopitelně ty, které jsou v našem těsném sousedství, tedy Mars a Venuši, byť momentálně je výzkum Venuše odkázán pouze na teleskopy. Legendami se staly sondy Galileo a Cassini, které léta sbíraly informace o Jupiteru resp. Saturnu.

Let ke vzdáleným planetám v podobě ledových obrů je obtížný, přesto i zde si lidstvo může splněné mise odškrtnout; jak Uran, tak Neptun si zblízka prohlédla sonda Voyager 2. I některé trpasličí planety již vědí, jak zblízka vypadají technologické zázraky v podobě kosmických aparátů vyslaných ze Země.

Cereru studovala sonda Dawn a kolem Pluta před pěti lety prolétla sonda New Horizons.

Skutečně jen prolétla a nezaparkovala na oběžné dráze, odkud by mohla získat tisíckrát více informací než během bleskového průletu. Badatelé z NASA si však byli vědomi, že při rychlosti čtrnácti kilometrů za vteřinu by brzdící manévr byl nanejvýš obtížný.

Navíc, NASA lákala možnost studia dalších transneptunických těles. New Horizons tak před rokem mohla doletět k planetce Arrokoth a nyní míří dál do vzdálených končin Sluneční soustavy. Pluto však NASA nedá spát.

Těleso objevené v roce 1930 bylo až do roku 2006 zapsáno mezi planety, nyní je řazeno do kategorie trpasličích planet. S tím se někteří astronomové dodnes nesmířili. Ale hlavně, New Horizons, byť její výzkum Pluta byl krátký, přinesl řadu netušených informací.

Například to, že pod povrchem Pluta se podobně jako na měsících Europa, Ganymed nebo Enceladus možná nachází tekutý vodní oceán nebo že jeho povrch je nečekaně rozmanitý. Nyní se tak v kancelářích NASA hovoří o návratu k Plutu.

Vše je zatím ve stadiu úvah. Mise do tak vzdálených končin Sluneční soustavy je obtížná, navíc nemálo vědců volá potom, aby se sondy přiblížily spíše k Uranu nebo Neptunu. Jak již bylo zmíněno, obě planety zatím navštívil jen Voyager 2, první v roce 1986, druhou o tři roky později.

Přesto byl koncept případné mise již zadán, Southwest Research Institute (SwRI) zatím vypracovává studii, která by měla vyčíslit její náklady. Na rozdíl od New Horizons, by nová sonda měla být navedena na oběžnou dráhu Pluta.

Badatelé by v takovém případě jistě mlaskali blahem, ale podobný manévr bude velmi obtížný. Gravitace Pluta je slabá, rychlost letící sondy vysoká, takže sonda by při brzdění spotřebovala ohromné množství paliva.

Každopádně mise k Plutu má být zapsána v Planetary Science Decadal Survey. To je publikace vycházející jednou za deset let, která nastiňuje, jakým směrem výzkum NASA ve Sluneční soustavě zamíří. Některé detaily mise vědci již zmínili.

Sonda by nemohla vzhledem ke vzdálenosti od Slunce využít solární panely, tudíž by musela mít jaderný zdroj energie. A co se týče manévru navedení na oběžnou dráhu, technologům by mohl napomoci Plutův měsíc Charon.

Gravitace souputníka Pluta by mohla ušetřit alespoň část paliva.

Éra mezihvězdných letů je obvykle spojována se sci-fi nebo se vzdálenou budoucností. Přitom toto období započalo již v roce 1972, kdy odstartovala sonda Pioneer 10 a v roce 1973, kdy vyrazila do vzdálených končin její sesterská sonda Pioneer 11.

Vše vzniklo tak trochu omylem. Oba aparáty měly proletět jen kolem Jupiteru resp. Saturnu, avšak okolnosti způsobily, že ve svých cestách pokračovaly i nadále. A to směrem ven ze Sluneční soustavy. O pět let později se na dalekou cestu vydaly další dvě sesterské sondy, Voyager 1 a 2.

I ony měly navštívit planetární obry, ale u nich se již počítalo s tím, že poté budou pokračovat pryč ze solárního systému. Zatímco Pioneery se již odmlčely a Země s nimi nemá spojení, Voyagery, které již vstoupily do mezihvězdného prostoru (přestože neopustily Sluneční soustavu) stále vysílají cenná data.

A za mezihvězdnou sondu můžeme považovat i New Horizons, i ona prchá pryč ze Sluneční soustavy.

Takže, když vědci Johns Hopkins Applied Physics Laboratory hovoří o svém novém projektu jako o prvním kroku lidstva do mezihvězdného prostoru, nejsou zcela přesní. Každopádně, právě z jejich dílen pochází projekt další mezihvězdné sondy.

Organizace z Marylandu propojená z NASA si na podobnou výzvu může troufnout, právě v ní se nachází řídící centrum sondy New Horizons. Laboratoř věří, že pokud její nápad přijme NASA za svůj, ke hvězdám by se mohlo letět už v roce 2030.

Aparát, jehož váha nedosáhne ani 800 kilogramů, podle plánů získá rychlost 160 000 kilometrů v hodině pomocí gravitačního praku. Zatím se řeší, jestli oním prakem bude Slunce nebo Jupiter. Samozřejmě, že vhledem k velikosti naší mateřské hvězdy, by posloužila lépe právě ona, však hrozí to, že by se sonda mířící k nekonečným dálavám mohla poněkud připálit.

Pontus Brandt, jeden z vědců, který projekt připravuje, říká, že mise by měla zjistit podrobnosti o heliosféře. „Sedíme uvnitř bubliny a snažíme se zjistit, jaký je její tvar, což je nesmírně těžké,“ upozorňuje v narážce na Voyagery.

„Neopakovatelnost mezihvězdné sondy je v tom, že by onu bublinu mohla vyfotografovat zvěnčí.“ Mezihvězdná sonda by podle Brandta zcela změnila naše chápání vesmíru. Problémem jsou velké vzdálenosti. Nicméně, pokud by se dosáhlo zmiňované rychlosti, za 15 let by zamýšlené zařízení dosáhlo vzdálenosti 150 miliard kilometrů.

To je sedmkrát dále, než se za čtyřicet let svého letu dostaly Voyagery. Nicméně, zda se nakonec tato mise uskuteční, do je obrazně a možná i doslovně ve hvězdách. Koneckonců, nastávající celosvětová ekonomická krize může veškerým plánům pro vesmírný výzkum zasadit tvrdou ránu…

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Záhada fialového povlaku: Co...

Vědci si momentálně lámou hlavu se záhadným fialovým povlakem, který pokrývá...

Houstone, problém vyřešen

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se podílí na přípravě...

Legendární meteorit zklamal...

Psal se rok 1984, když byl v oblasti Alan Hills v Antartidě objeven...

Česká stopa na oběžné dráze: Raketa...

Včerejšek byl pro české vědce i pro celou naší vlast malým svátkem. Dvě...

Křest letošního roku: Vrtulník...

Malý, ale šikovný. Asi tak by se dal popsat technologický skvost...

Astronomové objevili dosud...

Slušně vychovaná planeta má kroužit kolem své mateřské hvězdy. Ne každá však...

Sluneční štít Webbova teleskopu se...

Vesmírný teleskop Jamese Webba má za sebou jeden z nejdůležitějších kroků. Týmu,...

Hoaxy, které se dotýkají hvězd

Co se vyrovná nekonečné velikosti vesmíru? Snad jen studnice mýtů a...

Blízká setkání satelitního druhu

Že se satelity Elona Muska můžou být potíže, zjistil v nedávné době sám...

První orbitální start Starshipu?...

Muskova společnost SpaceX se chystá vstoupit do nového roku se vší...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pomocník účetních i studentů. Vědecká kalkulačka slaví padesátiny!

Pomocník účetních i studentů....

Profesor pomalu kráčí kolem svých žáků. Ti mají nos zabořený v testu a hbitě...
Pravlast tradičního jídla: Uvařili plněné taštičky s masem jako první Číňané?

Pravlast tradičního jídla: Uvařili...

Slunce už vykouklo na horizontu a Čang se svojí rodinou a přáteli...
Děs za každým stromem: 5 nejstrašidelnějších lesů světa

Děs za každým stromem: 5...

Procházka mezi stromy je zdravá. Čerstvý vzduch pročistí plíce, zeleň uklidní...
Mluví zvířata cizími jazyky?

Mluví zvířata cizími jazyky?

Zvířata mají svou vlastní řeč, o tom není pochyb. Ovšem mají také různé...
Zaniklé řemeslo: Jak se formani bránili zlodějům?

Zaniklé řemeslo: Jak se formani...

Hlavu skrytou pod kloboukem, zachumlaný v tmavém kabátci, nohy má schované...
Plemeno bojových psů: Za svoji vlast padlo 25 amerických dobrmanů

Plemeno bojových psů: Za svoji...

Tmou se ozve výhružné zavrčení. Zní děsivě. Malý Japonec rozsvítí baterku a...
Fantom opery: Skutečně žil tajemný přízrak?

Fantom opery: Skutečně žil tajemný...

Je to zcela jistě jeden z nejslavnějších příběhů historie. Vypráví o velké lásce,...
Byla smrt Ludvíka II Bavorského nehoda, nebo vražda?

Byla smrt Ludvíka II Bavorského...

Ludvíka II Bavorského sice vytáhnou z jezera, v plicích však...
Výkupné za bohatého dědice

Výkupné za bohatého dědice

Zmlátili ho a připoutali ho řetězem v nějaké tmavé díře, kde pořád...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.