Domů     Příroda
Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin
Dagmar Garciová 23.12.2019

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů afrických rostlin hrozí vyhynutí, což se týká 33 % ze všech tamních tropických rostlin. Informovala o tom nová vědecká studie zveřejněná v odborném periodiku Science Advances.  .

Na základě specialisty vyvinutého algoritmu je možné získat informace o rizicích vymizení u celkem 20 tisíců rostlinných druhů. Do propočtů byl zahrnut i Červený seznam ohrožených druhů, což je globální soupis ohrožených živočichů a rostlin, vydávaný v aktualizované podobě každé dva roky Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN).

Z celkové analýzy vzešly 4 nejohroženější regiony – Etiopie, západní Afrika, střední Tanzanie a jih Demokratické republiky Kongo. Více než 40 % místní flory je na pokraji vyhynutí (lokální stromy, byliny, liány a keře).

Poukázáno bylo i na tzv. ekoregiony zejména v západní Africe. Jedná se především o savanu v pásu Sahel a ve Vnitrozemské deltě Nigeru, o guinejský nížinný les na západě a guinejské horské lesy s tamními mangrovy, což jsou rostlinná společenstva keřů, která lze hledat v brakických vodách, tedy vodách, kde se mísí sladká voda řek se slanou mořskou vodou. Řadí se mezi nejzajímavější biotopy s pestrou škálou živočichů a rostlin.

Mangrovové lesy se nacházejí na hranici mezi vodou a souší. Přirozeně lemují pobřeží, které ochraňují proti přírodním katastrofám, jakými jsou např. hurikány či vlny tsunami. Je to jeden z nejproduktivnějších ekosystémů světa a zabírá přes 150 000 km2 zemského povrchu.

Vyskytují se pouze v nejteplejších oblastech, v chladnějších místech není možné nalézt ani jejich obdobu.

Ohrožení mangrovů způsobuje převážně rychlý populační růst místních komunit a nadužívání lesů, vedoucí k jejich degradaci. V posledních letech jsou mangrovy ohrožovány zejména nadměrnou těžbou cenných dřev.

Dále jim příliš neprospívají plastové předměty a jiný odpad, kterého se objevuje stále více, zejména při pravidelných záplavách krajiny. Škodí jim i usazování kalů a sedimentů nebo splachování dusíkatých a fosforečných látek z polí.

Odborníci v regionu mimo jiné objevili další třetinu flory, jež je nejspíš vzácná a v brzké době by rovněž mohl nastat konec její existence. „Tyto druhy by mohly být pravděpodobně ohroženy, pokud v tropické Africe naroste počet obyvatelstva a zvýší se tím vliv lidské činnosti,“ podotkl spoluautor studie Gilles Dauby z Francouzského národního výzkumného ústavu pro udržitelný rozvoj.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz