Opakované zvracení, průjem, horečka – to jsou typické příznaky rotavirové infekce, kvůli které přibližně jedno z deseti dětí končí v nemocnici – nejčastěji v kojeneckém, batolecím a předškolním věku.

Virová infekce dokáže v řádu hodin připravit nemocného o tekutiny a natolik ho oslabit, že je nutné podávat infuze, aby tělo získalo sílu s infekcí bojovat. Léčit lze jen příznaky, jedinou ochranou před rotaviry je preventivní vakcína, kterou je dětem možné podat pouze v rozmezí od 6 týdnů do 6 měsíců, přitom první dávku by dítě mělo dostat od 6 do 12 týdnů.

Ročně skončí v nemocnicích asi 4 tisíce dětí do pěti let, přibližně 30 tisíc dětí projde léčbou ambulantní. Vakcínu proti rotavirům, která se dětem podává ve formě sladkého roztoku do úst, pojišťovny nehradí, rodiče o ní většinou projeví zájem, když už jejich první dítě infekci prodělalo a skončilo kvůli ní na nemocničním lůžku.

Odborníci odhaduji, že v případě, že by se začalo s plošným očkováním jako v jiných zemích, by již druhý rok byla proočkována polovina a do pěti let většina dětí v nejvíce rizikovém věku.

Rozhodnutí o tom, zda dítě ochránit vakcínou, leží podle lékařů především na rodičích a jejich zhodnocení situace – například podle toho, jaké mají rodinné zázemí nebo kde žijí a jak daleko mají do nejbližšího zdravotnického zařízení.

„Očkování rozhodně doporučujeme dětem oslabeným jinou nemocí, například různými vrozenými onemocněními nejen zažívacího traktu, syndromem krátkého střeva, potravinovými alergiemi, či nedonošeným dětem, pro něž by průběh mohl být výrazně horší,“ říká infektolog MUDr.

Peter Mikolášek.

Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování všem zdravým kojencům v ČR, a doporučuje i očkování nedonošených dětí. Rotavirová infekce je vysoce nakažlivá, přenáší se dotykem, orálně, ze stolice, ale i vzduchem, a v drtivé většině onemocní celá rodina.

Nejvíce případů rotavirových infekcí lékaři evidují v únoru až květnu. „Tato infekce probíhá většinou v délce dva až sedm dní. Pokud je její průběh závažnější, dokáže dítě odvodnit i za několik málo hodin a způsobit tak těžkou dehydrataci s rozvratem vnitřního prostředí.

Rodiče by určitě neměli váhat a raději dítě přivézt,” apeluje infektolog. Nákaza se rychle šíří i na dětských odděleních, v mateřských školkách či jeslích. „Výjimečně se může stát, že i přes očkování dítě rotavirovou infekcí onemocní – její průběh je ale vždy mírnější, jen raritně s nutností hospitalizace,“ doplňuje MUDr. Mikolášek.

Lékaři odhadují, že proti rotavirové infekci je v Česku naočkovaných přibližně 16 % dětí.

V Evropě umírá kvůli rotavirům ročně kolem 230 dětí mladších pěti let, 87 tisíc je hospitalizováno a 700 tisíc dětí tohoto věku je ročně ambulantně ošetřeno. Světová zdravotnická organizace zařadila prevenci rotavirových onemocnění mezi priority v globálním očkovacím akčním plánu do roku 2020.

Plošné očkování zavedlo 14 evropských zemí, například Rakousko, Nizozemí, Německo či Itálie. Česká republika mezi těmito zeměmi není. V Belgii došlo po zavedení plošného očkování proti rotavirům k poklesu komplikací této infekce o 75 %, podobně jako v Rakousku.

Ve Finsku data ukazují, že bezplatné očkování proti rotavirům zapříčinilo snížení počtu dětí, vyžadujících nemocniční léčbu, o 93 %.