I strnadi mají nářečí.

Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě publikovali v mezinárodním vědeckém časopise výsledky unikátního výzkumu. Ve spolupráci s veřejností studovali hlasové projevy jednoho z našich nejběžnějších, ale ubývajících ptáků – strnada obecného. Za pomoci více než stovky dobrovolníků se podařilo zmapovat celé území naší republiky a shromáždit studijní materiál, který nemá ve světě obdoby. Výsledky nejen pozměnily některé zažité představy o povaze strnadích nářečí, ale staly se rovněž nesmírně cenným podkladem pro výzkum samotné evoluce tohoto fascinujícího fenoménu.

Foto: Samec strnada obecného – vpravo dole jsou vyobrazena pomocí sonogramů dvě nejrozšířenější evropská, ale současně i česká nářečí. Varianta nahoře je zakončena krátkým vysokým tónem následovaným dlouhým hlubším, zatímco v druhém případě na tento táhlý tón navazuje vyšší, nápadně klesající zvuk./Petr Jan Juračka

Za dobu trvání projektu Nářečí českých strnadů účastníci pořídili skoro 4000 nahrávek zpěvu tohoto ptáka z většiny našeho území. Podařilo se jim nalézt hned sedm již dříve popsaných nářečí, ale také několik menších oblastí, ve kterých se vyskytují ptáci zpívající vzácnými, dosud nikde nepopsanými variantami zpěvu. A právě ti jsou hlavním cílem pokračování výzkumu pro letošní sezónu.

Ukázkový případ tzv. občanské vědy

Vše začalo v roce 2011, kdy Česká společnost ornitologická vyhlásila strnada ptákem roku. A ten se své vlády ujal, jak se patří. Stal se totiž jedním z průkopníků tzv. občanské vědy v Česku díky již zmíněnému projektu Nářečí českých strnadů. Ten si vytkl nemalý cíl: zmapovat s pomocí veřejnosti, jaká strnadí nářečí se vyskytují na českém území, a najít hranici mezi jejich západní a východní skupinou. Zapojení veřejnosti do výzkumu mělo současně posloužit k tomu, aby se upozornilo na úbytek donedávna běžných druhů zemědělské krajiny, související se změnami v jejím hospodaření. Petr Procházka z ÚBO AVČR líčí počátky projektu takto: „Když se mě ředitel ČSO, Zdeněk Vermouzek, zeptal, co by mohlo veřejnost oslovit, vzpomněl jsem si na to, co jsem znal ze starých polozapomenutých německých článků – nejzajímavější na strnadech byla právě jejich nářečí.“

Mluv, jak ti zobák narost!

Nářečí známe z naší mateřštiny dobře, koneckonců jsou nedílnou součástí vzniku a vývoje jazyků. Jak se však ukázalo, nejedná se o výlučně lidskou záležitost. Někteří ptáci, kteří se své hlasové projevy učí, totiž mohou mít nářečí také. Samci takových druhů v rámci různých oblastí sdílejí části zpěvu, kterými se liší od samců z oblastí jiných, podobně jako lidé v různých částech Čech a Moravy používají svoje regionálně specifické výrazy. U málokterého evropského ptačího druhu je to tak patrné, jako právě u strnada obecného (Emberiza citrinella) – rozdíl ve zpěvu je odlišitelný pouhým uchem. Strnadí poněkud zlověstný popěvek, který se často přepisuje nelichotivým: „Kdyby si sedláčku chcíp!“ má zkrátka mnoho podob. A díky výsledkům vědci nyní vědí, kde které varianty hledat.

Obrázek: Na českém území se vyskytuje sedm dříve popsaných nářečí (barevná kolečka), ale i několik vzácných (černá kolečka). Na hranicích mezi dvěma dialektovými regiony se rovněž občas vyskytují jedinci, kteří zvládnou oba typy (půlená kolečka)./PřF
UK

Vědci neskrývají nadšení

Projekt nakonec překonal původní představy výzkumníků. Když po roce vystřídal strnada na postu ptáka roku tetřev, strnadům se nechtělo odejít ze záře reflektorů. Spolupráce s veřejností totiž fungovala bezvadně a byla přínosná pro vědce i pro zúčastněné dobrovolníky, přesně ve smyslu „občanské vědy“. Tuto spolupráci líčí Lucie Diblíková, doktorská studentka na katedře ekologie PřF UK a první autorka článku, s neskrývaným nadšením: „Lidé byli prostě skvělí. Do nahrávání se často vrhali doslova po hlavě. Někteří si i přizpůsobovali dovolenou, aby zmapovali dosud neprobádané oblasti.“ A tak se původně plánovaná jednoletá „osvětová kampaň“ proměnila v plnohodnotnou dlouhodobou vědeckou studii. Úctyhodný výkon české veřejnosti je skvělým podkladem pro další výzkum – vědci mají konečně šanci přijít na kloub tomu, jak nářečí vznikají, a co vlastně udržuje hranice mezi jednotlivými dialektovými regiony.

Dorozumí se spolu?

Podle Terezy Petruskové, vedoucí dizertační práce Lucie Diblíkové, to nevypadá, že by samci rozlišovali mezi místní a cizím dialektem – v obou případech reagují se stejnou agresí. Možná mohou hrát roli samičí preference – i u strnadů by tedy mohlo platit známé „za vším hledej ženu“. Projekt mezitím stačil inspirovat i v zahraničí. „Vedle Velké Británie a Nového Zélandu, jež nám posloužily jako ostrovní laboratoře ukazující, co se stane s dialekty, když tento druh kolonizuje zcela nové území, teď dobrovolníci nahrávají v Polsku, Lotyšsku, Švýcarsku, a letos nově v Chorvatsku,“ doplňuje Pavel Pipek z katedry ekologie PřF UK a z BÚ AVČR, který se mimo jiné stará i o zastřešující web projektů, http://yellowhammers.net.

Můžete pomoci i vy

Český projekt ještě nekončí! Na mapě nářečí totiž stále zbývá mnoho „bílých míst“. Pokud byste se chtěli zapojit, nebojte se navštívit web projektu, http://strnadi.cz, kde se dozvíte bližší informace.

Kdo bádal?

Článek týmu z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické (ČSO), jenž nedávno vyšel v prestižním ornitologickém časopise IBIS, je vyvrcholením více než šestileté spolupráce mezi českými vědci a dobrovolníky z řad veřejnosti, kteří mapovali geografickou variabilitu ve zpěvu strnada obecného v Česku.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Plně autonomní automobily dostanou v USA zelenou

Plně autonomní automobily...

Přestože se to zdá nemožné, Spojené státy uvažují, resp. Národní správa...
Etna se sesouvá do moře

Etna se sesouvá do moře

Sicilská sopka Etna se postupně řítí do moře. Její pohyb je zatím...
Meteorit sloužil jako zarážka dveří!

Meteorit sloužil jako zarážka...

Po 80 let se na farmě v Edmore v Michiganu používal desetikilový kámen...
V Černobylu byla vybudována solární farma

V Černobylu byla vybudována...

Je tomu už více než třicet let, co postihla ukrajinské město Černobyl...
Zeleň zlepšuje prostorovou paměť, zjistili vědci

Zeleň zlepšuje prostorovou paměť,...

Podle čerstvé studie Londýnské univerzity provedené na vzorku 4758 jedenáctiletých dětí...
Včel kriticky ubývá. Proti smrtelným virům by je měla ochránit látka z hub

Včel kriticky ubývá. Proti smrtelným...

V poslední době kriticky ubývá včel. Jejich vymírání je způsobeno především znečištěným...
Významný objev izraelských archeologů

Významný objev izraelských...

Izraelští archeologové objevili nápis, který je asi 2000 let starý. Na nalezeném...
Byla objevena kresba stará 73 tisíc let

Byla objevena kresba stará 73...

Archeologové objevili v jihoafrické jeskyni Blombos předmět starý až 73...
Oteplování způsobuje v Arktidě vzrůst rostlin!

Oteplování způsobuje v Arktidě...

Mezinárodní vědecká skupina se ve svém výzkumu zaměřila na  rostliny,...
Hmyz ve službách armády? Vojáci ho chtějí využít k ochraně polí

Hmyz ve službách armády? Vojáci ho...

Odborníci z agentury Agentury ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak včely vyrábějí med?

Jak včely vyrábějí med?

Po desetitisíce let lidé používali med jako takřka jediné dostupné sladidlo....
Aktuálně: Na planetku Ryugu dosedli dva hopsající roboti

Aktuálně: Na planetku Ryugu...

Japonská sonda Hajabusa 2, která dorazila k planetce Ryugu,...
Scházeli se pravěcí obyvatelé Čech ke kanibalským hostinám?

Scházeli se pravěcí obyvatelé Čech...

Kolem ohně sedí skupinka pralidí. Nad plameny se opéká maso a jeho vůně...
VIDEO: Co kdybychom se dožili 1000 let?

VIDEO: Co kdybychom se dožili...

Dejme tomu, že bychom se v průměru nedožívali...
Unikátní polární šelmy: Jak přežívají v děsivých mrazech?

Unikátní polární šelmy: Jak...

Žijí daleko na severu za polárním kruhem na území ponořeném pět měsíců v roce...
Princ se zlatou hvězdou na klopě: Zachraňoval král Kristián X. židy?

Princ se zlatou hvězdou na klopě:...

Každé ráno se starý král projíždí Kodaní. Bez doprovodu, beze strachu, bez ohledu na...
Jaké jsou největší přešlapy iPhonu?

Jaké jsou největší přešlapy iPhonu?

Apple je pravděpodobně jednou z nejznámějších značek na...
Stella Walshová: Jen kulka byla rychlejší!

Stella Walshová: Jen kulka byla...

Jedno z nejvíce kontroverzních sportovních témat se týká intersexuálních sportovců,...
VIDEO: Implantát, který vrací vozíčkářům možnost chůze

VIDEO: Implantát, který vrací...

Vědcům v USA se podařil zásadní úspěch. Pomocí speciálního implantátu...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.