Invazivní meningokové infekce patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Způsobuje je bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkami tak jako rýma, nebo chřipka.

Nejčastějším projevem této nákazy je zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse)..

Důsledky bývají tragické – až 30% končí smrtí nebo závažnými trvalými následky jako je ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, deprese, epilepsie atd. Jak tuto nemoc poznat a jak se jí bránit? Jaké pravdy a nepravdy o ní kolují?

FAKTA

• Za poslední roky má onemocnění u nás stoupající trend. V roce 2015 bylo v ČR zjištěno 48 meningokokových onemocnění, v roce 2016 to bylo 43 případů a v roce 2017 bylo zaznamenáno 68 případů.

• Celosvětově invazivní meningokokové infekce postihují ročně kolem 500 tisíc lidí.

• Až 30% pacientů zemře nebo má trvalé následky a to i přes rychlý zásah lékařů.

• V současné době již máme v ČR k dispozici vakcíny, které pokrývají nejčastější skupiny bakterií meningokoka – jedny pokrývají bakterie séroskupiny A,C,W,Y a druhé séroskupiny B. Očkování je nejúčinnější formou prevence.

• Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku – v prvních 4 hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po 8 hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí.

• Nejohroženějšími skupinami jsou malé děti do 4 let a dospívající a mladí dospělí (15-24 let).

MÝTY

• Když se pacient s meningokokovou infekcí dostane včas k lékaři a ten nasadí léčbu, vyvaruje se trvalých následků.

Čím včasnější je lékařská pomoc, tím lépe. Onemocnění ale zpravidla postupuje tak rychle, že i přes včasný zásah lékaře, mohou být následky závažné.

• Antibiotika mohou být účinná coby prevence onemocnění.

Lidé, kteří vědí, že byli vystaveni přímému kontaktu s nemocným invazivní meningokokovou meningitidou dostávají krátkodobě antibiotika coby prevenci propuknutí nemoci. Preventivní podávání antibiotik lze však použít pouze v těchto konkrétních situacích. Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.

• Meningokoková meningitida postihuje především malé děti do 4 let.

Děti do čtyř let patří k jedné z nejohroženějších skupin. Druhou rizikovou skupinou jsou mladí lidé ve věku od 15 do 24 let a to především vzhledem ke svému sociálnímu chování, které usnadňuje přenos nemoci – pobyt v přelidněném prostředí (koncerty, kluby), líbání, kouření, soužití na kolejích, cestování a podobně.

Ohrožení jsou i lidé nad 60 let a cestovatelé do oblastí s vyšším výskytem onemocnění.

• Nakazit se lze jen od viditelně nemocného.

Není tomu tak! Veliké riziko nákazy představují nosiči, kteří mají bakterii v sobě, mohou ji šířit, ale onemocnění u nich nepropukne. V tomto ohledu představují největší zdroj infekce pro ostatní věkové skupiny mladí dospělí. Až 24 % z nich jsou nosiči bakterie bez projevu příznaků.

• Meningokokovou infekci poznáme podle charakteristické vyrážky, která ji provází.

Onemocnění mohou, ale nemusí, provázet petechie (mnohočetné tečkovité krvácení do kůže) či skvrny na kůži, které nezblednou ani tehdy, když na ně přitlačíme. Test můžeme provést pomocí něčeho průsvitného – například sklenice.

Přesto nelze na tento test spoléhat a je dobré vyhledat lékaře vždy když máme podezření.