Jordánsko se v posledních letech potýká s nedostatkem vody a energie. Nicméně se jim podařilo najít řešení, které by mohlo tuto situaci zvrátit. Pokud se současné plány podaří realizovat, mohlo by se Jordánsko stát jednou z prvních zemí na světě, které tento koncept pokládaný za budoucnost jaderné energetiky, uvedou do provozu.
V Jordánsku je pouze několik míst s dobrými větrnými podmínkami. Ve fotovoltaice má dnes tato země 10 GW instalovaného výkonu (pětkrát víc než počtem obyvatel srovnatelné Česko) a plánuje jít až na 22 GW. Jenže solární panely se v poušti přehřívají a zanášejí pískem.
Jordánsko proto nutně potřebuje výkonný zdroj pro základní zatížení, který nebude závislý na dovozu paliva a nebude spotřebovávat příliš mnoho vody, ale naopak bude mít dostatek výkonu k její výrobě odsolováním vody mořské.
Tyto požadavky splňují malé modulární jaderné reaktory. Jordánci proto chtějí zúžit výběr z dosavadních sedmi možných dodavatelů na tři, v roce 2019 vybrat vítěze, v roce 2022 zahájit stavbu a 2027 provoz.
Koncept SMR je založen na několika principech. Jednotlivé reaktory mají výkon maximálně 300 MW, jednoduchou konstrukci, která umožňuje vyrobit téměř celý komplet v továrně a na místě použití jej pouze smontovat, krátkou dobu výstavby, vysokou úroveň pasivní bezpečnosti a v důsledku toho oproti současným jaderným elektrárnám i nižší cenu.
Důležitá je i relativně snadná demontáž a likvidace po skončení provozu a zejména to, že by měly být celé uloženy pod zemí, což výrazně zvýší jejich odolnost proti teroristickým útokům. V současné době ve světě existuje zhruba 50 návrhů a konceptů SMR. Ve výstavbě jsou ale jen čtyři v Číně, Rusku a Argentině.
Za nejpokročilejší z nich je považován čínský 210MW vysokoteplotní reaktor plynem chlazený (HTR-PM).