Stephen Hawking: Genialita spoutaná na vozíčku

Podnikatel Elon Musk, astrofyzik Martin Rees, další astrofyzik a kytarista skupiny Queen Brian May, dramatik Alan Bennett, modelka Lily Coleová a mnozí další. Ti všichni a stovky dalších lidí se poslední březnový den roku 2018 sešli v kostele Panny Marie v Cambridge, aby zde vyprovodili na poslední cestu jednoho z nejvýraznějších vědců 20. století Stephena Hawkinga.
Zvon cambridgského univerzitního kostela na Hawkingovu počest odbil na začátku obřadu šestasedmdesátkrát, tedy jednou za každý rok vědcova života. Na mnoha místech univerzitního města vlály během dne vlajky na půl žerdi.
Hawkingův popel byl pak 15. června uložen ve Westminsterském opatství v Londýně, kde spočívá poblíž ostatků dalších velkých postav anglické vědy Isaaca Newtona a Charlese Darwina.
Velký fyzik tak odešel tam, kde již nebude potřebovat svůj vozík, ale leccos nám tu po něm na Zemi zůstalo. Přinejmenším zcela změněný pohled na ten nekonečný prostor, kterému jsme si zvykli říkat vesmír.

Stephen Hawking přišel na svět 8. ledna 1942 ve staroslavném městě Oxford, kde již v roce 1096 byla založena jedna z nejstarších univerzit světa. Malému Stephenovi jako by tak byla téměř osudem předurčena univerzitní kariéra. O to víc, že se narodil přesně o tři sta let po jiném velkém učenci Galileo Galileovi.
Skutečnost však byla přece jen prozaičtější. Velká Británie v té době čelila nacistickému nebezpečí. Začátkem roku 1942 už nebojovala tak zoufale osamocená jako před dvěma lety, kdy na anglická města pršel déšť bomb. Ve válce proti nacistickému Německu stály v té době i USA a Sovětský svaz. Ani bombardování britských měst již nebylo tak intenzivní, to ovšem neznamenalo, že se nacisté terorizování civilního obyvatelstva zcela vzdali. Rodiče Stephena Hawkinga tak raději opustili svůj domov v severním Londýně a uchýlili se do Oxfordu.
Hawkingův otec Frank byl lékař zajímající se o výzkum tropických chorob, matka Isobel se angažovala ve veřejném dění, oba vlastnili diplom z oxfordské univerzity. Kromě Stephena měli ještě dvě mladší dcery, Philippu a Mary a adoptivního syna Edwarda. Přesto, že oba rodiče měli vzdělání z Oxfordu, rozhodně nepatřili k bohatší vrstvě obyvatel Britských ostrovů.
Přesto, nebo právě proto, rodina kladla důraz na vzdělání svých dětí. Děti hodně četly, třeba i u jídla, což v jiných rodinách bývá zapovězeno. Na druhé straně, Stephen se naučil číst až v osmi letech. Do svých deseti navštěvoval dívčí školu Hertfordshiru severně od Londýna, kam se Hawkingovi po válce přestěhovali. Neměl z toho však takový šok, jako svého času Jára Cimrman, když zjistil, že tělesné proporce spolužaček a jeho samého se v určitých partiích výrazně liší. V té době bylo běžné, že angličtí chlapci před pubertou základy vzdělávání získávali v podobných typech zařízení.

Byl dobrým žákem, avšak nic nenasvědčovalo tomu, že udělá velkou díru do světa v tak náročných oborech jako astrofyzika a kosmologie. Otec si přál, aby se stal lékařem, ale Hawkinga to táhlo k matematice. Ta se však tehdy na Oxfordu, kam si jej přál poslat jeho otec, nevyučovala. Zapsal se tedy na studia fyziky. Na svou dráhu se tak vydal vlastně trochu nechtěně.
Při studiích rozhodně nepůsobil dojmem sice geniálního, ale poněkud divného patrona jako třeba Shleldon Cooper ze seriálu Velký třesk. Studium mu šlo dobře, nezanedbával však ani studentský život. Byl mimo jiné kormidelníkem osmiveslice, byť slavného Boat Race se neúčastnil, a ani se nevyhýbal bujarým studentským večírkům.
Rok 1963 znamenal pro Hawkinga přelom. Seznámil se se svou budoucí ženou, o dva roky mladší Jane Wildeovou, která v té době studovala jazyky. Stephen se však krátce po seznámení dozvěděl zdrcující zprávu. Jeho zdravotní problémy v podobě špatné koordinace pohybů, které jej již nějakou dobu trápily, má na svědomí amyotrofická laterální skleróza. Nemoc zákeřná a neléčitelná. Lékaři byli nekompromisní. Stephenovi podle nich zbývalo jen několik málo let, než v předem prohraném boji podlehne definitivně.
Jane zpráva o Stephenově nemoci neodradila a brzy se konala svatba. Z manželství vzešly tři děti Lucy, Robert a Tim. „Vždycky se dívejte vzhůru ke hvězdám a ne dolů na své boty,“ říkal jim Stephen. Choroba postupovala s krutou rychlostí. Již rok po diagnóze nedokázal Hawking vstát z postele nebo se naobědvat. Zároveň mu čím dál víc dělalo potíže mluvení. Ztrácel vůli pokračovat dál v životě. Oporou mu v těchto momentech byla Jane i jeho přátelé. V Hawkingovi rostla vůle s nemocí bojovat a ta svůj postup zpomalila. Nicméně nezastavila se, což se postupem času projevilo i ve Stephenově vztahu s Jane. „Bylo těžké cítit touhu k někomu s požadavky dítěte a tělem oběti holocaustu,“ napsala později Jane. Podle ní se Hawking doma často choval jako malý tyran.

Hawking nakonec našel v sobě sílu dokončit doktorandské studium a pokračovat ve vědecké činnosti. Už však nikoliv na Oxfordu nýbrž v konkurenční Cambridgi, kde od roku 1963 studoval kosmologii. Právě tento obor zabývající se původem a existencí vesmíru jej začal přitahovat jako rozkvetlá louka bzučícího čmeláka. Zvláště pak jej fascinovaly černé díry, záhadné objekty zhroucených hvězd, z jejichž gravitační pasti neunikne nic. Tedy, jak později Hawking předeslal, téměř nic.
Společně s fyzikem Rogerem Penrosem se zaměřil na Einsteinovu obecnou teorii relativity. Einstein již ve svých pracích totiž nadhazoval myšlenku, že vesmír vznikl z jediného bodu zvaného singularita. Zde je časoprostor nekonečně zakřiven, stejně nekonečná je pak i hustota hmoty. Einsteinovým problémem bylo, že zůstal jen u předpokladu, že by takové místo mohlo existovat. Avšak podle Hawkingových a Penrosových teorií jsou singularity jednou ze životních fází černých děr. Z toho vyplývá, že Einsteinova teorie relativity odkrývá i tajemství vzniku vesmíru, protože právě singularita a posléze velký třesk stály na jeho počátku. Od té doby je teorie velkého třesku mezi kosmology nejuznávanější hypotézou, která vysvětluje vznik vesmíru.
Později Hawking hledal možnosti, zda by singularitu z velkého třesku mohl odstranit. S použitím kvantových efektů zformuloval hypotézy, podle kterých to možné bylo. Právě metody, jak pracovat s kvantově-gravitačními jevy, jsou jedním ze šperků, kterými Hawking přispěl do vědecké pokladnice.
Jedna z kapitol Hawkingova díla Stručná historie času se nazývá Černé díry nejsou úplně černé. Autor v ní dovozuje to, co už bylo naznačeno, totiž že gravitační pasti černých děr nejsou stoprocentní. Uniká z nich tepelné záření, které sice nenese žádnou informaci o jejich vnitřku, a nepomůže nám tak nahlédnout do tajů za horizontem událostí, ale ve svých důsledcích to znamená, že se černé díry postupně odpařují.
Kosmologický model tepelné smrti vesmíru předpovídá, že jednoho dne se i ta poslední černá díra vypaří a zmizí. A tak se postupně vesmír ocitne zcela bez hmoty. Tu a tam jím proletí zbytky záření a nějaké zatoulané neutrino. Vesmír bude pomalu a mrazivě umírat. A také trvale, protože rozpínání vesmíru, jeho inflace, bude věčná…
V roce 2004 Hawking hypotézu o záření poopravil, když připustil, že nějakou tu informaci by mohlo nést. Znamenalo by to, že absolutní horizont událostí neexistuje, je jen zdánlivý. Naznačil tak cestu k teorii kvantové gravitace, která by pomohla najít konzistentní sjednocení Einsteinovy obecné teorie gravitace a kvantové mechaniky. Ovšem, podobně jako v jiných případech, i zde Hawking pracoval na bázi čisté teorie. Proto také nikdy nezískal Nobelovu cenu, neboť ta je udělována za prokázání hypotéz, což je v oblasti, ve které se Hawking pohyboval, nanejvýš obtížné a se současnými lidskými možnostmi i nemožné.

„Úvahy o tom, že černá díra emituje částice, nasvědčují, že bůh nejenže v kostky hraje, ale občas je hází i tam, kde je nikdo nemůže vidět,“ touto větou Hawking narážel na slavný Einsteinův citát, že bůh v kostky nehraje. Každopádně Hawking nebyl věřící. Podle něj bůh nestvořil vesmír a je jen vymyšlenou konstrukcí, která slouží jako nepevná berlička k pochopení našeho světa.
„Místo toho, abychom říkali, že vesmír byl stvořen a že možná jednou zanikne, bychom měli jen říkat: Vesmír je,“ říkal s tím, že pátrat po tom, co bylo před velkým třeskem nemá smysl. „Není potřeba odvolávat se na boha, aby uvedl věci do pohybu,“ tvrdil také. Podle něj mohl vesmír díky fyzikálním zákonům, jako je gravitace vzniknout sám od sebe.
Ani o filozofii Hawking neměl valného mínění. „Je mrtvá. Nedržela krok s vývojem přírodních věd, zejména fyziky,“ podotkl s poněkud arogantní převahou materialisty. Hawking se podobným provokačním prohlášením rozhodně nevyhýbal, dobře věděl, že mu přinesou další vlnu publicity, na kterou si postupem času zvykl a vyžadoval ji.
Přesto, že se Hawking nadále věnoval práci, choroba postupovala. Ne tak rychle, jak, předpovídali lékaři, avšak nekompromisně a nevratně. V 80. letech byl již zcela odkázán na vozík, mluvit pro něj začínalo být nemožné. Někdy jeho život visel na vlásku, jako když v roce 1985 po návštěvě CERNu v Ženevě onemocněl zápalem plic. Dusil se, při životě ho udržela tracheotomie, zákrok otevírající průdušnici. Hawking se z nejhoršího dostal, ale definitivně přišel o schopnost hovořit. Dostal poté k dispozici přístroj, který mu umožnil vyslovit 15 slov za minutu a to jeho oblíbeným americkým přízvukem. Od roku 2005 přístroj ovládal již pouze jediným lícním svalem.
S Jane se rozvedl a v roce 1995 se znovu oženil, tentokrát se svou ošetřovatelkou Elaine Masonovou. Po jedenácti letech se podle některých zpráv poněkud italské manželství rozvedlo a poté se Stephen opět začal stýkat se Jane. O ženy projevoval i přes svou nemoc zájem vždy, rád prohlašoval, že o nich přemýšlí častěji než o vesmíru, protože jsou pro něj největší záhadou.

Ta otázka už asi napadla každého: Jsme ve vesmíru sami? Slavný americký astronom Carl Sagan (1934–1996) s oblibou tvrdíval, že pokud ano, bylo by to neskutečné plýtvání místem.
Každopádně důkaz o existenci jiné civilizace než té naší zatím v ruce nemáme. To ovšem neznamená, že by se touto otázkou nemohli vědci zabývat. A pro Stephena Hawkinga byl případný kontakt s mimozemšťany oblíbeným tématem.
Setkání s bytostmi mimozemského původu by mohlo lidstvu způsobit otřes. Naše civilizace by totiž ztratila svou jedinečnost. Nelze odhadnout, jak by se s takovým faktem vypořádaly církve. Jejich postoj by byl velmi podstatný, protože k některému z náboženství se hlásí přes 90 % veškeré populace. Náboženští fanatici by pak jistě nešetřili slovy o apokalypse a po celém světě by se rapidně zvýšil počet vražd i sebevražd.
I proto by si Hawking setkání s mimozemskou inteligentní rasou raději odpustil. Lidstvo by mohlo zažít podobný kulturní šok, jako zažívaly domorodé kmeny při setkání s evropskými civilizacemi. Takový kulturní šok pak méně vyspělou kulturu dovede k zániku. Hawking byl nicméně přesvědčen, že lidstvo ve vesmíru samo není. Život v kosmu by podle něj měl existovat, zpravidla však jen na té nejprimitivnější úrovni mikroorganismů. Hawking si případnou vyspělou mimozemskou civilizaci představoval spíše jako kočovníky a nomády. Ti podle něj cestují od planety k planetě a využívají zde nerostné bohatství. „Předpokládám, že chtějí ovládnout a kolonizovat jakékoli planety ve svém dosahu,“ podotkl vědec.
V jedné ze svých přednášek Hawking tuto problematiku rozvinul. „Proč jsme však dosud na žádné stopy mimozemského života nenarazili?“ ptal se. Podle Hawkinga jsou možná tři vysvětlení. Nulová varianta předpokládá, že ve vesmíru jsme skutečně sami. Druhé vysvětlení předpokládá, že inteligentní život, jenž je schopen vyslat do vesmíru signály o své existenci, zároveň dosáhne stupně, kdy dokáže vyrábět ničivé zbraně. Taková civilizace pak snadno spáchá sebevraždu.
Hawking ovšem upřednostňuje jiné vysvětlení toho, proč si lidstvo zatím nevyměňuje zkušenosti s nějakými kosmickými bratry. Zatímco život by se podle něj mohl ve vesmíru tu a tam objevit, inteligence je mnohem vzácnější. „Někdo by mohl říct, že se zatím nevyvinula ani na zde Zemi,“ prohlásil s nadsázkou.
Stephen Hawking se dotkl i problému případného setkání s nějakým mimozemšťanem. Upozornil zejména na biologické nebezpečí, kdy organismus návštěvníka z kosmu může přenášet nemoci, proti kterým nemají lidé žádné protilátky. Ostatně tento biologický střet se objevuje i ve zmiňovaných dílech Herberta Wellse či Raye Bradburyho, s tím rozdílem, že zde cizí civilizace podlehne pozemským bakteriím. I takový jednobuněčný organismus může být nebezpečný. Pokud by se totiž dostal na naši planetu, mohl by ji zamořit neznámými infekcemi, proti kterým není obrana.
Hawking kritizoval i americká vládní místa, která usilují o zkrácení rozpočtu věnovaného na kosmický výzkum. Přirovnal je ke skeptikům, kteří objevné plavby považovali za zbytečné. „Za časů Kryštofa Kolumba se našlo mnoho lidí, kteří náklady na jeho cestu považovali za mrhání penězi. Objev Nového světa znamenal hlubokou změnu toho starého. Jen si představte, že bychom neměli Big Mac nebo KFC,“ uzavřel svou přednášku s pro něj typickou dávkou ironie Hawking.
Přes předchozí slova Hawking nesdílel jednoznačnou víru v pozitiva technologického pokroku. Podle něj je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. Lidstvo tak vstoupí do zcela nepoznané sféry. „Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek,“ varoval fyzik. Stroje s nadlidskou inteligencí by svůj intelekt mohly nadále cíleně vylepšovat. V takové chvíli, jak tvrdí Hawking, by člověk ztratil kontrolu nad světem.
„Umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí,“ nevidí Hawking budoucnost příliš vesele. Podle něj je zásadní otázkou, zda je vůbec umělá inteligence ovladatelná. S tím souhlasil i profesor filozofie Huw Price, který působí na Cambridgské univerzitě: „V případě umělé inteligence může být otevřena Pandořina skříňka se všemi neodhadnutelnými důsledky.“ Například takovými, že člověk přestane být dominantním druhem. Dějiny přitom jasně ukazují, jak takové druhy dopadají…

Hawking upozorňoval i na další úskalí, která mohou sužovat lidskou civilizaci. A leckdy volil radikální řešení. Podle něj, pokud chce v budoucnosti přežít, musí lidstvo osídlit i jiné části vesmíru.
Za největší nebezpečí pro současnou civilizaci považoval Hawking změny klimatu, jaderné zbraně a umělé geneticky vyšlechtěné viry. Proto je podle jeho slov nutné, aby se lidstvo poohlédlo po okolním vesmíru, kde by bylo možné najít nové domovy. Hawking byl koncem první dekády nového století přesvědčen, že do dvaceti let bude stát trvalá základna na Měsíci a do čtyřiceti let i na Marsu. To by však měl být jen začátek. „Nikdy nenalezneme něco tak hezkého, jako je Země, dokud se nevydáme do jiné hvězdné soustavy,“ prohlásil Hawking při svém přednáškovém turné v Hongkongu.
Tu a tam Hawking nadhazoval hypotézy, které hraničily se sci-fi. Například, když uvažoval o cestování časem. To je podle něj možné, avšak pouze a jen dopředu. „Cestování časem bylo kdysi považováno za vědecké kacířství, a tak jsem o něm raději nemluvil, protože jsem se bál, že mě označí za cvoka,“ řekl Hawking v roce 2010. Jakmile bude postavena vesmírná loď, která dokáže letět rychlostí blížící se rychlosti světla, bude podle něj den na palubě odpovídat roku na Zemi. To proto, že – podle Einsteinovy teorie – zrychlují-li objekty na cestě vesmírem, čas se kolem nich zpomalí. Pohyb časem zpátky je nemožný, dodal Hawking, protože to „porušuje základní pravidlo příčiny a následku“. Profesor Brian Cox z Manchesterské univerzity listu The Times řekl, že Hawkingova teorie už má jistou oporu v experimentech prováděných ve velkém částicovém urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. „Když zrychlíme malé částice na 99,99 procenta rychlosti světla, pak čas pro ně ubíhá jako jedna sedmitisícina našeho času,“ řekl.
Hawking se živě zajímal i o věci veřejné. Zcela zásadně se stavěl proti odchodu britského království z Evropské unie. Před referendem o brexitu se zapojil do kampaně a podepsal prohlášení 150 britských vědců, kteří považovali setrvání své země v Unii za nezbytné. Vystoupení by podle nich bylo „katastrofou pro britskou vědu a univerzity“. Vědci uvedli tvrdá data ze Švýcarska, jehož občané se v referendu v roce 2014 vyslovili pro omezení přistěhovalců z EU. Podle dopisu britských vědců má Švýcarsko kvůli svému rozhodnutí problém získávat mladé talenty. Britové nakonec odhlasovali odchod své země z EU, což Hawking nenesl lehce: „Dávno pryč je doba, kdy jsme mohli stát sami proti světu. Potřebujeme být součástí větší skupiny zemí, jak pro naši bezpečnost, tak pro náš obchod.“
Rovněž se na sklonku svého života vymezil proti americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Americký miliardář, který sice nezískal většinu hlasů amerických voličů, ale podle místního volebního systému mu k vítězství stačila většina volitelů, je podle Hawkinga obyčejný demagog, jehož popularitu nechápal. Také kritizoval konzervativní vládu britské premiérky Theresy Mayové, která podle něj je zodpovědná za krizi v britském státním zdravotnictví. Británie podle Hawkinga směřuje k systému obdobnému tomu ve Spojených státech, kde jde především o zisk korporací.

To vše bylo již v době, kdy Hawking byl známý po celém světě. Výraznou měrou k tomu pomohla jeho kniha Stručná historie času, ve které srozumitelnou formou představil základní otázky kosmologie. K tomu, aby se stala bestsellerem pomohl i fakt, že obsahovala jedinou rovnici, Einsteinovu E = mc2. Z Hawkinga se stala celebrita, objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila legendární britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell.
Hawking se své popularitě nijak nebránil. Proletěl se i balonem, vyzkoušel stav beztíže a jeho nesplněným snem byl let do vesmíru či role záporné figury v některé z bondovek. I nadále se však věnoval vesmírným černým dírám a též teorii všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. Právě název Teorie všeho nesl film, který se zabýval Hawkingovým životem. Úlohu samotného Hawkinga v něm sehrál Eddie Redmayne. Jedním z jeho posledních projektů bylo pátrání po možnostech mezihvězdných letů a upozorňování na nebezpečí robotických zbraní, mimo jiné i dronů.
Jeho dny se naplnily 14. března 2018 v Cambridge, v den, kdy by Einstein oslavil 139. narozeniny. Podle jeho dcery Lucy jej při životě držela nezměrná vůle a touha k novým objevům. Někdy podobná slova vyznívají jako fráze, ale v Hawkingově případě budou pravdivá. Sám badatel o své nemoci prohlásil, že „byla vlastně největším darem, jaký jsem od života dostal. Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem.“
Byť euthanasii z principu neodmítal, sám o ní neuvažoval. Podle jeho názoru by člověk měl mít právo ukončit svůj život, když chce, ale zároveň tvrdil, že sebevražda je velký omyl. „Jakkoli špatný se může život zdát, vždy existuje něco, co můžete dělat a uspět v tom. Dokud trvá život, je i naděje,“ prohlásil Stephen Hawking.

 

 

Rubriky:  Fyzika Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Hereditární angioedém – nepříliš známé genetické onemocnění

Hereditární angioedém – nepříliš...

Hereditární angioedém je jedním z 8000 vzácných genetických onemocnění. Postihuje jedince...
U dětí pozor na oči

U dětí pozor na oči

Když se dítě narodí, jeho oči ještě nejsou plně vyvinuté. Okolí vnímá...
Najděte si svého herce! Právě dnes byla spuštěna online databáze ACTORSMAP

Najděte si svého herce! Právě dnes...

Dnes byla oficiálně spuštěna online databáze českých a slovenských herců, která má...
Letiště Heathrow zavedlo systém ochrany proti dronům

Letiště Heathrow zavedlo systém...

Zaměstnanci nejvytíženějšího londýnského letiště Heathrow se v minulosti...
Léčba rakoviny sítnice pomocí injekce do oka poprvé v Česku

Léčba rakoviny sítnice pomocí...

Vůbec poprvé v České republice lékaři využili metody injekčního vpravení...
Byl rozluštěn genom krakatice obrovské

Byl rozluštěn genom krakatice...

Vědci pod vedením Caroline Albertinové odhalili genom jednoho z největších...
Profesor Podolský: Teoretická fyzika je jako kabala

Profesor Podolský: Teoretická...

Dá se považovat za „einsteinologa“, vyučuje teoretickou fyziku se zaměřením na...
Záchranná stanice ARCHA přijala v roce 2019 rekordních 1575 zvířat

Záchranná stanice ARCHA přijala v...

Zoologická zahrada Liberec není jenom zoo, ale spadá pod ní kromě Střediska...
Dokážou vyrobit nový typ zlata?

Dokážou vyrobit nový typ zlata?

Švýcarští vědci představili světu slitinu zlata (Au), proteinových vláken a...
Dobrá zpráva pro milovníky pizzy

Dobrá zpráva pro milovníky pizzy

Jednou z novinek představených na veletrhu CES 2020 v Las Vegas byl také stroj...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Maxmilián II. představil Čechům slona i lva

Maxmilián II. představil Čechům...

Z kráteru na vrcholu sopky šlehají plameny a stoupá dým. Na jejích strmých...
Největší zvířecí milovníci sněhu a zimních radovánek

Největší zvířecí milovníci sněhu a...

Málokterý člověk nemiluje sníh křupající pod nohama, lyžování nebo pořádnou...
Nová metoda měření alkoholu v těle

Nová metoda měření alkoholu v těle

Český biochemik Jan Halámek působící jako profesor na University of Albany ve...
Požár na řece Cuyahoga: Malý katalyzátor velkých změn

Požár na řece Cuyahoga: Malý...

Vodní tok, vinoucí se průmyslovým Clevelandem po desetiletí...
7 dýmajících vulkánů, které stojí za návštěvu!

7 dýmajících vulkánů, které stojí...

Sopky mohou způsobit obrovské katastrofy a ničit vše ve svém okolí....
V Číně jezdí bez strojvůdce

V Číně jezdí bez strojvůdce

Byl představen zbrusu nový rychlovlak dosahující rychlosti až 350 km/h,...
Zlověstné chrliče: Umí trestat každého, kdo podlehne pokušení!

Zlověstné chrliče: Umí trestat...

Jsou symbolem kýče, hrůzy, také ale moci a bohatství. Chrliče. Pompézní...
Jak bezpečně rozpoznat lháře?

Jak bezpečně rozpoznat lháře?

Zřejmě každý z nás v životě někdy zalhal nebo poznal osobu, která mu...
Smrt minutu po minutě: Konec není rychlý

Smrt minutu po minutě: Konec není...

Smrt není rychlá a milosrdná, jak se kdysi věřilo. Jen to tak vypadá při pohledu...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.