Posledních padesát let byly druhy brouků vázaných na jalovec ve střední Evropě velice vzácní a ohrožení. S útlumem pastvy totiž přišly o svůj přirozený biotop, který tvořily právě keře jalovců na pastvinách.

Brouci se však dokázali přeorientovat na okrasné dřeviny, které dnes zdobí téměř každou zahradu, a společně s jejich sazenicemi putují v kamionech, zabydlují se v celé Evropě a způsobují usychání okrasných cypřišů, jalovců a především tújí..

Foto: Krasec Lamprodila festiva/Nikola Rahmé

„Jalovec dříve běžně rostl v řídkých pastevních lesích a na extenzivních pastvinách. Jenže ty z naší krajiny zmizely a s nimi i jalovec. Z brouků, kteří se jeho dřevem živí, se ve střední Evropě staly vymírající vzácnosti,“ popisuje Lukáš Čížek, entomolog z Biologického centra Akademie věd ČR.

Návrat druhu

Ačkoli z přírody jalovec prakticky vymizel, v zahradách a parcích se jako okrasné dřeviny stále častěji začaly vysazovat různé druhy jalovců a také blízce příbuzné zeravy, jimž se častěji říká túje. Broukům chvíli trvalo, než si nově nabídnuté potravy všimli.

U nás se jako první v exotických jalovcích objevil drobný hnědý brouk z čeledi tesaříkovití, který nemá české pojmenování – Poecilium glabratum. „Půl století byl u nás považován za vymřelý druh, dokud nebyl jeho původní výskyt prokázán na jediné lokalitě v Bílých Karpatech.

Po roce 2000 byl pak z ničeho nic nalezen na několika místech jižní Moravy v okrasných dřevinách,“ říká Ondřej Konvička z České společnosti entomologické.

Foto: Výletové otvory krasce Lamprodila festiva v kůži thuje/Christopher Rabl

Volný pohyb brouků po Evropě?

Přímo v Praze se objevili další dva brouci, původně vázaní na jalovce. Jedním je tesařík s odborným názvem Semanotus russicus, který byl nejblíže  zaznamenán v několika rezervacích na Slovensku, kde je přísně chráněn.

A pak je to krasec Lamprodila festiva. Tento krásný brouk byl ve střední Evropě donedávna znám jako rarita z Německa a Maďarska. „V posledních asi dvaceti letech se ale tito vzácní brouci šíří střední i západní Evropou.

Pomáhá jim výsadba exotických zeravů, a hlavně mezinárodní obchod s jejich sazenicemi,“ říká Lukáš Čížek. „Část u nás prodávaných tújí pochází z Itálie, kde jsou tito brouci hojní. Když do stromků určených na export nakladou vajíčka, kamiony jejich potomstvo rozvezou po Evropě,“ vysvětluje Lukáš Čížek.

Olympiáda broukům zaslíbená

Kolem roku 2000 se tesařík Semanotus russicus objevil ve Velké Británii, kde nikdy nežil. Krasce Lamprodila festiva zase nedávno našli ve Vídni a Budapešti. „A dostal se i do ruského Soči. Během příprav na zimní olympiádu v roce 2014 tam totiž bylo vysazeno obrovské množství okrasných dřevin.

Brzy po olympiádě byl tento brouk nalezen poprvé, dnes už je v Soči běžný,“ dodává Ondřej Konvička.

Foto: Tesařík – Semanotus russicus/Jan Šula