Krkonoše jsou v hledáčku vědců a výzkumníků už více než 300 let. Co však předkům dlouhá léta unikalo, je jejich podzemí. To odborníci začali intenzivněji zkoumat až v 60. letech minulého století.
Během čtyřletého výzkumu chtějí specialisté zrevidovat všechny krasové jevy, zdokumentovat vybrané jeskyně, vyhodnotit jejich vodní režim a přiblížit podzemí Krkonoš veřejnosti. .
Zdroj: KRNAP
Projekt je rozdělen na čtyři základní okruhy. V prvním je nutné v terénu zrevidovat, jaké krasové jevy v Krkonoších jsou a oprášit výsledky starých průzkumů. Ty jsou v mnoha případech v šuplících různých badatelů a spolků.
Druhý okruh prací je ryze speleologický. Všechny lokality se musí doplnit o velmi podrobnou dokumentaci. Ve většině případů je však třeba zhotovit zcela nové mapy. Součástí těchto praktických prací je i čerpací zkouška v podzemních jezerech Albeřické jeskyně a průzkumné sondy hloubené do jeskynních sedimentů. Třetí okruh bádání je asi nejnáročnější.
Týká se geologie vybraných jeskyní a výzkumu krápníkové výzdoby a jeskynních sedimentů v nich. Odborníci si od výzkumu slibují odpovědi na otázku, proč jsou jeskyně v těch místech, kde jsou, a na jakých geologických strukturách vznikají.
Poslední okruh práce speleologů prozkoumá největší Albeřickou jeskyni. Ta je ovšem pro návštěvníky nepřístupná. V rámci výzkumného projektu ji odborníci lidem zpřístupní alespoň díky detailnímu 3D modelu. „Rádi bychom naším novým projektem navázali na kvalitní práci nadšených odborníků, speleologů, kteří zdejší podzemí od poloviny minulého století začali objevovat,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
V Krkonošském národním parku je vysoká koncentrace krasových jevů – především jeskyní, ponorů, krasových kanálů a drobných dutin. Hlavním řešitelem celého čtyřletého projektu je Česká speleologická společnost, spolek Albeřice a podílí se na něm několik specializovaných institucí, firem a jednotlivců.
