Světově unikátní detektor elektronů pochází z Brna

Tým brněnských vědců vyvinul a patentoval unikátní detektor elektronů pro tzv. environmentální rastrovací elektronový mikroskop (EREM). Díky této novince mohou vědci zkoumat i vysoce citlivé vzorky v přirozeném stavu.

To vše díky velmi vysoké citlivosti nového detektoru, který je schopen pracovat při tlaku plynů, který se blíží běžným podmínkám v přírodě. Zpráva o této novince byla nedávno publikována v nejprestižnějším vědeckém časopise pro elektronovou mikroskopii, Ultramicroscopy.

Ilustrační foto

Detektory elektronů jsou v podstatě oči elektronového mikroskopu. Kolika různými detektory je mikroskop vybaven, tolik různých typů informací jsou vědci schopni vidět a následně analyzovat. Úroveň detektorů ovlivňuje jak rozlišení elektronových mikroskopů, tak kvalitu obrazu, který je dnes výsledkem digitálního zpracování a operátor mikroskopu jej vidí na monitoru počítače.

Brněnskými vědci vyvinuté zařízení v sobě kombinuje tři typy vzájemně integrovaných detektorů, které umožňují současně zkoumat povrchovou topografii i materiálové složení vzorků a to s relativně vysokou kvalitou i v prostředí různě vysokého tlaku plynů.

Místo šumu ostrý obraz

Detektor je tak citlivý, že dokáže zachytit informaci i při velmi nízkých proudech elektronového svazku, tedy v podmínkách, kde většina ostatních detektorů „vidí“ pouze šum. Mikroskop vybavený tímto detektorem umožňuje zkoumat i ty nejcitlivější biologické vzorky často v přirozeném stavu tak, že jim elektronový paprsek prakticky neublíží.

Detektor je navíc schopen jednoduchým způsobem informace filtrovat, a to poprvé na světě i v prostředí vysokého tlaku plynů environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu (EREM). Sečteno, podtrženo – brněnští vědci v čele s doktorem Nedělou představili promyšlený, avšak z hlediska realizace relativně jednoduchý a levný koncept detektoru, jehož činnost úspěšně otestovali.

Unikátní vlastnosti spolu s nízkou výrobní cenou dělají z detektoru vysoce atraktivní inovaci pro všechny výrobce elektronových mikroskopů na světě a jistě vítanou novinku pro jejich uživatele. Nový detektor je výsledkem více než desetiletého výzkumu a vývoje, na němž se podílelo několik vědců ze skupiny Environmentální elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky (ÚPT) AV ČR vedený Ing.

et Ing. Vilémem Nedělou, Ph.D. v Brně.

Unikát ve světovém srovnání

Tento detektor elektronů je nejnovějším z řady objevů, které byly vědeckou skupinou Environmentální elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně v posledních letech představeny. I díky němu na půdě ústavu vznikla jedinečná vědecká laboratoř, která nemá na světě obdoby.

Není zaměřena pouze na základní výzkum a vývoj detekčních systémů a speciálních metod pro speciální mikroskop (EREM), ale také na spolupráci s českými i zahraničními vědci z různých vědních oborů.

V laboratoři se například zabývají výzkumem raných somatických embryí rostlin související s jejich „klonováním“, výzkum geneticky modifikovaných rostlin, speciálních biopolymerů pro průmyslové i lékařské použití, vzorků ledu pro pochopení jeho vlastností i výzkum globálních klimatických změn.

Zdejší výzkum rozsivek (jednobuněčné fotosyntetizující organizmy) probíhá pomocí originální, skupinou vědců nedávno představené metody (tzv. Low Temperature).

Rubriky:  Příroda Technika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Jak bezpečně ukládat v podzemí...

Oxid uhličitý je přirozenou součástí atmosféry, ale jak to tak bývá, i...

Na rase psa nezáleží

Pokud jde o chování psů, stereotypy nemají konce – od „společenských“...

Kolika let se může dožít váš pes?...

Jakmile je některý druh domestikován a lidé mohou zasahovat do jeho vývoje,...

Husy jako strážkyně hranic

Na čínských hranicích s Vietnamem hlídá v současné době houf asi 500 hus,...

Technologický bonbónek v asijském...

Někdo to bude považovat za holý nesmysl. Jiní nadšeně zatleskají. Řeč je o...

Ubývá hmyzu

Nepříjemný fenomén posledních let pokračuje a hmyzu čím dál tím více ubývá....

Plastová stavebnice v plicích

Poprvé bylo zaznamenáno znečištění mikroplasty hluboko v plicích živých lidí. Částice...

Hormonem lásky na krále zvířat: Oxytocin...

O pozitivních i negativních dopadech hormonu lásky na člověka...

Používají houby řeč? Výzkum to...

Matematická analýza elektrických signálů, které si houby mezi sebou...

Okřídlený mistr dravosti: Sršen...

O možném ohrožení našeho kontinentu sršní asijskou jsme poprvé psali již před mnoha...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vladimir Majakovskij: Zabiju se, když odejdeš!

Vladimir Majakovskij: Zabiju se,...

Pro jedny je mistrem slova, pro druhé nenapravitelný sukničkář, pro další...
Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než opice – a paměť mají lepší, než slon

Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než...

Mít paměť jako slon není zase takové terno. Mnohem lepšího...
Úsvit ponorek: Němci nevěděli, co s nimi

Úsvit ponorek: Němci nevěděli,...

Myslíte si, že využití ponorek pro válečné účely vzniklo jako geniální...
James Dean: Slunce září na cestu naposled

James Dean: Slunce září na cestu...

Maminka mu umírá na rakovinu, když je mu pouhých devět let. Prací...
City vyznané atentátem

City vyznané atentátem

Nenápadný mladík dosud ukrytý v davu vybíhá na volné prostranství s revolverem...
Trumanův syndrom: Žiji si svou reality show!

Trumanův syndrom: Žiji si svou...

Ráno vstanete a hned na nás míří kamery. Běžely i po celou...
Vzácná ambra: Za poklad z břicha vorvaňů se platí miliony

Vzácná ambra: Za poklad z břicha...

Pokud byste ji na sebe nanesli v čerstvém stavu, lidé by se vám obloukem...
Slavné obrazy: Francisco de Goya – Popravy 3. května 1808

Slavné obrazy: Francisco de Goya...

Chladná noc končí, svítání začne každou chvíli. Skupina španělských mužů už se...
Můžeme si pamatovat své narození?

Můžeme si pamatovat své narození?

„Vznášela jsem se a vnímala pocit tepla a bezpečí, který mi dodával...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.