Řekni, kde ty kytky jsou…

„Řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být,“ pokračuje text nestárnoucího, původně protiválečného hitu nazpívaného mimo jiné Joan Baezovou nebo Marlene Dietrichovou, který u nás nejvíc proslavila Marie Rottrová.

Ve slavném songu ty kytky, jak asi všichni dobře víme, dívky během dne otrhaly do jedné a posluchačům je tedy asi jasné, co se s květinami stalo. Co se ale stalo s květinami, kterých bylo dříve v naší krajině plno?

Českou krajinu nyní ovládá beton či nekonečně žluté lány řepky olejné. Důvody tohoto stavu je třeba hledat už v 70. a 80. letech, kdy se s intenzifikací zemědělské výroby začalo silně hnojit dusíkatými hnojivy.

Toto silné hnojení vybudilo divoké druhy trav, které doslova zatlačily jemné květnaté druhy. Kdysi tak pestré louky plné květin zezelenaly a vše, co na nich rostlo mimo trav vyšlechtěných na výnos a výživnou hodnotu, začalo být považováno za plevel.

Výsledkem je současný stav, kdy 73 procent ploch v plochách ekologického zájmu pokrývají intenzivně pěstované, chemií dotované hospodářské plodiny, které nepodporují ani pestrost krajiny ani biodiverzitu

Řidiči si možná také všimli, že každým rokem v létě ubývá hmyzu zachyceného na čelním skle vašeho vozu. Hmyz, zásadní složka každého biotopu, rovněž mizí. Čím je louka pestřejší, tím je pravděpodobnost, že se bude líbit hmyzu, větší.

Naopak, biologická poučka praví, že když vymře jeden rostlinný druh, následně zmizí až deset druhů hmyzu. Pestrost a rozmanitost tak při pohledu z okénka vašeho jedoucího vozu nahrazují monotónní lány velkých polí.

Na nich zpravidla hospodaří velké zemědělské subjekty, jejichž primárním cílem je maximalizovat výnos, tedy pěstovat zejména nepotravinářské technické plodiny s největší možností čerpání dotací na rozlohu obhospodařované plochy jako je pěstování řepky, kukuřice a dalších širokořádkových plodin.

V současné době činí zemědělské dotace v ČR ročně více než 50 miliard korun.

Zatímco zemědělští magnáti českou krajinu bezohledně ničí, existují lidé, kteří se snaží původní louky do tuzemské přírody navrátit zpět. Na farmě Planta naturalis Bohumil Bradna a Zdeňka Nikodémová pěstují na třiceti hektarech v Markvarticích u Sobotky přes 900 druhů přírodních lučních rostlin na semena, ze kterých se pak sestavují květnaté louky.

„Když se podíváte do našeho skladu, kde máme uložená ta semínka, tak tam jsou ne miliony, ale miliardy semen. Tahle banka semínek pro další generace je to největší bohatství, které tady na farmě máme,“ popisuje Bohumil Bradna.

„Když bude příroda pestrá, rozmanitá, tak je daleko životaschopnější. Na sáčcích semen s loukami máme vždy podrobný seznam použitých druhů rostlin. Obvykle je to více než 50 druhů. Takže zakladatel louky vlastně nabídne výchozí sortiment rostlin a příroda si sama určí, co na tom kterém místě vznikne a vyroste.

Každá květnatá louka je vždycky originál.“

Pravá květnatá louka je přírodní společenství mnoha druhů organismů, které žijí ve vzájemných vztazích. Vývoj takové přírodní komunity může trvat i stovky let. Svou rozmanitostí v množství druhů rostlin, živočichů (především hmyzu) a mikroorganismů na 1m2 se řadí k nejpestřejším přírodním společenstvím, hned vedle deštných pralesů a korálových útesů.

Rozmanitost luk závisí na opylovatelích, protože pyl lučních květin bývá méně přenášen větrem. Původní květnaté louky se v Česku vyskytují na místech, kde nemohou z přirozených důvodů růst stromy, protože vývoj naší přírody za běžných okolností směřuje do stadia lesa.

Známý pojem je horská louka v alpinském stupni hor. Další jsou louky vlhké nebo naopak na velmi suchých místech na skalách, kde se tvoří lesostepi. Většina květnatých luk v zemědělské krajině je ale výsledkem zdařilé „spolupráce“ mezi lidmi a přírodou.

Zakládání květnatých luk z výsevu semen pěstovaných lučních květin je poměrně nová záležitost. Původně mohly být používány smetky semen ze stodol po uskladnění sena. Ty však obvykle mohly obsahovat větší podíl semen trav než květin.

Protože květnaté louky dříve bývaly více rozšířeny, byla i větší možnost, aby se semena lučních květin rychleji šířila z okolních porostů. Dnes je bohužel situace jiná, velké plochy zemědělských plodin a původní květnaté louky jsou mnohde zaniklé.

Tato situace vedla v Evropě ve druhé polovině minulého století k zakládání společností a farem zabývajících se množením přírodních „divokých“ rostlin. „Naše první louky jsme v Markvarticích u Sobotky založili v roce 1993 a jsou u nás stále k vidění,“ říká Bohumil Bradna.

V posledních letech nastává na některých místech přece jenom částečná změna k lepšímu. Některá města, obce i někteří uvědomělí farmáři chtějí krajinu oživit a vrátit ji na některých pozemcích přirozený rozmanitý ráz.

Začínají se více zajímat o možnost zakládat květnaté louky. Aktuálně se rozhodli vytvořit ve městě ukázkovou plochu květnaté louky například v Moravských Budějovicích nebo v Opavě, kde lučními porosty osázeli plochy nejen v centru města, ale i v Městských sadech.

Výsev zbrusu nové louky o rozloze 1,5 ha proběhl i nedaleko Cvikova na Českolipsku. Plně rozkvetlá, rozmanitá a tedy atraktivní jak pro hmyz, tak i pro případné návštěvníky a turisty bude louka u Cvikova až v příštím roce.

„Louka bude volně přístupná a kolem celé plochy bude naučná stezka a lavičky. Postupně vybudujeme také turistické ukazatele, které k ní návštěvníky nasměrují.“ říká Daniel Bednář ze zážitkového centra Fabrika Cvikov, který se podílel na realizaci výsevu a bude se o novou louku dlouhodobě starat.

„Budeme rádi, pokud se k nám lidé vypraví třeba na pěší výlet s dětmi a doufáme, že se nám časem podaří vypěstovat opravdu pestrou louku, která se bude jednak líbit motýlům, včelám a dalšímu hmyzu.“

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Jak bezpečně ukládat v podzemí...

Oxid uhličitý je přirozenou součástí atmosféry, ale jak to tak bývá, i...

Na rase psa nezáleží

Pokud jde o chování psů, stereotypy nemají konce – od „společenských“...

Kolika let se může dožít váš pes?...

Jakmile je některý druh domestikován a lidé mohou zasahovat do jeho vývoje,...

Husy jako strážkyně hranic

Na čínských hranicích s Vietnamem hlídá v současné době houf asi 500 hus,...

Technologický bonbónek v asijském...

Někdo to bude považovat za holý nesmysl. Jiní nadšeně zatleskají. Řeč je o...

Ubývá hmyzu

Nepříjemný fenomén posledních let pokračuje a hmyzu čím dál tím více ubývá....

Plastová stavebnice v plicích

Poprvé bylo zaznamenáno znečištění mikroplasty hluboko v plicích živých lidí. Částice...

Hormonem lásky na krále zvířat: Oxytocin...

O pozitivních i negativních dopadech hormonu lásky na člověka...

Používají houby řeč? Výzkum to...

Matematická analýza elektrických signálů, které si houby mezi sebou...

Okřídlený mistr dravosti: Sršen...

O možném ohrožení našeho kontinentu sršní asijskou jsme poprvé psali již před mnoha...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Počátky kinematografie: Při prvních projekcích filmů se úředníci báli požáru

Počátky kinematografie: Při prvních...

Místní karlovarská honorace se schází. „Budou tu promítat oživlé obrázky,“ šeptají si...
Pacienti s osteoporózou by se neměli bát pravidelně cvičit

Pacienti s osteoporózou by se...

Miliony lidí s osteoporózou by se neměly bát pravidelně cvičit, uvedli odborníci v...
Studentská legie v roce 1648: Prahu bránil dvoumetrový jezuita

Studentská legie v roce 1648:...

Obrovské vyčerpání cítí po bojích studenti zrána 1. listopadu 1648. Choulí se...
Díky moderním technologiím lze bez obav odstranit oční vady již ve 20 letech

Díky moderním technologiím lze bez...

Nová generace femtosekundových laserů způsobila v oftalmologii revoluci....
LIMITOVANÁ SÉRIE VÁZ BLUES: Pocta Roubíčkovi z dílny Moser

LIMITOVANÁ SÉRIE VÁZ BLUES: Pocta...

Mezinárodní rok skla, který byl komisí OSN vyhlášen na rok 2022, je mimo...
Leželo ve Valech u Mikulčic hlavní město Velké Moravy?

Leželo ve Valech u Mikulčic hlavní...

Plameny stravují dřevěné trámoví. Obyvatelé vyděšeně zírají, jak v oblaku...
Jaro a játra? Ano! O jeden z nejvýkonnějších orgánů však pečujte celý rok

Jaro a játra? Ano! O jeden z...

Játra – druhý největší orgán našeho těla a po mozku také druhý...
Jdou dohromady videohry a vyšší inteligence?

Jdou dohromady videohry a vyšší...

„Neseď u té hry pořád, zblbneš…“ Připadá vám tato věta povědomá? Mnozí rodiče...
Mikrospánek za volantem zažil každý osmý český řidič

Mikrospánek za volantem zažil každý...

Z průzkumu, který si nechala vypracovat společnost Nextbase, přední světový...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.