Cesta Svatého Jakuba je název poutních cest, které se z celé Evropy sbíhají směrem ke španělským hranicím a vedou k hrobu svatého Jakuba do katedrály v Santiagu de Compostela ve španělské Galícii.

Pardubickým krajem vede Východočeská trasa svatojakubské cesty, která měří 265 kilometrů a navazuje na další evropské trasy. Její značení připravuje už několik let spolek Ultreia. Na turistických cedulích a rozcestnících, ale i objektech vedou poutníky znaky mušlí, které jsou mezinárodním symbolem poutě do Santiaga de Compostela.

Pískovcová plastika svatojakubské mušle byla v úterý 26.6. 2018 odhalena na Zámku Pardubice. .

Foto: arciděkan A. Forbelský/VČM v Pardubicích

„Trasy většinou procházejí historickými poutními směry, už ve středověku poutníky naváděly kostely svatého Jakuba, které byly často stavěné s věží, viditelnou z daleka. Dnes poutníky vede moderní turistické značení – většinou samolepky s malými žlutými mušličkami v modrém poli, někdy je symbol dřevěný nebo kamenný.

V objektu označeném mušlí poutník dostane zdarma pitnou vodu. Na Zámku Pardubice si může zakoupit poutnický pas a získat do něj razítko,“ říká Tomáš Libánek, ředitel Východočeského muzea v Pardubicích, které pardubický zámek spravuje.

Křižovatka poutních cest

V České republice jsou v současné době proznačeny tři cesty a právě Východočeská trasa tuto síť rozšíří. Navazuje na cesty vedoucí z Polska z poutních míst Krzeszów  (Křešov) a Wambierzyce (Vambeřice), pokračuje přes  Královéhradecký kraj na Pardubice a přes Kutnou Horu do Vlašimi, kde trasa naváže na Jihočeskou trasu pokračující dále do Rakouska a Německa.

Cesta byla vyhlášena Evropskou kulturní cestou a od roku 1993 je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Od 80. let minulého století stoupá počet lidí, kteří se na ni vypraví. V posledních letech to jsou statisíce poutníků ročně.

Foto: Instalace desky/VČM v Pardubicích

Východočeská trasa

Po překročení česko-polské hranice vede krajinou CHKO Broumovsko, budovanou po staletí benediktiny z kláštera v Broumově. Lemují ji pískovcová skalní města, na Hvězdě překračuje Broumovské stěny, pak míří do Police nad Metují a dále na Hronov, Červený Kostelec, Českou Skalici a do Babiččina údolí.

Během putování jistě upoutá poutníkovu pozornost Kuks. Za ním trasa pokračuje podél řeky Labe a společně s ní do Polabské roviny na Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice a Přelouč. V úseku za Přeloučí ji lemují drobné románské kostelíky.

Dále pak cesta míří přes cíp Železných Hor do Záboří nad Labem, kde Labe opouští a stáčí se směrem ke Kutné Hoře. Ještě před ní je však třeba v obci Jakub navštívit jeden z nejhezčích kostelů sv. Jakuba, který pochází také z doby románské a v tomto slohu zůstal jako jeden z mála zachován.

Pak následuje Kutná Hora s památkami zapsanými na Seznam světového dědictví UNESCO. Závěrečná část Východočeské trasy prochází údolím Vrchlice na Kácov k Sázavě a pak se napojuje na trasu Jihočeskou směřující na Český Krumlov a dále na Pasov, slavné poutní místo Altötting a Mnichov.

„Od začátku jsem neváhal Východočeskou trasu podpořit, považoval jsem to za obrovskou příležitost pro náš kraj, který se potýká s nedostatkem turistů,“ konstatoval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

„V našem kraji trasa prochází Pardubicemi a říkali jsme si že je dobré upozornit klenot, který v Pardubicích je, a to na pardubický renesanční zámek. Protože je kraj jeho vlastníkem, je naší povinností ho i propagovat. A tohle může být forma propagace,“ dodal hejtman.

Foto: Odhalení desky- zleva M. Netolický, R. Línek/VČM v Pardubicích