Obyvatelé Paříže toho dne mysleli, že je šálí zrak. Zatímco kalendář ukazoval 24. září 1852, nad hlavami Pařížanů letělo cosi, co připomínalo velký doutník. Pod ním byla změť lan a v nich seděl člověk.
Pilotem a zároveň konstruktérem první vzducholodi byl Henri Giffard (1825–1882). Ve svém stroji uletěl 27 kilometrů přes Versailles do Trappes při průměrné cestovní rychlosti 8 kilometrů za hodinu..
Prakticky použitelnou, řiditelnou vzdušnou loď s benzinovým motorem postavil Brazilec Alberto Santos-Dumont (1873–1932) v roce 1898. Záhy se vzducholodě začaly stavět po celém světě. Série různých havárií však způsobila, že mnohé země od nich ustupovaly a ve 30. letech 20. století je rozvíjelo již jen Německo.
Tomu se zatím nehody vyhýbaly, i když své vzducholodě plnilo výbušným vodíkem. Synonymem vzducholodí se stal právě německý Hindenburg.
V roce 1936 přišel vrchol německého konstruktérství v podobě vzducholodi LZ 129 Hindenburg, pojmenované na památku zesnulého maršála a prezidenta.
Stroj byl dlouhý 245 metrů a hravě převýšil desetipatrový dům a byl schopen letět rychlostí 130 km/hod. asi 200 metrů nad zemí.
Duralová kostra vzducholodi ve Friedrichshafenu.
První sezona Hindenburgu roku 1936 byla nesmírně úspěšná. Loď absolvovala bez problémů sedm zpátečních letů do Brazílie a cekem deset na vůbec první pravidelné vzdušné lince spojující Evropu a USA.
11. květen 1936, Hindenburg se připravuje na cestu z USA do Německa.
Interiéry vzducholodi
Hindenburg nad Bostonem
Americká pobřežní stráž doprovází vzducholoď nad letištěm Lakehurst v New Jersey. Právě tam vzducholodě přistávaly.
Vývoj vzducholodi započal už v roce 1931 v době Výmarské republiky. Do provozu se dostala už za vlády nacistů, kteří původní černočervenožlutou vlajku nahradili vlajkou s hákovým křížem.
Obrovský hangár na letišti Lakehurst.
Hindenburg na Lakehurstu 9. května 1936.
Další momentka z letiště Lakehurst
Hindenburg nad Manhattanem.
Moderní elektrifikovaná kuchyně.
Cestující měli při letu neopakovatelný výhled
Vzducholoď plující nad New Yorkem. Kalendář ukazoval 6. květen 1937…
Právě ten den došlo nad Lakehurstem ke katastrofě…
Při běžném přistávacím manévru vzducholoď vzplála.
V troskách lodi zahynulo 36 lidí, dalším 62 se z ohnivého pekla podařilo uprchnout.
…
Příčinou katastrofy byl pravděpodobně elektrický výboj
Odvoz raněných
Trosky vzdušného korábu
To byl konec německých vzducholodí. Poslední z nich byla rozebrána v roce 1940 a materiál z ní byl použit na výrobu stíhaček.
Pohřební obřad, oběti na poslední cestu vyprovázejí nacistické vlajky…