Domů     .Top
Proč mizí polní ptáci z české krajiny?

Ve vlivném mezinárodním časopise Conservation Letters vyšla studie dokládající, že od vstupu Česka do Evropské unie ubývají naši polní ptáci rychleji. Je evidentní, že Společná zemědělská politika a nastavení zemědělských dotací vyžadují zásadní změny.

Foto: Skřivan polní (Alauda arvensis)/Wikipedia

V posledních desetiletích jsme svědky dramatického ochuzování přírodní rozmanitosti. V zemědělské krajině je její úbytek obzvlášť citelný a početnost polních ptáků se používá jako jeden z hlavních indikátorů, kterým se tento úbytek měří.

Nová studie České společnosti ornitologické ukazuje, že po vstupu Česka do Evropské unie došlo ke zhoršení situace. „Naše analýza jasně ukázala, že se po vstupu do Evropské unie o čtvrtinu zvýšily hektarové výnosy (konkrétně o 19—29 % v závislosti na konkrétní plodině).

Zároveň razantně, zhruba o 30 %, poklesla početnost populací ptáků zemědělské krajiny,“ vysvětluje hlavní autor studie, docent Jiří Reif z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy hlavní výsledky studie.

Ověření dat

Tato časová shoda je sice nápadná, ale ještě by nemusela znamenat, že spolu oba jevy souvisejí. „Proto jsme provedli několik dalších testů s cílem nalézt případné další faktory, které by mohly výsledek ovlivnit.

Analýzy ukazují, že životní strategie, migrace ani klimatické nároky druhů výsledky neovlivňují a vstup do Evropské unie vyšel jako hlavní vysvětlující faktor. Ukazuje se také, že čím vyšší je v jednom roce intenzita hospodaření, tím méně polních ptáků zjistíme v roce následujícím, a to bez ohledu na počasí.“.

Zelená poušť

Zmíněné zhoršení situace je navíc patrné jen u polních ptáků, u lesních druhů žádnou takovou změnu ornitologové nepozorují. Společná zemědělská politika a špatné nastavení dotací jsou tedy opravdu hlavní příčinou, proč z našich polí vzniká zelená poušť.

Je tomu tak i přesto, že dotační programy obsahují i nástroje na ozelenění a k přírodě šetrné hospodaření – ty jsou ale v menšině a nestačí vykompenzovat škody vzniklé dotováním produkce.

Zvyšování produkce snižuje populace polních ptáků

Populace ptáků zemědělské krajiny se v Evropě snižují od 70. let 20. století. Tempo poklesu bylo vyšší v západoevropských zemích a dávalo se do souvislosti s jejich zapojením do Společné zemědělské politiky Evropské unie.

Ta byla do roku 2003 založená na dotacích podporujících co nejvyšší produkci zemědělských podniků. Aby se zvyšovaly výnosy, zemědělská výroba se intenzifikovala a tento trend i přes reformu Společné zemědělské politiky stále pokračuje:

používají se účinnější hnojiva a pesticidy, pole se stříkají a hnojí častěji. Na přírodu má však intenzifikace silně negativní dopady. „V případě ptáků se omezuje potravní nabídka, mizejí hnízdní biotopy a často dochází i k přímému zničení hnízd.

To všechno se projevuje snižováním ptačích populací,“ vysvětluje docent Reif.

Dlouhodobý monitoring

V případě východoevropských zemí se nejprve zdálo, že postižení biodiverzity intenzifikací zemědělství nebude tak výrazné jako v západní Evropě. V souvislosti se socioekonomickými změnami po pádu totalitních režimů v 90. letech minulého století zde k intenzifikaci nedocházelo a populace ptáků zemědělské krajiny se dokonce po několik let začaly obnovovat.

V roce 2004 se však většina postkomunistických zemí v souvislosti se vstupem do Evropské unie zapojila i do Společné zemědělské politiky. Vyvstala proto zásadní otázka, zda se tento akt nějak projevil v početnosti ptačích populací.

„Tuto otázku jsme se rozhodli otestovat na datech z dlouhodobého monitoringu ptáků v Česku“, vysvětluje Reif. „Dobrovolní spolupracovníci ptáky sledují již od roku 1982 a data pokrývají dostatečně dlouhou časovou řadu před vstupem Česka do Evropské unie (1993—2004) i po vstupu (2005—2017).

Zároveň jsme analyzovali i vývoj hektarových výnosů plodin pokrývajících většinu orné půdy jako měřítko intenzity hospodaření.“.

Evropskou unii potřebujeme, evropskou zemědělskou politiku potřebujeme reformovat,“ shrnuje situaci ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Výsledky studie tedy svědčí o tom, že zapojení Česka do Společné zemědělské politiky Evropské unie mělo pro naši přírodu skutečně neblahé důsledky. Přitom země bývalého východního bloku se právem považují za centrum evropské biodiverzity zemědělské krajiny.

Nyní by bylo vhodné ověřit, jestli se česká situace opakuje i v jiných zemích s podobou historií. Zároveň je potřeba změnit zemědělskou dotační politiku tak, aby kladla větší důraz na zachování živé přírody.

Redakčně upravená tisková zpráva České společnosti ornitologické

reklama
Související články
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama