Poslední únorové dny byly v liberecké zoologické zahradě ve znamení historicky prvního mláděte páru mravenečníka velkého. Tento druh je novým chovatelským programem Zoo Liberec od 18. července 2017, kdy se nejdříve uskutečnil transport samce (*2015) z maďarské Nyiregyházy.

Později (27. března 2018) přicestovala tehdy dvouletá samice ze zoologické zahrady v Budapešti.

Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla) neboli tříprstý je samotář, přítomnost jedince opačného pohlaví vyhledává pouze v období rozmnožování. Samice tohoto druhu rodí zhruba po 5 až 6 měsících březosti jediné mládě, které pak hned od prvních dní nosí na hřbetě.

Liberecké mládě mravenečníka velkého se má od 28. února letošního roku čile k světu a přibývá na váze. To opravňuje zoo k optimismu a radosti z takového chovatelského úspěchu.

„Jedním z několika důvodů, proč se nejstarší zoo v Čechách rozhodla pro chov mravenečníka velkého, je i zařazení tohoto druhu do kategorie VU (Vulnerable, zranitelný) – ta se přiřazuje druhům, které čelí nebezpečí vyhynutí ve střednědobém horizontu, pokud se nezmění podmínky v oblastech, kde se nacházejí.

Pro chovný pár jsme využili izolovanou expozici se zatepleným zázemím, které je pro teplomilného mravenečníka životní nutností. Celý prostor samozřejmě také akceptuje samotářský život samce a samice mimo dobu páření,“ vysvětluje Luboš Melichar, hlavní zoolog liberecké zoo.

Mravenečník velký je původním obyvatelem lesů a travnatých oblastí Střední a Jižní Ameriky. Na rozdíl od jiných mravenečníků žije výhradně na zemi. Se svým typickým malým obličejem, protáhlým čenichem s 60 centimetrů dlouhým jazykem a zajímavou stavbou těla patří k velmi atraktivním druhům.

Na předních pětiprstých končetinách má tři prostřední prsty opatřeny dlouhými drápy – odtud druhový název „tříprstý“.

Novorozené mládě mravenečníka váží zhruba 1,3 kilogramu a již od narození má na srsti podobné tmavé znaky, jako mají jeho rodiče. Brzy po porodu se mládě vyšplhá na hřbet matky, kde se přichytí její dlouhé srsti.

Samice ho „vozí“ na svém hřbetě až jeden rok, kdy se mládě začne osamostatňovat. Mravenečníci jsou potravní specialisté – živí se zejména mravenci a termity. Pro jejich lov jsou skvěle vybaveni – mají výborný čich, dlouhý jazyk s lepkavými slinami a silné drápy, kterými rozhrabávají nalezené hnízdo hmyzu.

Tento největší zástupce mravenečníků je v přírodě ohrožen především ztrátou životního prostředí, lovem pro maso a trofeje, nedostatkem potravy a vzrůstajícím množstvím střetů s civilizací (úhyn na silnicích po srážce s auty).