Podle nejnovějších výzkumů žily hyeny dříve v jiném typu prostředí, než je tomu dnes. Domovinou jim byly oblasti ledové Arktidy. Oproti dnešním hyenám, které se živí mršinami, pravěké hyeny aktivně lovily. Vědci nyní přinášejí nové poznatky o jejich evoluci..

V odborném časopise Open Quaternary bylo popsáno, jak se asi žilo těmto živočichům v zemi ledu. Úvahy vědců byly založeny na nálezu dvou zubů, jež byly objeveny v kanadském Yukonu a jejichž stáří se klade do doby mezi 850 tisíci až 1,4 miliony lety př.

n. l. Na základě analýzy byly pozůstatky přiřazeny dvěma pravěkým hyenám nazvaným Chasmaporthetes. Tvor byl poprvé popsán v 70. letech minulého století, ale až nyní se ví přesně, o jakého živočicha skutečně šlo.

„Je úžasné představit si, jak tyto hyeny žily v drsných podmínkách nad polárním kruhem v době ledové,“ sdělil Grant Zazula, jeden z autorů studie. „Hyeny Chasmaporthetes zřejmě lovily stáda karibu a koní, nebo se krmily na mrtvých tělech mamutů,“ dodává.

Vzhledově byli tvorové od dnešních hyen výrazně odlišné – jejich končetiny byly štíhlé a dlouhé, což jim umožňovalo vyvinout obrovskou rychlost, tělo měly obratnější a obličejová část byla podobna spíše kočkovité šelmě. Vymřely pravděpodobně před 500 tisíci lety z prozatím neznámých příčin.

V dnešní době rozpoznáváme čtyři druhy hyen – hyenu skvrnitou (Crocuta crocuta), hyenu žíhanou (Hyaena hyaena), hyenu čabrakovou (Parahyaena brunnea) a jako poslední hyenku hřivnatou (Proteles cristata), pro níž je typické, že její jedinou složku potravy tvoří termiti.

Zdroj obrázků: Pixabay