Psal se 14. leden 2005, když Evropská kosmická agentura zaznamenala jeden ze svých největších úspěchů. Právě v ten den lidmi vyrobený aparát pronikl do husté atmosféry Saturnova měsíce Titanu a poté dokázal i přistát na jeho povrchu..

Dvojsonda Cassini/Huygens se na svou pouť vydala v roce 1997. Cestu od Země k Saturnu, která měří tři a půl miliardy kilometrů, urazila za sedm let, když se gravitační vliv druhé největší planety Sluneční soustavy aparátu zmocnil v březnu 2004.

Cassini během cesty využívala gravitace planet a dosáhla rychlosti až 68 000 kilometrů za hodinu. Mise sondy měla původně skončit již v roce 2008, přístroj však nakonec pracoval o devět let déle.

Dvojsonda Cassini/Huygens byla společným dítětem americké NASA a evropské ESA.

Evropský modul Huygens měl před sebou přetěžký úkol: ve vzdálených končinách přistát na cizím tělese.

Stalo se tak 14. ledna 2005. Jádrem mise byl 2,5 hodiny trvající sestup 318 kilogramů vážící sondy, při němž modul odebíral vzorky a pořizoval snímky Titanu. K úžasu vědců Huygens dokázal pracovat celé čtyři hodiny po přistání, s čímž se původně vzhledem k podmínkám na Titanu vůbec nepočítalo.

Sonda přistála na zmrzlé bažině tvořené směsí křemičitanových hornin a tuhého metanu. A i když se vinou programátorské chyby část dat ztratila, lze misi sondy Huygens považovat za velmi úspěšnou. Vždyť se jednalo o dosud nejvzdálenější přistání umělé sondy v dějinách – operace probíhala téměř 10 astronomických jednotek od Země. Jedna astronomická jednotka je přitom rovna 149 597 870,7 km.