Podle lékařů bude brzy množné, že by se až polovina lidí s plicní embolií mohla léčit doma. Domácí péče pro ně znamená více komfortu, možnost se pohybovat, menší riziko nákazy nemocničními bacily. Kromě toho by stát ušetřil statisíce korun ročně a nemocnicím by se uvolnila lůžka.

Plicní embolie je závažné onemocnění – po srdečním infarktu a mozkové mrtvici třetí nejčastější příčina úmrtí na srdeční choroby v České republice. V současné době musí ležet v nemocnici velká většina pacientů s touto diagnózou bez rozdílu.

V průměru zde stráví více než 8 dní. O změně v přístupu k pacientům s plicní embolií a o tom, jak je správně rozčlenit na ty, kteří se doma léčit mohou, a kteří by měli raději zůstat v nemocnici, se bavili stovky hematologů a dalších specialistů na choroby krvetvorby na česko-slovenské konferenci o trombóze a hemostáze.

Plicní embolie nemusí mít žádné příznaky, později se projevuje náhle vzniklou dušností, bolestí na hrudi, kolapsem a prudkým poklesem krevního tlaku. Vzniká tak, že se v těle uvolní krevní sraženina a ucpe hlavní tepnu či okolní větve, které přivádí krev do plic.

Krevní sraženina může vzniknout například po operacích, v těhotenství, po úrazu nebo v souvislosti se zhoubným onemocněním, známý je vliv hormonální antikoncepce či léčba estrogeny.

V roce 2016 skončilo v českých nemocnicích 8 535 lidí s diagnózou plicní embolie, jejich průměrný věk činil 67,3 let. Z celkového počtu zemřelo kvůli plicní embolii 536 pacientů. „U pacientů je třeba už zpočátku zohlednit více faktorů, které ukazují, jak moc jsou ohroženi,“ říká prof.

MUDr. Jaroslav Malý, CSc., který patří mezi světové kapacity v léčbě plicní embolie.