Kosti jeskynních medvědů a lvů uložené po tisíciletí v chodbách hluboko pod zemí, vypovídají o tehdejším životě na Zemi. Výstava Tajemství jeskynních kostí představuje práci specializovaných paleontologů a kosterní nálezy z krasových jeskyní.

Vše je k vidění v Muzeu Blanenska až do konce prázdnin. Komentované prohlídky v muzeu jsou plánovány na 23. června v rámci oslav Evropského dne chráněných území..

Foto: Autor výstavy – speleolog a přírodovědec Vlastislav Káňa/archiv Muzea Blanenska

Výstava představuje specifický obor vědeckého zkoumání krasových oblastí – jeskynní paleontologii, kterou v 19. století definovali výzkumníci v Moravském krasu. Prošlapávali první stezky odborného poznání a seznámili veřejnost s často překvapivými poznatky o dávných zvířecích obyvatelích jeskyní.

Návštěvníci budou moci nahlédnout i pod povrch, a to díky unikátním videozáznamům z nepřístupných jeskyní, kde právě speleopaleontologické výzkumy probíhají.

Československá spolupráce

Připravena byla ve spolupráci se Slovenským múzeem ochrany přírody a jaskyniarstva v Liptovském Mikuláši v podhůří Vysokých Tater. Právě zde se odborně zpracovávají speleopaleontologické nálezy ze slovenských jeskyní.

„Díky spolupráci se dvěma významnými slovenskými muzei se nám podařilo zrealizovat myšlenku „Československého lva“, který představuje unikátní rekonstruovanou kostru jeskynního lva podle nálezů ze Slovenska, z českých jeskyní a dokonstruovaného podle kostí současných jedinců,“ uvedla Pavlína Komínková, ředitelka muzea.

Kostra byla vyrobena metodou 3D tisku z vytvořených modelů. Modely, tisk a sestavení kostry zajistilo Digitalizačné centrum v Banské Bystrici patřící pod Muzeum Slovenského Národného Povstania.

Zpátky v čase

Výstava návštěvníky přenese do dávné doby před několika milióny let. Starší čtvrtohory neboli pleistocén, známý též jako doba ledová, začal před 2,5 milionem let, což je doba v poměru ke stáří Země a života na ní, velmi krátká.

Z pohledu nás, lidí, se však jedná o téměř nepředstavitelně dlouhý čas. Nejstarší nálezy a příběhy z výstavy pocházejí z přelomu spodního pleistocénu z období asi před 700 000 až 1 milionu let, nejvíc jich ale bude patřit svrchnímu pleistocénu, poslední ledové době, tedy minulosti v období 100 000 až 10 000 let před současností, kdy byly naše středoevropské jeskyně osídlovány většími zvířaty v hojné míře.

Z této doby se také nejvíc jeskynních kostí v podzemí zachovalo. Jen malý úsek dějin Země zaujímá současná doba poledová ‒ holocén. Paleontologové jej počítají asi od 10 000 let před dneškem až po současnost, žijeme tedy v holocénu.

Foto: Vystavené kosterní pozůstatky/archiv Muzea Blanenska

Část výstavy je věnována právě holocénním kostem, které mohou ukázat cesty, kterými se ty starší do jeskyní vlastně dostaly.„Bylo to právě v Blansku, kde před nějakými sto šedesáti lety Jindřich Wankel vystavil poprvé ‚ty podivné jeskynní kosti’ veřejnosti.

Chtěl tak především sdělit, co a proč to vlastně ‚v těch dírách kope’. Vracíme se tedy do Blanska ve stopách romantických kopáčů, vyzbrojeni moderními metodami výzkumu, technikou a vším arzenálem současného poznání, abychom odpověděli na stejné otázky, které si kladli naši předchůdci.

Přijďte tedy a ptejte se i vy,“ zve na výstavu její autor, jeskyňář a přírodovědec Vlastislav Káňa.

Redakčně upravená tisková zpráva Muzea Blanenska