Tajemná substance zvaná éter: slepá ulička ve vývoji fyziky

Fyzika rozhodně není jednoduchá věda. I v současnosti v ní stále dochází k novým objevům či k přehodnocování původních hypotéz. A nesčetněkrát v historii se badatelé vydali cestou, na jejímž konci byla neprostupná zeď, a tak nezbylo nic jiného, než se obrátit a hledat odpovědi jinde…
Éterická bytost… Tak bývá označována zpravidla křehká, jemná, až neuchopitelná dívka. Onen pojem „éterický“ vznikl od slova éter, což měla být všudypřítomná a trvalá substance prostupující nejen veškerý prostor, ale i veškerou hmotu.
Ještě koncem 19. století byla její existence, byť experimentálně nepotvrzená, pokládána za danou. A v některých kruzích víra v éter přetrvává dodnes.

Termín éter se objevuje už v aristotelovské fyzice. Podle Aristotela totiž prostor za Měsícem byl naplněn tekutinou, které se ve starověkém Řecku říkalo právě éter. Ten v představách Řeků dokázal ovlivnit i pohyb hvězd a dalších nebeských těles.
Podle některých tehdejších filozofů byl éter „vzduchem bohů“. Ve středověké alchymii byl éter vnímán jako pátý element. O existenci čehosi na způsob éteru byly přesvědčeny i východní kultury, ať už ta buddhistická, nebo ta hinduistická.
Postupem času se však označení éter vžilo pro cosi jiného. Zvědavé hlavy si nemohly nevšimnout, že všude kolem existuje vlnění. Toto vlnění, ať už ve vzduchu, či v kapalině, bylo vysvětlitelné snadno. Jenže co s vlněním, které prostupuje pevnou hmotu? Nebo s původem vlnění světla? A tak vznikla neověřená koncepce éteru. Nikdo jeho existenci nedokázal, ale tehdejší fyzika a priori vycházela z předpokladu jeho existence.
Popsat vlastnosti neviditelné substance však byl nadmíru složitý úkol. Předpokládalo se tedy, že je průsvitná a bez hmotnosti. Fyzikální či chemické vlastnosti nemá buď žádné, nebo zcela neznámé. Je pravděpodobně nosičem gravitace a vytváří předpoklady pro šíření jak světla, tak i tepla. Zároveň éter dokáže prostoupit veškerou hmotou i prostorem. Éter byl zkrátka cosi, s čímž si fyzika nedokázala poradit, přesto byla jeho existence pokládána za samozřejmou.
O existenci éteru bylo přesvědčeno mnoho osobností, které velmi výrazně pohnuly kormidlem vědy a poznání, ať už to byl Giordano Bruno (1548–1600), Michael Faraday (1791–1867), Nikola Tesla (1856–1943) nebo Max Planck (1858–1947). Podle Nikoly Tesly byl éter řídký plyn s extrémní pružností. Tato vlastnost umožňuje hmotě procházet volně skrze něj. Tesla se domníval, že elektromagnetické vlnění je právě důkazem existence éteru, protože právě tak se tato substance vlní.
V polovině 19. století britský fyzik James Clerk Maxwell (1831–1879) dokázal, že světlo je elektromagnetickým jevem. Maxwell byl velkým fanouškem éteru, téměř až básnicky popisoval, že éter proniká skrze planety stejně, jako se voda valí skrze rybářské sítě. Nebyl v tomto ohledu výjimkou, v té době byl éter stále jedním ze základních stavebních kamenů fyziky.
Maxwella zajímalo, jakou rychlostí se světlo éterem šíří. Podle jeho představ byla rychlost světla při pohybu éterem na oběžné dráze kolem Slunce jiná, než když světlo míří přímo ke Slunci.
On sám experiment, který by případný rozdíl potvrdil, neuskutečnil, avšak osm let po jeho smrti jej dva fyzici Albert Michelson (1852–1931) a Edward Morley (1838–1923) provedli. Výsledek? Rychlost světla byla stejná ve všech směrech.

Jistý úředník zaměstnaný na curyšském patentovém úřadě rovněž dumal nad rychlostí světla. Tím úředníkem byl mladý muž jménem Albert Einstein a čekala jej velká vědecká kariéra. Rok 1905 byl pro něj annus mirabilis, tedy rok zázraků. ‚
Právě v tom roce publikoval několik zásadních děl, mimo jiné i speciální teorii relativity. Z Einsteinových spisů plynulo, že rychlost světla je za všech okolností stejná. Éterická teorie získala zásadní trhlinu, i když Tesla tvrdil, že Einstein se ve svých výpočtech mýlí.
Hypotetická teorie popisující existenci éteru se postupem času ukázala jako zcela neudržitelná, i když mezi zájemci o fyziku se její zastánci stále nalézají. Žádná měření pomocí těch nejmodernější přístrojů jeho existenci však nepotvrdila a moderní fyzika s ním již nepočítá.
Ostatně, kdyby éter existoval, tak výpočty ukazují, že by například nemohla existovat přesná navigace. Například americká GPS by se mýlila až o dva kilometry. Navíc, přestože se řada lidí pokoušela Einsteinovy teorie vyvrátit, „starý dobrý Albert“ stále drží jak přibitý hřebíkem…

Rubriky:  Fyzika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Byla vyhlášena Nobelova cena za fyziku

Byla vyhlášena Nobelova cena za...

V úterý 8. 10. byli vyhlášeni vítězové Nobelovy ceny za fyziku....
Česká republika jako platný člen ESA! Během 11 let jsme se zapojili do mnoha misí

Česká republika jako platný člen...

O mimořádných kvalitách našich vědců se přesvědčujeme ve zprávách den co...
V Praze vybudují nové centrum pro špičkovou fyziku

V Praze vybudují nové centrum pro...

Vědecké centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek za téměř...
Mnohem náročnější požadavky splňují nové deriváty grafenu

Mnohem náročnější požadavky...

Do intenzivně studované oblasti materiálové chemie spadá také vývoj nových...
Jádro jako neudržitelný zdroj? Organizace FORATOM viní poradce Evropské komise z diskriminace

Jádro jako neudržitelný zdroj?...

Polovina nízkoemisní elektřiny vyrobené v Evropské unii pochází z jaderných...
Byl vyhlášen 13. ročník projektu L´Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě

Byl vyhlášen 13. ročník projektu...

Projekt společnosti L’Oréal a Světové organizace UNESCO podporuje mladé...
Isaac Newton: Geniální objevitel z anglického venkova

Isaac Newton: Geniální objevitel...

Žít v 17. století nebyl žádný med. Značnou část jeho první...
Kulový blesk: Nepolapitelná koule stále odmítá prozradit své tajemství

Kulový blesk: Nepolapitelná koule...

Jednou ze záhad, na které věda dosud nenalezla uspokojivou a jasnou...
Otec prvního českého jaderného reaktoru by se 9. května 2019 dožil sta let

Otec prvního českého jaderného...

Československo bylo jednou z prvních zemí, které se rozhodly využít jaderné...
Tajemná substance zvaná éter: slepá ulička ve vývoji fyziky

Tajemná substance zvaná éter:...

Fyzika rozhodně není jednoduchá věda. I v současnosti v ní stále dochází k...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Království koření, zázrak uprostřed pouště: Nabatejci založili slávu Petry na vůních

Království koření, zázrak uprostřed...

Když se vyčerpaní návštěvníci z pouště vnoří do skalní soutěsky města Petry,...
Nový způsob operace štítné žlázy

Nový způsob operace štítné žlázy

Specialisté z Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Brně a z...
Vědci zkoumají šíření tepla ve skalách

Vědci zkoumají šíření tepla ve...

V několika městech po celém Česku probíhá výzkum odborníků z Akademie věd...
U stolu s diktátory: Excentrické chutě a manýry

U stolu s diktátory: Excentrické...

Sto lidí, sto chutí. Když Benito Mussolini povečeří svůj oblíbený pokrm,...
Jak obrazy ovlivňují stav člověka a jeho konání?

Jak obrazy ovlivňují stav člověka...

Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se rozhodli zjistit, do...
Co to byla Charta 77?

Co to byla Charta 77?

Co přesně to byla v těchto dnech několikrát...
SSSR napadá Finsko: Zimní trápení Sovětského svazu začíná

SSSR napadá Finsko: Zimní trápení...

Stalin si brousí zuby na sousední Finsko a rozjíždí rozsáhlé operace na jeho...
Mrkněte s námi na vzácné zvířecí albíny

Mrkněte s námi na vzácné zvířecí...

Albinismus je vrozený nedostatek kožního barviva melaninu, což se...
Záviš z Falkenštejna: Vládu získal přes královskou postel

Záviš z Falkenštejna: Vládu získal...

„Pelešíte se tu s tím lumpem jako obyčejná děvečka,“ vytkne v roce 1281 Mikuláš...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.