Hlavy čtyř amerických prezidentů vytesané do skály se staly jedním ze symbolů Spojených států. Známé skalisko Mt. Rushmore se nachází v Černých horách na silnici 244 jižně od Keystonu v Jižní Dakotě..
Hlavy v žulových skalách jsou vysoké 18 metrů. Sochy dokončené v roce 1941 každý rok navštíví na 2 000 000 návštěvníků. Black Hills si bez nich nyní dokáže představit již jen málokdo, přesto jejich vznik doprovázely rozpaky.
Myšlenka oživit neobvyklým sousoším krajinu Černých hor pochází již z 20. let minulého století. Jejím autorem byl místní historik a novinář Doan Robinson (1856 – 1946). Pro realizaci se mu v roce 1924 podařilo získat sochaře Gutzona Borgluma (1867 – 1941).
Tento potomek dánských přistěhovalců byl mimo jiné žákem slavného francouzského umělce Augusta Rodina (1840 – 1917). Sochy měly přitáhnout turisty a povzbudit skomírající ekonomiku. Původně měly být do žuly dokonce vytesány některé postavy Divokého západu, jako třeba velitel 7. kavalérie generál George Custer (1839 – 1876) nebo Bufallo Bill (1846 – 1917).
K prvním úderům dláta do skály došlo v roce 1927. I když, pravda, dláto přišlo na řadu přece jen později. Nejdříve bylo nutné kus skály odstřelit dynamitem. Borglumovi bylo v té době již 56 let, původně plánoval vytesat celé busty, a práce na díle mu zabrala zbytek jeho života.
A nebyla to jednoduchá práce. Skalnatá plocha totiž zabírá 5,2 kilometru čtverečního a nachází se v nadmořské výšce 1745 metrů (takže takřka o150 m výše, než leží vrchol Sněžky). Navíc, rozměry hlav jsou skutečně obrovské, vždyť jen oční panenky měří jeden metr.
Pracovní podmínky pro místní dělníky nebyly kdovíjaké. Lešení, které skalisko obepínalo, nebylo příliš stabilní a na několika místech se i zhroutilo. Je téměř neuvěřitelné, že při výstavbě nikdo nepřišel o život.
Přitom na skále pracovalo naráz 400 lidí, to vše v povětrnostních podmínkách, jaké v osmnáctistých metrech dokážou vládnout.
V roce 1929 newyorskou burzu zasáhl krach a problémy s nedostatkem financí zasáhly i veledílo v Mt. Rushmore. Práce na něm musely být několikrát přerušeny. Přesto bylo možno v roce 1930 odhalit Washingtonovu hlavu.
V roce 1936 následoval Jefferson, 1937 Lincoln a roku 1939 byla konečně hotova hlava Rooseveltova. Monument stál milion dolarů a z drtivé části na něj přispěly rezervy federálního rozpočtu.
Časem na prezidentských tvářích zahlodal zub času a bylo třeba je zrestaurovat. Svůj domov si v rysech velkých mužů americké historie našly především lišejníky. V roce 2005 na skalisko nastoupili horolezci a pomocí vysokotlakových stříkaček podrobili obličeje omlazovací kúře.
Památník Mount Rushmore se stal v roce 1973 dějištěm protestů indiánského kmene Lakotů, kterým území Černých hor patřilo. Ti jej na několik týdnů obsadili na protest proti snaze americké vlády o jejich vysídlení do rezervací – v lokalitě se totiž našlo zlato.
V roce 1980, po desetiletích tahanic, vynesl Nejvyšší soud rozsudek, že zabrání posvátného území bylo protizákonné. Indiánům přiznal odškodné, původní obyvatelé však území stále požadují zpět.
