Astronomové využívající radioteleskop ALMA pořídili mimořádně detailní záběr zachycující dvojici kompaktních prachoplynných disků, v jejichž nitrech se vyvíjejí mladé hvězdy. Systém obklopuje spletitá síť filamentů hmoty, kterou hvězdy nasávají a využívají k dalšímu růstu.

Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy..

Dvojhvězda nesoucí označení BHB2007 byla objevena jako nejmladší člen malé skupiny hvězd v temné mlhovině Barnard 59, která je součástí rozsáhlých oblaků mezihvězdného prachu známých jako mlhovina Dýmka.

Již starší snímky tohoto dvojhvězdného systému ukázaly přítomnost prachových struktur v jeho okolí. Nyní však, díky vysokému prostorovému rozlišení radioteleskopu ALMA a úsilí mezinárodního týmu astronomů z institutu MPE, můžeme pozorovat také detaily v centrální části systému.

„Na záběrech vidíme dvojici kompaktních zdrojů. Domníváme se, že se jedná o disky obklopující dvě mladé hvězdy,“ říká hlavní autor práce Felipe Alves (MPE). Mladá hvězda sbírá hmotu z tohoto prachoplynného disku a zvětšuje se.

„Velikost obou disků je srovnatelná s rozměry hlavního pásu planetek ve Sluneční soustavě a hvězdy jsou jen asi 28krát dále od sebe, než se nachází Země od Slunce,“ poznamenává Felipe Alves.

Oba kompaktní disky jsou obklopeny rozsáhlejší strukturou o celkové hmotnosti 80krát převyšující hmotnost planety Jupiter, kterou vidíme jako komplikovanou síť spirálních prachových filamentů připomínajících preclík.

„To je velmi důležitý výsledek,“ upozorňuje Paola Caselli, spoluautorka práce, výkonná ředitelka MPE a vedoucí centra Astrochemických studií. „Konečně se nám podařilo zobrazit spletitou strukturu v okolí mladé dvojhvězdy včetně filamentů hmoty, které ji spojují se společným diskem, ve kterém se hvězdy zrodily.

To přináší zásadní informace umožňující vylepšení současných modelů vzniku hvězd.“.

Rodící se hvězdy získávají hmotu z velkého disku ve dvou fázích. Nejprve dochází k přenosu hmoty do malých kompaktních disků v podobě působivých spirálovitých filamentů (tuto situaci zachycuje záběr pořízený pomocí ALMA).

Analýza dat také ukázala, že méně hmotný, ale jasnější disk (na obrázku dole) vtahuje větší množství hmoty. V další fázi nasává každá hvězda hmotu ze svého vlastního malého disku. „Očekáváme, že tento dvoustupňový akreční proces řídí dynamiku celého dvojhvězdného systému v období získávání hmoty,“ doplňuje Felipe Alves.

„I když shoda našich pozorování s teoretickými předpoklady vypadá v současnosti velmi slibně, bude potřeba podrobně zkoumat větší počet mladých dvojhvězd, abychom lépe pochopili, jakým způsobem tyto systémy vznikají.“.

Zdroj: Evropská jižní observatoř