Území našeho státu má dlouhou historii osídlení. S trochou nadsázky by se dalo říci, že kam dělníci kopnou, tam narazí na archeologické artefakty. Současné silnice vedou v místech života i posmrtného odpočinku dávných obyvatel této země.

Nejinak tomu bylo i v případě silnice I/16 Slaný – Velvary, kde během letních měsíců probíhal záchranný archeologický výzkum. Archeologové tak měli možnost odkrýt pravěké pohřebiště z doby starší doby bronzové..

Ilustrační foto: Koflík unětické kultury nalezený v Polepech/Regionální muzeum Kolín

Mezi prvními byl pro stavbu uvolněn úsek na 1,6 – 1,9 km, kde bylo objeveno a prozkoumáno pravěké pohřebiště z období únětické kultury (starší doba bronzová; 2300 – 1600 př. n. l.). „Mimo jiné bylo prozkoumáno pět hrobů s kosterními pozůstatky dospělých jedinců a tři dětské hroby.

V rámci výbavy jednoho z bohatších hrobů byly například nalezeny zbytky bronzového kopí a nátepní destička, součást výbavy lukostřelce,“ uvádí hlavní vedoucí výzkumu Mgr. Drahomíra Malyková, Ph.

D z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Vedle hrobů s kosterními pozůstatky se podle doktorky Malykové podařilo prozkoumat též o něco mladší hroby se žárovými pohřby, z nichž některé byly uloženy v urně (tzv.

popelnici). Jeden ze žárových hrobů byl vybaven přeslenem, původně součástí vřetena pro spřádání nití.

Zmapování situace

Zahájení vlastního výzkumu předcházela náročná přípravná fáze nedestruktivního výzkumu, která zahrnovala rešerše archivních pramenů, povrchové sběry a také geofyzikální prospekci, založenou na měření geomagnetických anomálií a dalších fyzikálních vlastností podpovrchových vrstev.

Na základě takto získaných informací bylo možné dopředu určit místa s vysokou pravděpodobností výskytu archeologických situací. Přednostně prozkoumané úseky trasy jsou po dohodě se stavební společností co nejrychleji uvolňovány pro stavební práce.