Na kus řeči o vesmíru s Petrem Kapounem

O práci, české stopě ve vesmíru, ale i o výročí mise Apollo 11 a vstupu prvního člověka na Měsíc jsme se bavili s Petrem Kapounem ze SAB Aerospace.

SAB Aerospace se zabývá výzkumem a vývojem v oblasti vesmíru. Na čem nyní pracujete?
V současné době máme rozdělaných několik projektů, asi nejvíc aktuální je SSMS POC. To je oficiální zkratka – vesmírný průmysl je plný zkratek – a znamená Small Spacecraft Mission Spaceflight Proof of Concept. Tedy zkušební let, který má ověřit koncept misí malých družic. Jde o konstrukci, která se připevní na poslední stupeň rakety Vega, a na tuto konstrukci je potom možné upevnit jednotlivé družice. Díky tomu raketa nevynese jednu nebo dvě družice, ale třeba 40 menších. To znamená nižší cenu pro každého zákazníka, družici a lepší využití rakety. Jako hlavní přínos ale vnímám cenu – každé snižování ceny přístupu do vesmíru je hrozně důležité. Umožňuje nám to obrovský rozvoj technologií nejen pro výzkum vesmíru, ale hlavně pro průmysl, ekologii, ale i bezpečnost na naší planetě. Tento let by se měl uskutečnit v průběhu letošního podzimu. Záleží na tom, jak bude připravená raketa. My už připraveni jsme. Pokud mise proběhne v pořádku, čemuž pevně věřím, tak bude určitě významným úspěchem České republiky v kosmickém průmyslu.

Dalším projektem, který by měl předčít SSMS, je Plato. Je to teleskop  který má zkoumat atmosféru exoplanet. V tomto případě máme na starost celý servisní modul. To je takový zavádějící název, on nic neservisuje. Je to ta část vesmírné sondy, která zodpovídá za pohon, zdroj elektřiny, navigaci, a tak dále. Prakticky se každá sonda rozděluje na vědecké zařízení, a všechno ostatní. A to „ostatní“ je právě servisní modul. Takže je to obrovská zodpovědnost, ale hlavně čest, že něco takového můžeme vymýšlet a stavět v Brně.

Zmínil jste projekt Plato. Co očekáváte, že výzkum přinese? Může to být existence nějaké formy života mimo naši sluneční soustavu?
Plato má zkoumat atmosféru už najitých exoplanet. Když exoplaneta přechází před svojí hvězdou, tak se dá pomocí velmi přesné analýzy světla procházejícího atmosférou této exoplanety zjistit složení dané atmosféry. No a například metan je docela dobrým ukazatelem, že by na planetě mohl být život.

Existence života mimo naši sluneční soustavu? No já doufám, že ano, že život jinde existuje. Jedním z cílů TechNestu, technologického centra ve kterém naše firma sídlí, je vyvinout teleport. Nějaká pomoc z jiných soustav a jiných koutů vesmíru by se nám dost hodila.

Jaký význam má dnes a bude mít především do budoucna umělá inteligence ve vesmíru?
To je zrovna téma, které je mi dost blízké. Pár týdnů zpět jsem mluvil na konferenci Copernicus, kde se řešila nová generace evropských satelitů zkoumajících povrch Země. My jsme v SAB Aerospace přesvědčeni, že umělá inteligence by měla být součástí třeba i těchto družic. Ty by pak neposílaly na Zemi jen fotky, ale třeba i informace, že v Indii hrozí záplavy, nebo že se v brněnské přehradě množí sinice. Zajímavé je, že jeden satelit, který toto bude testovat, letí právě letos na podzim v rámci SSMS POC. Jmenuje se PhiSat, a je to testovací satelit přímo od ESA, tedy Evropské kosmické agentury, který se má zaměřit na využití umělé inteligence pro sledování Země.

A data?
Data jsou jednou z věcí, na kterou bych se v budoucnu chtěl víc zaměřit. Vnímám to jako velkou možnost pro zlepšení současné práce s informacemi. Jako lidstvo dnes generujeme obrovské množství dat, ale moc s nimi neumíme pracovat. Kdybychom toto zlepšili, tak poskočíme o kus dopředu v oblasti technologií a porozumění vědě. No a o vesmíru to platí taky, i když v kosmickém průmyslu je ta data tak těžké získat, tak náročné a drahé, že je jim věnována opravdu velká pozornost.

Je přítomnost člověka ve vesmíru do budoucna nutná?
Pokud tím myslíte to, že by člověk seděl na Zemi a do vesmíru létala jen umělá inteligence, tak to je samozřejmě možnost. Ale člověk je lovec, objevitel. Chce dobývat a zažívat dobrodružství. Kdyby to tak nebylo, tak neexistují sporty, nehrajeme hry. Myslím, že lidstvo nechce jen tak sedět na Zemi.

Myslíte, že se v budoucnu vyvinou technologie směrem, kdy bude možné znovuvyužití raket pro více misí?
Tak tady ani nejde o budoucnost. SpaceX rakety znovu používá, Blue Origin je tomu velmi blízko. Respektive umí to, ale čeká se na opravdu komerční lety. No a ESA je lehce pozadu, ale plán má. Od roku 2021 se začne s testováním rakety Callisto, která má být evropským znovupoužitelným nosičem, na kterém se budou dělat testy v malém, poté je naplánován větší nosič s názvem Themis, který by měl být plnohodnotným demonstrátorem. To se bavíme asi o letech 2023-2025. A konečně „Ariane NEXT“, kdy by mělo jít o komerčně využívanou raketu s co nejvyšší znovupoužitelností.

Není to tak jednoduché nejenom kvůli letovým profilům, ale například i kvůli teplotám, které motory zažívají. I u Falcon 9 musí dojít ke kontrole, čištění a případným opravám před další misí. Není to jako auto, které zaparkujete, a pak prostě nastartuje a jede se dál. Ale věřím, že se tam dostaneme. V roce 1903, to je 116 let zpět, vzlétlo první letadlo s motorem Wright Flyer a uletělo kolem 60 metrů. O 66 let později člověk přistál na měsíci. Dnes máme znovupoužitelné rakety a satelity na orbitě jsou velikosti krabice od cereálií. Tak za 50 let snad Brno – San Francisco raketou, nebo ještě líp Brno – Mars. Určitě bych tam zřídil kanceláře naší firmy.

Nyní slavíme výročí vstupu prvního člověka na Měsíc. Podílíte se vy přímo na projektu, který souvisí s lety či výzkumem na Měsíci? Nebude součástí příštího startu na Měsíc například česká součástka na raketě?
My přímo na ničem takovém nepracujeme, a pokud dobře vím, tak z Česka by tam měly být bohužel jenom dozimetry od UJF Akademie věd. Snad to bude lepší u dalších misí.

Malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo. Je ze současného pohledu mise Apollo 11 opravdu tak důležitá?
Mise Apollo byla celkově extrémně důležitá. Nejde ani tak o Apollo 11 jako takové, i když jde samozřejmě o velký úspěch. Ale vůbec to odhodlání, všechna ta snaha a práce která do toho byla dána. A velký psychologický efekt, že toho jde dosáhnout. Po druhé světové válce si inženýři reálně mysleli, že nejde překročit rychlost zvuku v letadle, že to fyzikálně není možné. A o pár let později ti samí lidé projektovali rakety, které vynesly lidi nejen na oběžnou dráhu. To, že lidé chodili a jezdili po jiném kosmickém tělese než po Zemi, to je pro mě těžko uchopitelné. Po odborné stránce přinesla mise stovky, možná tisíce nových technologií. Bylo to možné díky extrémní podpoře vlády USA. The Planetary Society udělali přepočet, že v dnešní době by vývoj rakety Saturn V, která vynesla všechny mise Apollo, stál 264 miliard dolarů. To je víc než HDP Česka, které je někde kolem 220 miliard dolarů.

Myslíte, že se v budoucnu podaří podobný další historický milník?
Chtěl bych připomenout jeden milník, na který se rádo zapomíná, ale je pro svět extrémně důležitý. Je to 2. 11. 2000, kdy vstoupila první posádka na ISS (pozd. Mezinárodní vesmírnou stanici). Od té doby máme nepřetržitě obývanou vesmírnou stanici. Jde o projekt, který ukazuje, jak se národy mohou spojit a dělat vědu a technologie společně. Podobně jako nechápu, že někdo chodil po nějakém jiném povrchu než po Zemi, tak mě fascinuje, že už skoro 20 let nejsou lidé jen na Zemi, ale i na orbitě. Na ISS se vystřídalo kolem 240 lidí z 18 zemí. To je úžasné. Další milník vidím samozřejmě v Marsu. Jakmile zvládneme mít posádku na Marsu, ideálně trvalou, tak jsme se opravdu stali meziplanetárním druhem.

Jak vidíte budoucnost zájmu o vesmírnou tématiku v České republice?

Zájem roste. Je to vidět a jsem za to rád. Doufám, že je to aspoň částečně i naše zásluha, ale určitě je to zásluha například kluků z ESERO, což je edukační kancelář ESA. Česká pobočka patří k nejlepším. My v SAB Aerospace se snažíme vzdělávat co to jde. Pořádáme hackathony, středoškolské soutěže, máme dny otevřených dveří, jezdíme na veletrhy. Na co jsem extra pyšný jsou naši studenti. Několik jich u nás dělalo a dělá středoškolskou odbornou činnost, třeba jestli je možné pěstovat rostliny v podmínkách zvýšené gravitace. Letos máme taky rekordní počet diplomových prací. Co se týče odborné veřejnosti, tak tam je nárůst vidět hodně. Stává se nám, že jsme na nějaké akci a přijdou lidé, kteří neví, že Evropa má kosmický program. Ale pak přijde čtrnáctiletá slečna a vyjmenuje evropské nosiče a jejich nosnosti, nebo se zastaví nějaký pán a začne s námi diskutovat o parametrech nějaké mise. To je potom velká radost.

Letošnímu výročí je věnovaná velká pozornost nejen ve světě, ale i u nás. Spoustu doprovodných akcí. Jak slavíte vy?
My slavíme tento víkend. Podporujeme jako firma Moon50: Zpátky na Měsíc, kde se ukážeme jak v sobotu, tak v neděli. Jsem opravdu rád, že někdo podobnou akci udělal. Videomapping Saturnu V na Žižkovskou věž. To jsou přesně ty nápady, co se nám ve firmě líbí a které chceme podporovat.

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na Mars jedině s atomovkami! Elon Musk prosazuje kontroverzní přístup k rudé planetě

Na Mars jedině s atomovkami! Elon...

Musk se už nějaký čas snaží propagovat kontroverzní myšlenku využití...
Čandrájan-2 míří na Měsíc

Čandrájan-2 míří na Měsíc

Sonda, jejíž jméno by se dalo přeložit jako Měsíční loď 2, odstartovala...
Anatomie kosmického racka

Anatomie kosmického racka

Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá...
Osmá planeta na okraji zájmu

Osmá planeta na okraji zájmu

O Zemi se někdy říká, že je modrou planetou. Není ovšem jediným tělesem...
Až se jednou Slunce promění v krystal…

Až se jednou Slunce promění v...

Pokud v době, o které bude řeč, ještě budou existovat nějací lidé, rozhodně...
Vojenství ve vesmíru: Francie pracuje na protisatelitních laserech

Vojenství ve vesmíru: Francie...

Hvězdné války… Zatímco v minulosti šlo o naprosté sci-fi, dnes...
Slepá ulička výzkumu sluneční soustavy: Planeta Vulkán

Slepá ulička výzkumu sluneční...

Fanoušci seriálu Star Trek důvěrně znají pana Spocka, který je napůl...
Na kus řeči o vesmíru s Petrem Kapounem

Na kus řeči o vesmíru s Petrem...

O práci, české stopě ve vesmíru, ale i o výročí mise Apollo 11 a...
OBRAZEM: Velký skok pro lidstvo…

OBRAZEM: Velký skok pro...

„Věřím, že tento národ si může vytyčit za cíl přistání člověka na Měsíci a...
Hajabusa 2 podruhé dosedla na asteroid

Hajabusa 2 podruhé dosedla na...

Podruhé za svou pouť dosedla japonská sonda Hajabusa 2 na povrch asteroidu Ryugu....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Výbuch Vesuvu aneb První vědecky popsaná katastrofa starověkého Říma

Výbuch Vesuvu aneb První vědecky...

Už je to 1940 let. Ve dnech 24. a 25. srpna 79 je na jihu Itálie rušno....
Čeljabinský incident: Československo obsazuje Rusko? Chybělo jen málo

Čeljabinský incident:...

„Než odjedeme, musím si zabít ještě aspoň jednoho Čecha,“ ušklíbl se čerstvě...
Vodka z Černobylu

Vodka z Černobylu

Odborníci vyrobili vodku, jež nese název ATOMIK, ta obsahuje obiloviny...
Tučňák velký jako člověk

Tučňák velký jako člověk

Dle nedávno zveřejněného výzkumu žil v období paleocénu na Novém Zélandu...
Velká francouzská revoluce v kostce

Velká francouzská revoluce v kostce

Velká francouzská revoluce je často vnímána jako krvavý a...
Hudební podsvětí s pachutí krve: Kdo zavraždil dva slavné rapery?

Hudební podsvětí s pachutí krve:...

Je už téměř půlnoc. Na semaforu křižovatky East Flamingo Road a Koval Lane...
Zažijte výstavu Tutanchamon RealExperience v Národním muzeu

Zažijte výstavu Tutanchamon...

Národní muzeum ve spolupráci s italskými partnery Civita Mostre e Musei a...
Noční savci zblízka

Noční savci zblízka

Během srpna a září mohou lidé na více než 50 místech po celé České...
V Hitlerově nemilosti: Ribbentrop místo diplomacie tapetoval

V Hitlerově nemilosti: Ribbentrop...

„S okamžitou platností opusťte post ministra zahraničí a zavolejte mi pouze...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.