Tajemná substance zvaná éter: slepá ulička ve vývoji fyziky

Fyzika rozhodně není jednoduchá věda. I v současnosti v ní stále dochází k novým objevům či k přehodnocování původních hypotéz. A nesčetněkrát v historii se badatelé vydali cestou, na jejímž konci byla neprostupná zeď, a tak nezbylo nic jiného, než se obrátit a hledat odpovědi jinde…
Éterická bytost… Tak bývá označována zpravidla křehká, jemná, až neuchopitelná dívka. Onen pojem „éterický“ vznikl od slova éter, což měla být všudypřítomná a trvalá substance prostupující nejen veškerý prostor, ale i veškerou hmotu.
Ještě koncem 19. století byla její existence, byť experimentálně nepotvrzená, pokládána za danou. A v některých kruzích víra v éter přetrvává dodnes.

Termín éter se objevuje už v aristotelovské fyzice. Podle Aristotela totiž prostor za Měsícem byl naplněn tekutinou, které se ve starověkém Řecku říkalo právě éter. Ten v představách Řeků dokázal ovlivnit i pohyb hvězd a dalších nebeských těles.
Podle některých tehdejších filozofů byl éter „vzduchem bohů“. Ve středověké alchymii byl éter vnímán jako pátý element. O existenci čehosi na způsob éteru byly přesvědčeny i východní kultury, ať už ta buddhistická, nebo ta hinduistická.
Postupem času se však označení éter vžilo pro cosi jiného. Zvědavé hlavy si nemohly nevšimnout, že všude kolem existuje vlnění. Toto vlnění, ať už ve vzduchu, či v kapalině, bylo vysvětlitelné snadno. Jenže co s vlněním, které prostupuje pevnou hmotu? Nebo s původem vlnění světla? A tak vznikla neověřená koncepce éteru. Nikdo jeho existenci nedokázal, ale tehdejší fyzika a priori vycházela z předpokladu jeho existence.
Popsat vlastnosti neviditelné substance však byl nadmíru složitý úkol. Předpokládalo se tedy, že je průsvitná a bez hmotnosti. Fyzikální či chemické vlastnosti nemá buď žádné, nebo zcela neznámé. Je pravděpodobně nosičem gravitace a vytváří předpoklady pro šíření jak světla, tak i tepla. Zároveň éter dokáže prostoupit veškerou hmotou i prostorem. Éter byl zkrátka cosi, s čímž si fyzika nedokázala poradit, přesto byla jeho existence pokládána za samozřejmou.
O existenci éteru bylo přesvědčeno mnoho osobností, které velmi výrazně pohnuly kormidlem vědy a poznání, ať už to byl Giordano Bruno (1548–1600), Michael Faraday (1791–1867), Nikola Tesla (1856–1943) nebo Max Planck (1858–1947). Podle Nikoly Tesly byl éter řídký plyn s extrémní pružností. Tato vlastnost umožňuje hmotě procházet volně skrze něj. Tesla se domníval, že elektromagnetické vlnění je právě důkazem existence éteru, protože právě tak se tato substance vlní.
V polovině 19. století britský fyzik James Clerk Maxwell (1831–1879) dokázal, že světlo je elektromagnetickým jevem. Maxwell byl velkým fanouškem éteru, téměř až básnicky popisoval, že éter proniká skrze planety stejně, jako se voda valí skrze rybářské sítě. Nebyl v tomto ohledu výjimkou, v té době byl éter stále jedním ze základních stavebních kamenů fyziky.
Maxwella zajímalo, jakou rychlostí se světlo éterem šíří. Podle jeho představ byla rychlost světla při pohybu éterem na oběžné dráze kolem Slunce jiná, než když světlo míří přímo ke Slunci.
On sám experiment, který by případný rozdíl potvrdil, neuskutečnil, avšak osm let po jeho smrti jej dva fyzici Albert Michelson (1852–1931) a Edward Morley (1838–1923) provedli. Výsledek? Rychlost světla byla stejná ve všech směrech.

Jistý úředník zaměstnaný na curyšském patentovém úřadě rovněž dumal nad rychlostí světla. Tím úředníkem byl mladý muž jménem Albert Einstein a čekala jej velká vědecká kariéra. Rok 1905 byl pro něj annus mirabilis, tedy rok zázraků. ‚
Právě v tom roce publikoval několik zásadních děl, mimo jiné i speciální teorii relativity. Z Einsteinových spisů plynulo, že rychlost světla je za všech okolností stejná. Éterická teorie získala zásadní trhlinu, i když Tesla tvrdil, že Einstein se ve svých výpočtech mýlí.
Hypotetická teorie popisující existenci éteru se postupem času ukázala jako zcela neudržitelná, i když mezi zájemci o fyziku se její zastánci stále nalézají. Žádná měření pomocí těch nejmodernější přístrojů jeho existenci však nepotvrdila a moderní fyzika s ním již nepočítá.
Ostatně, kdyby éter existoval, tak výpočty ukazují, že by například nemohla existovat přesná navigace. Například americká GPS by se mýlila až o dva kilometry. Navíc, přestože se řada lidí pokoušela Einsteinovy teorie vyvrátit, „starý dobrý Albert“ stále drží jak přibitý hřebíkem…

Rubriky:  Fyzika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Českobudějovičtí vědci chtějí zlepšit kvalitu vody

Českobudějovičtí vědci chtějí...

Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR vyplují v září a v říjnu se svými...
Podzim se blíží! Jak ochránit svůj zrak?

Podzim se blíží! Jak ochránit...

Podzimní počasí, podobně jako to jarní, bývá ideální na sport a výlety do přírody....
Se smrtelnou nemocí bojují tisíce lidí

Se smrtelnou nemocí bojují tisíce...

Jako chůze po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu – tak zní při...
Srdeční infarkt? Čas je rozhodující!

Srdeční infarkt? Čas je...

Bolest na hrudi, žaludeční nevolnost, pocit nedostatku vzduchu či slabost. To jsou ty...
Porazíme kůrovce elektrickým proudem?

Porazíme kůrovce elektrickým...

Protože se nám destruktivní činnost kůrovce stále nedaří zastavit...
Přijďte v rámci Měsíce zdravé krve porozumět hodnotě životodárné tekutiny

Přijďte v rámci Měsíce zdravé krve...

Kolik se toho ví o krvi? Z laického pohledu je vnímána pouze jako červená...
Kréta pod cestovatelským drobnohledem

Kréta pod cestovatelským...

Vydejte se na bájný prosluněný ostrov, který se prý těšil i přízni řeckých bohů....
Gel napomůže zubní sklovině k obnovení

Gel napomůže zubní sklovině k...

Podle čínských vědců se blíží konec zubních výplní. Týmu výzkumníků se...
Zelenina na Marsu? Na České zemědělské univerzitě probíhá unikátní projekt Marsonaut

Zelenina na Marsu? Na České...

Na České zemědělské univerzitě (ČZU) v pražském Suchdole vznikla ojedinělá...
Chraňme supy!

Chraňme supy!

Na sobotu 7. 9. 2019 připadá Mezinárodní den supů a liberecká zoo se...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Lžidimitrij I.: Falešnému carovi naletěl i polský král

Lžidimitrij I.: Falešnému carovi...

„Víte-li, že budu carem?“ provokuje v prvních letech 17. století mladý...
Co všechno dokáží nejchytřejší děti světa?

Co všechno dokáží nejchytřejší...

Ve věku, kdy si většina dětí ještě staví na písku bábovičky, tyto...
Podvod jménem automat na šachy: Všechno řídil člověk!

Podvod jménem automat na šachy:...

Pověst francouzského iluzionisty Françoise Pelletiera se v roce 1770 šíří po Evropě a...
Povstání s trpkou příchutí: Se vzpurnými Maďary zatočí Koněv

Povstání s trpkou příchutí: Se...

Některé boje za lidskou svobodu netřímají v rukou vojáci, ale obyčejní lidé,...
Temný středověk nebyl tak temný jak ho známe

Temný středověk nebyl tak temný...

Říše římská se hroutí a evropská civilizace se po ekonomickém a...
Hong Kong: Jak výběžek svobody Britové předají Číně

Hong Kong: Jak výběžek svobody...

Je to ekonomické centrum obchodu, místo, kde se střetává nepřeberné...
Herodes Veliký: Biblický vrah neviňátek, nebo „jen“ psychicky nemocná zrůda?

Herodes Veliký: Biblický vrah...

Zabiják kojenců v Betlémě, nebo krvavý, psychicky vyšinutý vládce, který...
Nepravé Hankovy rukopisy: Definitivní tečku za diskusí udělala až kriminalistická analýza

Nepravé Hankovy rukopisy: Definitivní...

25. a 26. srpna 1859 proti sobě stojí v pražské soudní síni dva muži....
Pád dynastie Braganza: Královna kyticí monarchii nezachránila

Pád dynastie Braganza: Královna...

Vedl jsem dlouhý & uspokojivý rozhovor s milým Nickym a je pořád stejný jako...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.