I strnadi mají nářečí.

Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě publikovali v mezinárodním vědeckém časopise výsledky unikátního výzkumu. Ve spolupráci s veřejností studovali hlasové projevy jednoho z našich nejběžnějších, ale ubývajících ptáků – strnada obecného. Za pomoci více než stovky dobrovolníků se podařilo zmapovat celé území naší republiky a shromáždit studijní materiál, který nemá ve světě obdoby. Výsledky nejen pozměnily některé zažité představy o povaze strnadích nářečí, ale staly se rovněž nesmírně cenným podkladem pro výzkum samotné evoluce tohoto fascinujícího fenoménu.

Foto: Samec strnada obecného – vpravo dole jsou vyobrazena pomocí sonogramů dvě nejrozšířenější evropská, ale současně i česká nářečí. Varianta nahoře je zakončena krátkým vysokým tónem následovaným dlouhým hlubším, zatímco v druhém případě na tento táhlý tón navazuje vyšší, nápadně klesající zvuk./Petr Jan Juračka

Za dobu trvání projektu Nářečí českých strnadů účastníci pořídili skoro 4000 nahrávek zpěvu tohoto ptáka z většiny našeho území. Podařilo se jim nalézt hned sedm již dříve popsaných nářečí, ale také několik menších oblastí, ve kterých se vyskytují ptáci zpívající vzácnými, dosud nikde nepopsanými variantami zpěvu. A právě ti jsou hlavním cílem pokračování výzkumu pro letošní sezónu.

Ukázkový případ tzv. občanské vědy

Vše začalo v roce 2011, kdy Česká společnost ornitologická vyhlásila strnada ptákem roku. A ten se své vlády ujal, jak se patří. Stal se totiž jedním z průkopníků tzv. občanské vědy v Česku díky již zmíněnému projektu Nářečí českých strnadů. Ten si vytkl nemalý cíl: zmapovat s pomocí veřejnosti, jaká strnadí nářečí se vyskytují na českém území, a najít hranici mezi jejich západní a východní skupinou. Zapojení veřejnosti do výzkumu mělo současně posloužit k tomu, aby se upozornilo na úbytek donedávna běžných druhů zemědělské krajiny, související se změnami v jejím hospodaření. Petr Procházka z ÚBO AVČR líčí počátky projektu takto: „Když se mě ředitel ČSO, Zdeněk Vermouzek, zeptal, co by mohlo veřejnost oslovit, vzpomněl jsem si na to, co jsem znal ze starých polozapomenutých německých článků – nejzajímavější na strnadech byla právě jejich nářečí.“

Mluv, jak ti zobák narost!

Nářečí známe z naší mateřštiny dobře, koneckonců jsou nedílnou součástí vzniku a vývoje jazyků. Jak se však ukázalo, nejedná se o výlučně lidskou záležitost. Někteří ptáci, kteří se své hlasové projevy učí, totiž mohou mít nářečí také. Samci takových druhů v rámci různých oblastí sdílejí části zpěvu, kterými se liší od samců z oblastí jiných, podobně jako lidé v různých částech Čech a Moravy používají svoje regionálně specifické výrazy. U málokterého evropského ptačího druhu je to tak patrné, jako právě u strnada obecného (Emberiza citrinella) – rozdíl ve zpěvu je odlišitelný pouhým uchem. Strnadí poněkud zlověstný popěvek, který se často přepisuje nelichotivým: „Kdyby si sedláčku chcíp!“ má zkrátka mnoho podob. A díky výsledkům vědci nyní vědí, kde které varianty hledat.

Obrázek: Na českém území se vyskytuje sedm dříve popsaných nářečí (barevná kolečka), ale i několik vzácných (černá kolečka). Na hranicích mezi dvěma dialektovými regiony se rovněž občas vyskytují jedinci, kteří zvládnou oba typy (půlená kolečka)./PřF
UK

Vědci neskrývají nadšení

Projekt nakonec překonal původní představy výzkumníků. Když po roce vystřídal strnada na postu ptáka roku tetřev, strnadům se nechtělo odejít ze záře reflektorů. Spolupráce s veřejností totiž fungovala bezvadně a byla přínosná pro vědce i pro zúčastněné dobrovolníky, přesně ve smyslu „občanské vědy“. Tuto spolupráci líčí Lucie Diblíková, doktorská studentka na katedře ekologie PřF UK a první autorka článku, s neskrývaným nadšením: „Lidé byli prostě skvělí. Do nahrávání se často vrhali doslova po hlavě. Někteří si i přizpůsobovali dovolenou, aby zmapovali dosud neprobádané oblasti.“ A tak se původně plánovaná jednoletá „osvětová kampaň“ proměnila v plnohodnotnou dlouhodobou vědeckou studii. Úctyhodný výkon české veřejnosti je skvělým podkladem pro další výzkum – vědci mají konečně šanci přijít na kloub tomu, jak nářečí vznikají, a co vlastně udržuje hranice mezi jednotlivými dialektovými regiony.

Dorozumí se spolu?

Podle Terezy Petruskové, vedoucí dizertační práce Lucie Diblíkové, to nevypadá, že by samci rozlišovali mezi místní a cizím dialektem – v obou případech reagují se stejnou agresí. Možná mohou hrát roli samičí preference – i u strnadů by tedy mohlo platit známé „za vším hledej ženu“. Projekt mezitím stačil inspirovat i v zahraničí. „Vedle Velké Británie a Nového Zélandu, jež nám posloužily jako ostrovní laboratoře ukazující, co se stane s dialekty, když tento druh kolonizuje zcela nové území, teď dobrovolníci nahrávají v Polsku, Lotyšsku, Švýcarsku, a letos nově v Chorvatsku,“ doplňuje Pavel Pipek z katedry ekologie PřF UK a z BÚ AVČR, který se mimo jiné stará i o zastřešující web projektů, http://yellowhammers.net.

Můžete pomoci i vy

Český projekt ještě nekončí! Na mapě nářečí totiž stále zbývá mnoho „bílých míst“. Pokud byste se chtěli zapojit, nebojte se navštívit web projektu, http://strnadi.cz, kde se dozvíte bližší informace.

Kdo bádal?

Článek týmu z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické (ČSO), jenž nedávno vyšel v prestižním ornitologickém časopise IBIS, je vyvrcholením více než šestileté spolupráce mezi českými vědci a dobrovolníky z řad veřejnosti, kteří mapovali geografickou variabilitu ve zpěvu strnada obecného v Česku.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Žně kvůli teplu a suchu začaly dříve

Žně kvůli teplu a suchu začaly...

V České republice panuje v posledních týdnech nebývalé teplé počasí. V kombinaci...
Tank Karrar vyrazí do akce ještě v letošním roce

Tank Karrar vyrazí do akce ještě v...

Podle dostupných informací by se mělo jednat o velmi účinnou zbraň,...
Věda a sport: Odborníci se ptali na vítěze fotbalového MS umělé inteligence

Věda a sport: Odborníci se ptali na...

Celý projekt je výsledkem spolupráce belgických a německých vědců, kteří...
Oficiální rozloučení se Stephenem Hawkingem

Oficiální rozloučení se...

Pietní akce uložení jeho popela proběhne dnes ve Westminsterském...
Nové výhledy na Prahu? Unikátní rozhledna Doubravka se dnes otevře návštěvníkům

Nové výhledy na Prahu? Unikátní...

Metropole má první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení Žižkovského...
Zdroj nepřátelské palby zvládne najít zbraňový senzor PEARL

Zdroj nepřátelské palby zvládne...

Tento nový, přenosný systém lze nainstalovat na ruční zbraň. Výhodou je,...
Dnešní mládež je hloupější než předchozí generace, zjistili vědci

Dnešní mládež je hloupější než...

Nová studie norských vědců odhalila, že jsou dnešní děti hloupější než...
Rozpoznají drony násilí v davu lidí?

Rozpoznají drony násilí v davu...

Vědcům z anglické univerzity v Cambridge se podařilo najít řešení umělé...
Americká armáda vyvíjí algoritmus vhodného příjmu kofeinu

Americká armáda vyvíjí algoritmus...

Pro většinu lidí není konzumace kávy žádnou vědou a zkrátka si jí dají ve...
Přátelské soužití s netopýry: Nizozemské město kvůli nim zavedlo červené osvětlení

Přátelské soužití s netopýry:...

Nizozemské město Zuidhoek-Nieuwkoop bychom mohli jen stěží kritizovat za nedostatečné...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Jaké bude marťanské menu?

Jaké bude marťanské menu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří poměrně...
Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tenký váleček grafitu zasazený do kousku dřeva. Snadno se s ním píše, napsané...
Frank: Město, na které dopadne 90 milionů tun skály!

Frank: Město, na které dopadne 90...

Když je něco pevné jako skála, tak to ještě nemusí být pevné. A když...
VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí žít ve speciální bublině

VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí...

Vzácná porucha imunity má za následek to, že dítě musí žít...
Proč si čeští diplomati dovolil kritizovat samotného papeže?

Proč si čeští diplomati dovolil...

Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik...
Průzkum: Manželství zdraví neprospívá!

Průzkum: Manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Krok ke stálé základně na Měsíci: Cihly z měsíčního prachu

Krok ke stálé základně na Měsíci:...

Evropští výzkumníci vytvořili ze simulovaného měsíčního regolitu pomocí...
Městečko Pyramiden: Opuštěný skanzen socialismu

Městečko Pyramiden: Opuštěný...

Na podzim roku 1998 město Pyramiden na Špicberkách vypadalo, jako by...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.