Zneužívání antibiotik trvá už desítky let, v 80 % případů je lidé berou zbytečně nebo špatně. Kvůli tomu se v roce 2050 bude na infekce neléčitelné antibiotiky umírat častěji než na rakovinu a infarkt..

Tato slova zazní na přednášce primářky mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Václavy Adámkové. O nebezpečí špatně nasazených antibiotik přednese na IV. Praktické konferenci pro praktické lékaře v Brně, která proběhne 16. – 17. března. Během víkendu však zazní témat z lékařského prostředí mnohem více.

„Kdysi revoluční léky začínají postrádat účinnost. Děje se to už desítky let, bakterie jsou čím dál více rezistentní a Česká republika je v tomto ohledu s tunami spotřebovaných antibiotik bohužel na špici,“ vysvětluje prim.

MUDr. Adámková. Podle ní jsou lékaři k nasazení antibiotik často „donuceni“ svými pacienty, kteří je neodbytně vyžadují.

„Nejčastějším důvodem, proč lidé navzdory doporučení lékaře antibiotika vyžadují, je strach z nemoci, z bakterií, z toho, že by se proti jejich špatnému stavu „nic nedělalo.“ Lékař by měl nejenom odolat jejich tlaku, ale mít k dispozici takové informace, aby pacienta přesvědčil, že nasazení antibiotik není v jeho případě nutné.

„Čím lépe budou lékaři schopni fakticky argumentovat, tím větší je šance, že pacient pochopí a od požadavků ustoupí,“ říká Adámková.

Pokud lékař uzná, že je u pacienta třeba nasadit antibiotika, musí vědět jaká a kolik, aby pacient nebyl poddávkovaný nebo předávkovaný. „Trendem poslední doby je dávat spíše vyšší dávky antibiotik po kratší dobu. Je třeba zohlednit i to, kolik pacient váží,“ připomíná lékařka.

Odborníci odhadují, že Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik. Nejvíce penicilinů, poté makrolidů, cefalosporinů a tetracyklinů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je tzv. antibiotická rezistence globální hrozbou.

V EU kvůli ní podle odhadů ročně zemře kolem 25 000 lidí. Náklady na léčbu těchto odolných nemocí se pohybují ve výši 1,5 miliardy eur za rok.