Domů     .Top
Vylepšený přístroj pro hledání Zemi podobných planet
Martin Janda 14.6.2019
ESO’s Very Large Telescope (VLT) has recently received an upgraded addition to its suite of advanced instruments. On 21 May 2019 the newly modified instrument VISIR (VLT Imager and Spectrometer for mid-Infrared) made its first observations since being modified to aid in the search for potentially habitable planets in the Alpha Centauri system, the closest star system to Earth. This stunning image of the VLT is painted with the colours of sunset and reflected in water on the platform. While inclement weather at Cerro Paranal is unfortunate for the astronomers using it, it lets us see ESO’s flagship telescope in a new light.

Na dalekohled ESO/VLT bylo nainstalováno nové zařízení určené ke hledání extrasolárních planet. Svoji vědeckou činnost přístroj zahájil 100hodinovým maratonem pozorování sousedního hvězdného systému Alfa Centauri.

Cílem experimentu bylo pokusit se jako první v historii zachytit na snímku obyvatelnou exoplanetu..

Na dalekohled ESO/VLT bylo nainstalováno nové zařízení určené ke hledání extrasolárních planet. Svoji vědeckou činnost přístroj zahájil 100hodinovým maratonem pozorování sousedního hvězdného systému Alfa Centauri.

Cílem experimentu bylo pokusit se jako první v historii zachytit na snímku obyvatelnou exoplanetu.

Breakthrough Watch je celosvětový astronomický projekt zaměřený na hledání Zemi podobných extrasolárních planet u blízkých hvězd. Evropská jižní observatoř (ESO), vůdčí evropská mezivládní organizace pro astronomický výzkum, oznámila, že nově postaveným přístrojem pro dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) pracující v poušti Atacama na severu Chile, prošlo první světlo.

Přístroj nese jméno NEAR (Near Earths in the AlphaCen Region; Blízké ‚Země‘ v oblasti Alfa Centauri). Byl navržen k pátrání po planetách v obyvatelné zóně (oblasti, kde se teoreticky na povrchu planety může vyskytovat kapalná voda) kolem Slunci podobných stálic Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, které – spolu s Proximou Centauri (Alfa Centauri C) – tvoří nejbližší sousední hvězdný systém.

Zařízení bylo postaveno během uplynulých třech let ve spolupráci s univerzitou ve švédské Uppsale a v belgickém Lutychu.

Od 23. května 2019 prováděli astronomové ESO pracující s dalekohledem VLT desetidenní pozorovací cyklus, aby zjistili, zda se v tomto hvězdném systému nějaké planety nalézají. Celý experiment bude zakončen 11. června 2019. Podle předpokladů by s vylepšenými přístroji mělo být možné v systému přímo zaznamenat planety alespoň dvakrát větší než Země.

Při pozorování jsou nejdůležitější vlnové délky infračerveného záření, které odpovídají teplu vyzařovanému tělesem a umožňují astronomům odhadnout povrchovou teplotu planety, a také to, jestli zde teoreticky mohou panovat podmínky umožňující výskyt kapalné vody.

Alfa Centauri je Slunci nejbližší sousední hvězdný systém. Nachází se asi 4,37 světelného roku daleko (41 300 000 000 +/- 7 bilionů kilometrů). Skládá se ze dvou Slunci podobných hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B a červeného trpaslíka Proxima Centauri (Alfa Centauri C).

V současnosti jsou však znalosti o tomto systému jen sporé. V roce 2016 objevil tým vědců (pracující mimo jiné s přístroji ESO) Zemi podobnou planetu obíhající kolem Proximy. Okolí dvojice centrálních hvězd systému však zůstává neprozkoumáno, neví se například, jak stabilní by byl případný planetární systém s ohledem na přítomnost Zemi podobných planet.

Jednou z možností, jak odhalit zda se kolem těchto hvězd nějaké planety skutečně vyskytují, je pokusit se o jejich přímé pozorování.

Přímé zobrazení extrasolárních planet je však stále technicky náročný úkol. Světlo odražené od planety je řádově miliardkrát slabší, než záření přicházející přímo od mateřské hvězdy. Rozlišit malou planetu v těsné blízkosti hvězdy na vzdálenost několika světelných let je asi podobně obtížné, jako sledovat můru kroužící kolem lampy veřejného osvětlení vzdálené desítky kilometrů.

Aby tento problém vědci překonali, zahájili v roce 2016 Breakthrough Watch a ESO spolupráci s cílem postavit speciální přístroj označovaný ‚thermal infrared coronagraph‘ (koronograf pro tepelné a infračervené záření).

Zařízení je navrženo a optimalizováno tak, aby umožnilo odstínit většinu světla hvězdy a přitom zachytilo infračervenou složku spektra vyzařovanou prohřátým povrchem planety (spíše než slabé odražené viditelné světlo).

Stejně jako hvězdy a planety ležící na obloze v blízkosti Slunce (které jsou za normálních okolností ‚utopeny‘ v jeho záři) lze pozorovat při úplném zatmění Slunce, dokáže koronograf vytvořit ‚umělé zatmění hvězdy‘ – odstíní jasné světlo a umožní pozorovat mnohem slabší objekty v jejím těsném okolí. Tento postup přináší výrazné rozšíření pozorovacích schopností dalekohledu.

Koronograf NEAR byl na jeden z 8m dalekohledů VLT naistalován v rámci vylepšení a modifikace stávajícího přístroje VISIR, cílem bylo také optimalizovat citlivost zařízení na vlnové délky infračerveného záření, které jsou nejčastěji spojovány s potenciálně obyvatelnými planetami.

Dalekohled tak bude schopen pátrat v tepelné části spektra po vlastnostech známých u Země, která absorbuje energii ze Slunce a vyzařuje ji v podobě specifických vlnových délek infračerveného záření. Zařízení NEAR upravuje přístroj VISIR ve třech směrech.

Za prvé umožňuje jeho použití ve spojení s koronografem, který zásadně omezí průchod světla od hvězdy a umožní detekovat známky případné planety v její těsné blízkosti. Za druhé umožňuje vyžití adaptivní optiky, která v reálném čase mění tvar sekundárního zrcadla dalekohledu VLT a umožňuje tak opravovat poruchy v obraze vyvolané chvěním atmosféry.

A za třetí implementuje postupy, které jednak snižují šum a také přístroji umožňují každých 100 milisekund střídat cíle a tím maximalizovat vědecký přínos v daném pozorovacím čase.

Zdroj: Evropská jižní observatoř

reklama
Související články
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz