Malárie je infekční onemocnění, přenášené kousnutím samičky komára rodu Anopheles. Afrika se s touto nemocí potýká dennodenně. Jen za předminulý rok se nakazilo 197 milionů lidí. Jedná se o závažné onemocnění, jemuž podléhají sta tisíce..

Výskyt parazitní nemoci je převážně v tropických a subtropických oblastech. K nákaze dochází zejména v Africe, dále pak ve Střední a Jižní Americe a v některých částech Asie a Tichomoří. Komárovitý rod Anopheles žije i v České republice.

Vyskytuje se zde například Anopheles messeae, Anopheles claviger a Anopheles hyrcanus.

Přenašečem malárie jsou samičky Anopheles, na nichž parazituje prvok Plasmodium. Plasmodium využívá jako svého hostitele člověka. Přesouvá se do jater infikované osoby a atakuje červené krvinky, v nichž se množí.

Když krvinky po několika dnech prasknou, dostává se parazit do krevního oběhu a infikuje další krvinky. Při tomto procesu praskání se uvolňuje toxin, který způsobuje vysoké horečky, zimnici a zvracení, tedy typické příznaky malárie.

Sáním naší krve tak komár dostane do svého oběhu částečky prvoka i s nemocí, kterou šíří dál.

Andrea Crisanti a jeho tým britských biologů z Královské univerzity v Londýně upravili gen samiček komárů, aby se staly neplodnými. Samci by jejich poškozený gen předávali dál, čímž by se docílilo vyhynutí tohoto druhu.

Narušený gen, zvaný doublesex, by bylo možné přenášet z jedné samičky na celé potomstvo. Manipulace s genem slibuje vymýtit komáry afrického kontinentu do 20 let. Laboratorní testy zaznamenaly úspěch, metoda však nese i jistá rizika.

Pokud se upravený gen vypustí do volné přírody, není cesty zpět. Jeho účinky by totiž nebylo možné zvrátit. Panují i jisté obavy z toho, že by gen mohl ovlivnit vývoj jiného druhu hmyzu. To však Andrea Crisanti vyvrátil, jelikož každý druh hmyzu má své unikátní vlastnosti.

Tvrzení by však nemohlo být aplikováno na jiné druhy komárů z rodu Anopheles, které by byly v ohrožení.