Smaženice, obalované řízky, omáčky, to vše a ještě mnohem víc, se většině lidí vybaví, když uslyší slovo „houby“. Avšak omezit svět hub jen na jejich sbírání a posléze přípravu v kuchyni by byla trochu škoda..

1. Největší království na světě

Čeho je na světě nejvíc? Bez nadsázky by se dalo říci, že hub. Podle týmu biologů, geografů a matematiků z univerzity v kanadském Halifaxu a v Honolulu na Havaji se na planetě Zemi vyskytuje 8,7 milionu druhů.

Více než polovina z nich jsou právě houby. Tvoří až 30 % veškeré půdní hmoty a na každý metr kořene stromů připadá kilometr podhoubí.

2. Staré a obrovské

Houby jsou jedny z nejstarších organismů na Zemi. Na naší planetě se objevily již ve starohorách před téměř miliardou let. A co se týče velikosti, bez problémů strčí do kapsy i třeba plejtváka myšoka. Dřevokazná václavka smrková (Armillaria ostoyae) v oregonských Blue Mountains zabírá téměř 965 hektarů půdy, což odpovídá 1930 fotbalových hřišť.

3. MUDr. Houba

Řada hub má velice pozitivní účinky na lidské zdraví. Vřeckovýtrusný štětičkovec dal vzniknout penicilinu. Ale už Hippokrates používal dřevokazného troudnatce kopytového jako protizánětlivý lék. Nemalý potenciál se skrývá například ve verpáníku lékařském, který je velmi účinný proti chřipce a zdá se, že zabírá i na její nejagresivnější druhy.

4. Syrové nebrat

Byť řada plodnic hub má léčivé účinky, jedno platí: neměly by se jíst syrové. Jejich buněčné stěny obsahují vysoké procentu chitinu – stejné látky, která tvoří exoskelet hmyzu, a tak nevařené houby jsou de facto nestravitelné.

Kromě toho i jedlé houby obsahují řadu patogenů a toxických látek, které var ničí.

5. Papír, oděv i boty

Češi jsou bezesporu národem houbařů, avšak v jiných končinách světa se houby zdaleka nevyužívají jen jako chutný pokrm. Mimo jiné se z nich vyrábí vysoce kvalitní papír a také textil. Novým trendem je výroba bot z hub, které jsou antimikrobiální, vodotěsné a poté, co doslouží, jsou snadno odbouratelné.

6. Netradiční osvětlení

Houby zvládají bioluminiscenci. Třeba takový pařezník obecný. Tento choroš je přes den nenápadný, ovšem v noci je schopen vyzařovat světlo. Je známo až 80 druhů hub, které v noci svítí. To není samoúčelné, houby tak přitahují hmyz, který poté rozšiřuje jejich spory.

V laboratořích již probíhají pokusy, jak tuto vlastnost hub využít třeba ve sféře pouličního osvětlení.

7. Rostliny? Kdepak…

Když něco vypadá jako husa, chodí to jako husa a kejhá to jako husa, obvykle to bývá husa. A tak by se chtělo říci, že když některé houby vypadají jako rostliny, rostou jako rostliny, tak jimi i budou.

Zdání ovšem klame. Z přírodovědeckého hlediska mají houby blíže k živočichům než k rostlinám. Podobně jako my dýchají kyslík, vypouštějí oxid uhličitý a k rozmnožování nepotřebují sluneční svit.

8. Vynálezci internetu

Půda v lese i na loukách je protkána kilometry a kilometry vláken, ze kterých občas vykoukne nějaká plodnice. Tato síť, zvaná podhoubí, je mnohem zajímavější, než by se mohlo zdát. Experimenty ukázaly, že v síti jsou posilována vlákna, kterými proudí nejvíce živin, naopak slepá vlákna postupně mizí.

Skrze vlákna také proudí informace o okolním prostředí a o výskytu potravy (například padlých větví).

9. Dobrý vliv na mozek?

Konzumace čerstvých hub příznivě ovlivňuje činnost mozku. Jedna z evolučních hypotéz praví, že právě konzumace některých druhů hub přispěla ke zvětšení objemu mozku předků člověka. Zajímavou látkou je psylocibin, alkaloid, který některé houby obsahují.

Několik experimentů naznačilo, že by mohl léčit depresi či podporovat růst neuronů.

10. Zachránci planety

Lidská civilizace se na tváři planety podepsala více než dost. Prostředí je zamořené jedy a toxickými látkami, které negativně působí na vše živé. Právě houby však mají jedinečnou schopnost si s toxickým odpadem poradit.

Zejména s tím, který ničí včelstva a právě tento hmyz je pro udržení života na Zemi velmi důležitý.