Domů     Historie
Historie osídlení amerického kontinentu je delší, než jsme si mysleli!

komerční sdělení

Když na americkém kontinentu roku 1492 poprvé přistál Kryštof Kolumbus, existovala tam už poměrně rozvinutá civilizace, jejíž historie samozřejmě musela zákonitě směřovat zpět k nějakému bodu nula. A právě o ten se teď znovu zajímají vědci i veřejnost.

Už od 30. let 20. století se experti víceméně shodují na tom, že lovci doby ledové pronikali před zhruba 12 tisíci lety z Asie do Ameriky po souši, jež tehdy oba kontinenty spojovala. Existuje pro to mnoho důkazů a dodnes se tak obecně soudí, že by právě tito lovci mohli být předky severoamerických a jihoamerických indiánů. Ale je tomu skutečně tak – respektive, jedná se o předky jediné?

Velká část historie obou Amerik je pro nás stále zahalena tajemstvím. Toto tajemství dnes pomáhají odkrývat mimo jiné týmy brazilských, francouzských a německých archeologů, kterým se v odlehlém pohoří východní Brazílie zvaném Serra da Capivara (tedy Kapybaří hory) podařilo objevit pozůstatky dávného osídlení, datovaného do doby před přibližně 30 tisíci lety.

Což znamená, že na území dnešní Brazílie žili lidé už celých 18 tisíc let před příchodem asijských lovců doby ledové. O těch už máme důkazy především z oblasti města Clovis v Novém Mexiku, kde se ve 20. a 30. letech našly nástroje charakteristické pro prastarou indiánskou kulturu stejného jména.

Brazilské nálezy jsou ovšem ještě starší, což by mohlo mimo jiné naznačovat i to, že Jižní Amerika nemusela být (a nejspíš ani nebyla) osídlena ze severního směru, kde by se jinak logicky musely najít minimálně stejně staré důkazy civilizace.

Rozsáhlé jeskynní malby v Serra da Capivara obsahují okolo 50 tisíc jedinečných kreseb, což je samo o sobě dost unikátní množství. Stáří těch nejstarších z nich bylo po roce 2016 poměrně přesně určeno termo-luminiscenční analýzou.

Výzkum prvních obyvatel Brazílie je přes více než patnáctileté úsilí stále do značné míry zahalen tajemstvím. Proč si tito lidé z celého rozsáhlého kontinentu vybrali právě zmíněnou oblast? A jak byla tato oblast velká (důkazy starého osídlení se našly i 800 km daleko od Serra da Capivara, v místě zvaném Chapada Diamantina)?

 Odkud tihle první Američané pocházeli? A hlavně – kam zmizeli, aniž by zanechali nějaké potomky? To jsou otázky, které trápí nejen tým archeologů, který na místě pracuje.

Pokud se o tajemné civilizaci chcete dozvědět více, potom sledujte dokumentární seriál První Američané, od neděle 8. března ve 21.00. na kanále Viasat History.

Související články
Při pohledu na záplavu kamenných nádob, zahalených rouškou tajemství, může člověk cítit lehké mrazení. Skupina archeologů ovšem nic takového nevnímá. Experti jsou plně soustředěni na rozřešení záhady, která mnohým z nich nedá spát. K čemu byly tyto nádoby určeny? Pohřební rituály měly v průběhu dějin u různých kultur různou podobu. Aktuálně se tímto tématem zabývá […]
V srdci anglického lázeňského města Bath se nachází Bath Assembly Rooms, soubor společenských místností zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Během gregoriánské éry se v něm konaly honosné plesy, kterých se účastnila mimo jiné spisovatelka Jane Austinová. Nyní prochází objekt nákladnou rekonstrukcí, který odhalil pozůstatky z doby, kde se ulicemi Bathu procházeli Římané. Pod budovou […]
Historie 24.9.2026
Ležel v horách více než pět tisíc let. Měl kožešinovou čepici, luk, toulec se šípy a na těle desítky tajemných tetování. Pak přišlo 19. září 1991 a mrtvý muž z doby měděné vstoupil do moderního světa. Dnes odpočívá za sklem archeologického muzea v Bolzanu. Teprve když před ním člověk stojí, naplno mu dojde, jak neuvěřitelný […]
Neexistuje snad slavnější dinosaurus než nekorunovaný král z pozdní křídy Tyrannosaurus rex. Co byl zač tento kolosální dravec, žijící na samém sklonku éry neptačích dinosaurů, už vědci do značné míry objasnili. Pořád je ale co objevovat. V americkém státě Severní Dakota, konkrétně v proslulém souvrství Hell Creek, bylo v nedávné době odhaleno několik stop, které […]
Historie Technika 20.9.2026
Otto Wichterle se stal symbolem českých měkkých kontaktních čoček. Za materiálem, bez něhož by jeho vynález jen těžko uspěl, však stojí také chemik Drahoslav Lím. Právě on připravil hydrogel, který dokázal spojit pružnost, vysoký obsah vody a snášenlivost s lidským tělem. Jeho jméno přesto zůstalo ve Wichterleho stínu. Mnoho chemických a fyziologických syntéz a směsí, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz