V posledním díle našeho seriálu mapujícím různé teorie týkající se vzniku života, nemůžeme vynechat ani kreacionismus. Tedy názor, že život byl účelově stvořen nějakou vyšší božskou silou….

Kniha Genesis popisuje stvoření světa jasně: „Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch. Bůh řekl: „Ať je světlo!“ – a bylo světlo.

Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy. Bůh nazval světlo „den“ a tmu nazval „noc“. Byl večer a bylo ráno, den první.“.

Že tímto způsobem vznikl život jsou přesvědčeni především mnozí věřící lidé. Věda však má s takovým pohledem na věc nemalý problém.

Po staletí byly v západním světě k vysvětlení vzniku života používány právě biblické texty. I jiná náboženství počítala s božím zásahem. Proti tomu například buddhismus tvrdí, že vědomí je nestvořené a je tu od samotného počátku všeho.

Do těchto vyjetých kolejí jako blesk z čistého nebe zasáhla během 19. století Darwinova evoluční teorie.

Jeho práce O vzniku druhů vyvolala při svém vydání před 150 lety velký odpor církve a sám Darwin si byl vědom citlivosti celého tématu. Mimo jiné i kvůli tomu, že jeho manželka byla hluboce věřící. Vydání knihy proto nechtěl uspěchat, aby evoluce nebyla jen hypotézou, ale vysvětlením podloženým fakty a pozorováním.

Vysvětlení vzniku života božím zásahem má dodneška mnoho příznivců. Ne každý z nich nutně musí být náboženský fundamentalista, stačí prostě přijmout byť jen část učení některých církví. Avšak i církevní kruhy jsou někdy ochotny vzít svou kritiku Darwina zpět.

Například anglikánská církev, která ve své době patřila k Darwinovým největším odpůrcům, vzala v roce 2008 svá slova zpět. „Anglikánská církev vám dluží omluvu za to, že vám neporozuměla, a tak podpořila ostatní, aby vás nechápali i dnes,“ obrátila se symbolicky k Darwinovi.

Kreacionistická teorie má své zastánce především v zemích, kde církev drží silné pozice. A je celkem jedno, zda jsou to protestanti v USA, pravoslavní v Rusku nebo třeba katolíci v Brazílii. Podle průzkumů kreacionismus vyznává téměř polovina Američanů.

Dvě pětiny amerických evangelíků dokonce prosazují, aby se na školách nevyučovala evoluční teorie, ale nahradila ji právě ta kreacionistická.

Umírnění kreacionisté, ale také někteří vědci vědomi si některých dosud nevyřešených trhlin v evoluční teorii, vyznávají hypotézu tzv. inteligentního designu. To znamená, že bůh měl na začátku určitý plán, na jehož začátku vznikl vesmír a postupně směřoval až k vývoji moderního člověka.

Současný papež František vůbec nepopírá fakt, že vesmír vznikl v momentě Velkého třesku.

Biblický popis vzniku světa je podle něj nadsázkou. „Když si čteme o stvoření v Genezi, můžeme si nesprávně představovat, že bůh byl jakýsi kouzelník, který byl s kouzelnou hůlkou schopen udělat cokoli. Ale tak to není,“ řekl papež.

„Velký třesk, který dnes považujeme na začátek světa, nijak neodporuje existenci božského stvořitele, ba právě naopak ji vyžaduje. Evoluce v přírodě není nekompatibilní s ideou stvoření, protože k evoluci je nutné stvoření bytostí, které se budou vyvíjet,“ shrnula svůj názor hlava katolické církve.

František ostatně není prvním papežem, který teorii velkého třesku považuje za realistické vysvětlení vzniku světa. Už před ním se o ní vstřícně vyjádřili papeži Pius XII. a Jan Pavel II., který dokonce hovořil o tom, že jde o „víc než hypotézu“ a že se jedná o „dostatečně potvrzený fakt“.