Vesmírná infračervená observatoř Spitzer je v závěru své pouti. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) oznámil, že z důvodu nedostatku financí ukončí její provoz. Nutno podotknout, že do vesmíru byl tento dalekohled, jeden z tzv. „velké čtyřky“, vypuštěn již v roce 2003.

NASA na počátku devadesátých let představila projekt čtyř velkých kosmických observatoří, počítalo se, že pokryjí klíčové obory spektra – gama rentgenového, ultrafialového a infračerveného. Postupně tak tedy vědci do vesmíru vypustili v roce 1990 Hubblův vesmírný dalekohled, v roce 1991 Comptonovu gama observatoř, v roce 1999 Rentgenovou observatoř Chandra a nakonec v roce 2003 Spitzerův kosmický dalekohled nebo také Space Infrared Telescope Facility (SIRTF), jenž nese pojmenování podle amerického teoretického fyzika Lymana Spitzera (1914-1997).

Konkrétně ten poslední jmenovaný na rozdíl od dříve vypuštěných neobíhá kolem Země, ale nosná raketa Delta II ho zanesla až na Heliocentrickou oběžnou dráhu, obíhá tedy kolem Slunce. Důvod jeho daleké cesty byl především z důvodu spektra, ve kterém pořizuje záběry.

Aby bylo infračervené snímání dokonalé, muselo dojít k naprosté izolaci před teplem, k tomu se využil jak chlad kosmického prostoru, tak kapalné hélium.

Primární mise Spitzeru skončila již v roce 2009, kdy zařízení vyčerpalo své chladící médium. V současné době sice teleskop stále funguje, ale pouze částečně – sonda již není schopna vyprodukovat dostatečně nízkou teplotu, aby mohly být v provozu všechny důležité měřící přístroje.

Cílem studené mise bylo infračervené pátrání po hnědých trpaslících, vznikajících hvězdách, galaxií, zkoumání mezihvězdného prostředí, mlhovin a studium cirkumstelárních disků u blízkých hvězd. Spitzerův teleskop byl tak primárně určen ke sledování objektů o velmi nízké teplotě.

V současné teplé misi se teleskop zaměřuje především na vyhledávání vhodného asteroidu blízko Země, aby ho vědci mohli zachytit a zkoumat.

Bylo několikrát posuzováno, zda se vyplatí misi dalekohledu prodlužovat, nakonec se vedení NASA usneslo, že dokud nebude vypuštěn Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST), bude mise SIRTF pokračovat. Jeho start je ale neustále odkládán, a tak byl nyní definitivně stanoven Spitzerův konec na 30. ledna 2020. Celkový provoz se totiž každoročně vyšplhá na 14 milionů amerických dolarů (asi 308 milionů korun) a podle odborníků se již nevyplatí.

Spitzer bude druhou observatoří z oné velké čtyřky, jejíž provoz bude ukončen, první byla Comtonova observatoř v roce 2000.

Teleskop Spitzer si na své konto může připsat několik významných objevů, mezi něž se řadí např. přímé zachycení světla exoplanet HD 209458 b a TrES-1 – jde o planety velikosti Jupitera, jež jsou velmi horké, jelikož obíhají vzdálenost pouhých 0,05 AU od své mateřské hvězdy, navíc šlo o první přímé pozorování těchto těles.

Také se podařilo zmapování atmosféry exoplanety HD 189733 b, dále se zapříčinil o objev, že galaxie Mléčná dráha je spirální galaxií s vlastní příčkou, potvrzení této teorie se zakládá na více než 800 tisíci fotografiích.