Chřipková sezóna je v ČR plném proudu. V pátém týdnu tohoto roku se nemocnost obyvatel zvýšila tak, že byla vyhlášena plošná epidemie chřipky, a tato zákeřná nemoc už si začala vybírat svou daň. Podle Státního zdravotního ústavu bylo k 3.

únoru 2020 v České republice kvůli závažné chřipkové infekci hospitalizováno v režimu intenzivní péče celkem 76 lidí, z nichž 14 jí podlehlo.

Kromě cíleně působících antivirotik se lze proti chřipce chránit jedině preventivním očkováním. Proočkovanost proti chřipce je však u nás ve srovnání s vyspělými zeměmi velice nízká. A to se týká i zdravotníků.

Zaměstnanci ve zdravotnictví totiž v České republice vykazují pravděpodobně ještě nižší proočkovanost proti chřipce než zbytek populace. Denně přitom pečují o pacienty, u nichž je vysoké riziko vzniku závažných komplikací v důsledku chřipkové infekce.

Právní úprava, která by očkování zdravotnickému personálu nařizovala, zatím neexistuje. Zodpovědnost za pacienta je tedy pouze v jejich rukou.

V některých vyspělých zemích je očkování proti chřipce jednoznačně považováno za opatření v rámci bezpečnosti pacientů. Například v USA je poskytování očkovací vakcíny zdravotníkům dokonce součástí akreditačního procesu zdravotnických zařízení.

Podle MUDr. Jana Kynčla, PhD. ze Státního zdravotního ústavu je očkování proti chřipce mezi zdravotníky v České republice stále podceňováno: „Průzkumy v ČR ukazují, že proočkovanost zdravotníků se u nás pravděpodobně pohybuje pod celorepublikovým průměrem – tj.

pod 5–7 %. Průměr ve státech Evropské unie přitom dosahuje 30 %, nejvyšší je v Belgii a ve Velké Británii, kde se nechá každoročně naočkovat proti chřipce kolem 60 % zdravotníků,“ říká.

Ve většině států Evropské unie je očkování dobrovolné a nejsou stanoveny ani sankce v případě, že se zaměstnanec zdravotnického zařízení nenechá očkovat. V některých státech je vakcinace doporučována všem zdravotníkům, jinde pouze zaměstnancům oddělení, kteří jsou v nejužším kontaktu s rizikovými pacienty.

Přístupů, jak zdravotníky k vakcinaci motivovat, je přitom celá řada. Kromě osvětové kampaně může zdravotnické zařízení nabídnout svým zaměstnancům například očkování zdarma. Na vakcínu proti chřipce přispívají rovněž některé zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů.

Každoroční očkování proti chřipce je obecně doporučováno zvláště osobám z rizikových skupin. „Nejohroženější jsou lidé se sníženou imunitou, chronickým onemocněním plic, srdce a ledvin, diabetici nebo senioři nad 65 let.

Světová zdravotnická organizace ale doporučuje vakcinaci rovněž lidem, kteří o ně pečují nebo jsou s nimi v blízkém kontaktu – mezi ně patří právě i zaměstnanci zdravotnických zařízení,“ upozorňuje Jan Kynčl. Důvodů pro jejich vakcinaci je několik. Očkovaný zdravotnický personál snižuje riziko přenesení infekce na pacienty, včetně těch s vysokým rizikem rozvoje závažných komplikací. Podle údajů WHO jsou navíc zaměstnanci ve zdravotnictví chřipkou ohroženi více než běžná populace.

Vakcinací tak kromě pacientů chrání i sebe, a své kolegy a členy rodiny. Očkování zdravotníků rovněž snižuje pravděpodobnost zvýšené pracovní neschopnosti vlivem nemoci a v konečném důsledku přispívá i k připravenosti na možnou pandemii chřipky.

Chřipka je vysoce nakažlivá virová infekce, která u nás každoročně způsobí onemocnění statisícům obyvatel. K přenosu chřipkového viru dochází nejčastěji vzduchem kapénkami, jež vznikají při dýchání, kašlání, smrkání či kýchání infikovaných osob.

Virus se přenáší také dotykem s kontaminovanými předměty, na jejichž povrchu dokáže přežít i několik dní. Chřipkové viry jsou schopny kromě typických příznaků, jako je kašel, horečka, únava a bolest svalů a kloubů, vyvolat i řadu dalších zdravotních komplikací, jejichž důsledkem může být i smrt.

Nejúčinnější prevencí před chřipkovými viry je každoroční očkování. Přesto patří chřipka stále k nemocem s nejvyšší úmrtností z těch, kterým lze vakcinací zabránit.