Ministerstvo zemědělství po kritice odborníků, veřejnosti a Ministerstva životního prostředí zrušilo povolení plošné aplikace jedu proti hrabošům Stutox II. Výsledkem včerejšího jednání je pozastavení povolení plošné aplikace, tedy její prozatímní zákaz.
Zemědělci mohou aplikovat jed do nor. Experti nicméně upozorňují, že jakékoliv použití jedu je pouze krajní řešení. Dodávají, že krajina již teď trpí intenzivním zemědělstvím a aplikace jedu je pro ni další zbytečná zátěž, zvláště v okamžiku, kdy populaci hraboše brzy čeká přirozený pád.

Povolení k plošné aplikaci jedu Stutox II vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v pondělí 5. srpna, v pátek ho ministr zemědělství Miroslav Toman pozastavil a v pondělí 12. srpna jeho pozastavení potvrdil. Za zrušení se postavilo i Ministerstvo životního prostředí, jehož postoj přispěl k pondělnímu rozhodnutí. „Vítáme, že se podařilo plošnou aplikaci zrušit. Umístění jedu pouze do nor je řešení, které je bezpečnější. Granule s jedem aspoň nemohou přímo sebrat ptáci a další živočichové. Hrozba pro ně se tak sice snižuje, ale rozhodně není nulová,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, který se pondělního jednání účastnil. Na něm mimo jiné zaznělo od hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové, že riziko přenosu chorob z hraboše na člověka je minimální, což byl jeden z hlavních argumentů pro plošnou aplikaci jedu.
Jed Stutox II je podle ředitele Ústavu pro životní prostředí PřF UK Tomáše Cajthamla nebezpečný pro všechny živočichy, kteří s ním přijdou do styku. „Kromě hrabošů zejména pro další hlodavce, ptáky a predátory hlodavců, včetně malých šelem a zejména dravých ptáků. Problém spočívá v tom, že akutní působení způsobuje uhynutí až v řádu hodin, tedy dostatečně dlouhou dobu, aby intoxikované, oslabené a dezorientované zvíře bylo napadeno dravcem. Navíc účinná látka Stutoxu II fosfid zinečnatý, který se v žaludku přeměňuje na velmi jedovatý fosfan, může působit chronicky a způsobovat další poškozování organismu,“ upřesňuje profesor Cajthaml.
Vědecká obec považuje trávení pouze za krajní řešení. „Argumentům zemědělců rozumíme a nijak je nezpochybňujeme. Myslíme si ale, že místo použití jedu existují i jiná řešení, která lze dělat průběžně a hlavně preventivně. Například hluboká orba, podpora predátorů hrabošů, udržování nízké vegetace v příkopech a na mezích v době gradace a postupná změna monokulturní krajiny na pestrou. Je to přirozené a dlouhodobé řešení, na rozdíl od jedu,“ vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.
Zemědělec a zakladatel společnosti PROBIO Martin Hutař potvrzuje, že hrabošovi lze čelit i bez jedu. „Zvýšený výskyt hraboše jsme sice zaznamenali, ale opravdu zásadní škody na úrodě nemáme. Důvodem je, že pravidelně ořeme na všech plochách a tam, kde je riziko přemnožení hrabošů, dáváme berličky pro káňata a poštolky. Zároveň pěstujeme meziplodiny. Hlodavci pak mají z čeho vybírat a neškodí tolik na hlavních plodinách. Hraboš má svou roli v ekosystému. Prokypřuje půdu, přináší do ní organickou hmotu a jeho nory slouží k jímání vody,“ říká Hutař.