Vzhledek k probíhající změně klimatu dochází nejen k postupnému oteplování, ale počasí se stává mnohem variabilnější a extrémnější. Nepředvídatelné počasí může oslabit celosvětovou bezpečnost potravin..
Skupina evropských vědců, mezi kterými jsou také Miroslav Trnka a Jan Balek z Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. v. v. i. zjistila, že současné šlechtitelské programy a postupy výběru kultivarů neposkytují potřebnou odolnost vůči změně klimatu a navíc se v posledních pěti až patnácti letech na polích zemědělců ve většině evropských zemí zhoršila reakční rozmanitost pšenice.
Toto zjištění bylo 24. prosince 2018 publikováno v prestižním americkém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences).
Vědci předpovídají, že větší variabilita a extrémnost místních povětrnostních podmínek povede ke snížení výnosů pšenice a zvýšené variabilitě výnosů. Nižší výnosy sice přímo nezpůsobí nedostatek potravin, ale mohou vést ke spekulacím a kolísání cen na trhu s touto strategickou komoditou.
Tím může být ohrožen stálý přístup k potravinám pro chudé, což následně povede k politické nestabilitě a migraci.
Svá tvrzení vědci založili na hodnocení mnoha pozorování (v řádu tisíců) výnosů kultivarů pšenice v devíti evropských zemích, díky kterým zjišťovali, jak různé kultivary reagují na počasí. U pšenice na polích tak zjistili rozdílné reakce na počasí a prokázali jejich vztah k odolnosti vůči klimatu.
Změny u výnosů všech kultivarů pšenice vystavených různým povětrnostním vlivům byly relativně podobné v severní a střední Evropě a v rámci jižních zemí jižní Evropy to platilo zejména u tvrdé pšenice.
Jako vážný problém napříč Evropou negativně ovlivňující výnos se ukázala nízká odolnost pšenice vůči vydatným dešťům.
Obecně však platí, že výnosy pšenice mohou vážně poškodit déšť, sucho, teplo nebo chlad ve zranitelných fázích jejího vegetačního období. Výnos pšenice je citlivý dokonce i na několikadenní vystavení povětrnostním vlivům a vlhkému počasí, které podporuje vznik chorob.
Kromě toho se zdá, že limitujícím faktorem adaptace pšenice ke změně klimatu v Evropě je, spíše než sucho, tepelný stres.
Autoři zdůrazňují, že dominantní přístup adaptace plodin ke změně klimatu přizpůsobením genotypů nejpravděpodobnější dlouhodobé změně je pravděpodobně nedostatečný. Kapacita jediné odrůdy pro udržení dobrého výnosu v závislosti na klimatických změnách a extrémech je omezená, ale rozmanitost reakcí na kritické meteorologické události může účinně zlepšit klimatickou odolnost.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
