Na počátku měla být tryzna. Avšak ta se poté proměnila v masakr, nad kterým s údivem zůstal stát celý svět. Jeho symbolem se stal student, který se se dvěma igelitovými taškami v rukou snaží zastavit tank….
15. dubna 1989 zemřel předseda ÚV KS Číny Chu Jao-pang. Tento reformní politik patřil v Číně mezi ty populárnější a zejména mladí lidé a studenti v Pekingu chtěli uctít jeho památku. 17. dubna 1989 první z nich došli na pekingské náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men).
Aktuální situace v Číně, kde se značně prohlubovala ekonomická i sociální krize, ale postupně akci změnila v demonstraci. Diskuse mezi shromážděnými studenty, akademiky a intelektuály postupně vyústily v požadavky zavedení demokratických svobod, svobody projevu a tisku.
Manifestace se v centru Pekingu začaly opakovat. Vyvrcholily pak v polovině května, kdy na návštěvu ČLR přijel generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov. Právě k němu, jako k reformátorovi, studenti vzhlíželi s nemalými nadějemi.
17. května se na Tchien-an-men sešly dva miliony lidí a informace o protestech začaly pronikat i do dalších měst a na venkov. To už bylo pro čínské vedení příliš….
Zatímco liberálnější generální tajemník Čao C‘-jang navrhoval smířlivý postup a stranickou sebereflexi, konzervativci v čele s premiérem Li Pchengem požadovalo rázný krok. Diskuzi nakonec ovládl Li Pcheng, který do Pekingu povolal armádu a vyhlásil stanné právo.
Čao C‘-Jang si navštívil 19. května Tchien-an-men, kde se shromážděnými diskutoval, načež jej konzervativní křídlo odvolalo z funkcí.
Začátkem června se vedení KS Číny odhodlalo k akci. Byla povolána armáda, která obdržela rozkaz vyklidit náměstí. 3. června padly první výstřely, když vojáci spustili palbu do lidí bránících vjezdu tanků na Tchien-an-men.
Akce vojska trvala tři hodiny. Počet obětí není dosud znám, odhaduje se však v řádech stovek až tisíců.
Tím však krveprolití neskončilo. Vůdci studentských protestů končili na popravištích či s dlouholetými tresty ve vězení. Nedávno agentury přinesly zprávu, že onen muž s igelitkami si dodnes odpykává svůj trest, avšak ani to nelze s jistotou ověřit.
Tehdejší vrchní velitel ozbrojených sil ČLR Teng Siao-pching zhodnotil masakr 9. června v televizním projevu, který věnoval vojákům zasahujícím na Tchien-an-men, mj. slovy: „Tato bouře musela přijít dříve nebo později.
Byla důsledkem především mezinárodních událostí, nezávislá na lidech. Naší výhodou bylo, že stále máme zkušené soudruhy, kteří vědí co dělat. Oni vědí, co je v sázce a podporují zásah proti rebelům. A pokud tomu zrovna nerozumí, podporují rozhodnutí ústředního výboru KS Číny.“.
