Diabetes mellitus, nebo též cukrovku, znali již staří Egypťané, lze ji však zařadit mezi civilizační choroby moderní doby. Odborníci hovoří o tom, že světem se valí globální epidemie cukrovky. Je sice nepříjemná, ale její důsledky nemusejí být fatální.

Byť je diabetes zatím nevyléčitelný, existuje nemálo léků, které pacientům umožňují dobrou kvalitu života..

Epidemie diabetu se pochopitelně nevyhýbá ani České republice. „U nás diabetem trpí necelých devět procent populace, tedy téměř milion lidí. Přepokládá se však, že další dvě až tři procenta o své nemoci nevědí,“ přibližuje diabetolog profesor Martin Haluzík, který působí v pražském IKEMu.

Diabetes mellitus je vleklé metabolické onemocnění, při kterém organismus není schopen správně zpracovávat glukózu kvůli nedostatku inzulínu. Tento hormon, který produkuje specifický druh beta-buněk, má za úkol snižovat hladinu cukru v krvi.

V důsledku poruchy se však glukóza hromadí v mezibuněčném prostoru a projevuje se jako hyperglykémie. Zároveň se přitom závažně mění metabolismus nejen cukrů (sacharidů), ale i tuků (lipidů) a bílkovin (proteinů).

Diabetes je zákeřnou chorobou. Pacient, který jim onemocní, nemusí z počátku pociťovat žádné příznaky, což je ta největší zrádnost. „Člověk se může cítit trochu vyčerpaný, jenže kdo z nás se necítí tu a tam unavený,“ podotýká Martin Haluzík.

Jenže průšvih se může objevit z čista jasna. Najednou přijde infarkt a až poté se zjistí, že zvýšená glykémie tu byla již několik let.

Nejčastějším typem cukrovky je diabetes II. typu, který postihuje především střední a starší generaci. Mezi rizikové skupiny, na které choroba míří nejčastěji, patří lidé s obezitou žijící nezdravým životním stylem, jimž schází pohyb.

Určitou roli hrají i genetické předpoklady. Obézní lidé trpí diabetem až 6x častěji, při léčbě je proto velmi důležité docílení správné hmotnosti pacienta. Pro srovnání, zatímco mezi lidmi s optimální váhou jsou pouhá 3 % diabetiků, mezi obézními toto číslo dosahuje 18 %.

Dobrou zprávou je, že od roku 2008 se počet obézních lidí v naší zemi alespoň ustálil.

Utkvělá představa, že diabetes je nemocí pouze seniorů, již dávno neplatí. Dříve byla vzácnost, když někdo onemocněl cukrovkou v pětačtyřiceti, dnes už to však vidíme poměrně často. „Lidé mají méně pohybu a více stresu,“ vysvětluje Martin Haluzík.

Při vzniku obezity a potažmo cukrovky však hraje roli i sociální stratifikace. Některé sociální vrstvy jsou k obezitě náchylnější. Vzdělanější lidé tíhnou ke zdravějšímu životnímu stylu. „Mezi lidmi s nižšími příjmy, kteří si nemohou příliš často pořídit kvalitnější potraviny, je obezita rozšířenější,“ konstatuje profesor Haluzík.

Diabetes je v současnosti problémem především euroamerické civilizace. Tam, kde mají méně jídla a více pohybu, jsou na tom z hlediska výskytu diabetu II. typu, lépe. „Extrémní případ jsou USA a arabské země Blízkého východu jako Sjednocené arabské emiráty či Saúdská Arábie. Tam je prevalence cukrovky až 25 procent,“ popisuje Martin Haluzík.

Obezita je obecným problémem, který organismu dává pořádně zabrat. Vede i k vysokému tlaku, poruchám metabolismu lipidů, zvyšuje riziko kardiovaskulárních i nádorových onemocnění. Tři čtvrtiny diabetiků umírají na nemoci srdce a cév.

Sedm z deseti pacientů s prokázaným kornatěním tepen má vyšší hladinu cukru v krvi.

V momentě, kdy diabetes začne v organismu působit, se samozřejmě určité příznaky projeví. Patří mezi ně častá žízeň, ztráta na váze či nutkání k nočnímu močení. Cukr se v takovém případě vylučuje močí a v krajních případech pacient zhubne i 10 kilo za měsíc.

„Ale ve chvíli, kdy se tyto příznaky vyskytnou, to znamená, že hladina cukru je již velmi vysoká. Důležité je tedy chodit na preventivní zdravotní prohlídky,“ upozorňuje Martin Haluzík.

Byť se diabetes zcela vyléčit nedá, existuje řada léků, které se jej alespoň snaží držet pod kontrolou. Jednou z možností je inkretinová terapie. Při ní se využívá účinku hormonu GLP-1, jenž vzniká v organismu, kde zvyšuje tvorbu a vylučování inzulínu a zároveň snižuje hladinu glukagonu.

„Glukagon je hormon, který naopak hladinu glukózy zvyšuje. Nové léky jsou založeny na podobné bázi jako GLP-1,“ vysvětluje Martin Haluzík.

Nemocný s diabetem má dvojnásobné až trojnásobné riziko infarktu či cévní mozkové příhody než zdravý člověk. Zvýšená hladina cukru urychluje kornatění tepen (aterosklerózu). „Tu sice máme všichni, ale cukrovka její vývoj urychluje, takže ucpání cév přichází rychleji,“ nastiňuje Martin Haluzík.

V rámci vědecké studie LEADER, která probíhala po dobu pěti let a zkoumalo se v ní 9 000 pacientů, byly testovány některé nové léky. Nešlo jen o jejich schopnost bojovat s diabetem, nýbrž i o jejich vliv na citlivý kardiovaskulární systém.

Ukázalo se, že nová generace medikamentů, například liraglutid, příznivě působí i na něj. To se projevilo zejména u pacientů, kteří již nějaký kardiovaskulární problém prodělali.

„Podle výsledků studie může tento lék snížit úmrtnost až o 22 procent,“ upozornil profesor Haluzík.

A jak se diabetu vyhnout či s ním alespoň úspěšně bojovat? Základem prevence zůstává zdravý životní styl. Pro diabetiky je přitom velmi důležitý dostatek pohybu a absence kouření. Oproti ostatním musí diabetici v rámci prevence dbát na dobrou kompenzaci diabetu a souvisejících onemocnění, jako jsou nadváha, vysoký krevní tlak a hladiny krevních tuků. K tomu jim pomáhá komplexní antidiabetická léčba.