Domů     Objevy
Český chemik Balling je otcem stupňovitosti piva

Desítku, nebo dvanáctku? To, že pivo může mít různou stupňovitost, ví v Česku každý. Co přesně ale stupně znamenají a že u jejich zrodu stál v 19. století chemik Karel Napoleon Balling (1805 – 1868) z Pražské polytechniky, už zase tak známá věc není.

Výročí 150 let od úmrtí této významné postavy české vědy a pivovarnictví si připomínáme v sobotu 17. března..

„Rádi bychom vybídli všechny plnoleté občany, aby si 17. března připili na památku profesora Ballinga a jeho díla, které nás stále provází,“ říká rektor VŠCHT Praha Karel Melzoch.

„Ať již zvolíte desítku, nebo dvanáctku, ať budete ten večer sedět doma, nebo s kamarády v hospodě, vzpomeňte si na chvilku na českého profesora chemie. Ač není veřejnosti tolik známý, jeho práce proslavila tuzemskou vědu ve světě,“ doplňuje Melzoch. Balling se ve svém profesním životě zabýval zejména kvasnou a analytickou chemií a aktivně propagoval cukrovarnictví.

V roce 1839 vynalezl cukroměr, neboli sacharometr, který umožnil stanovit množství cukru v příslušném roztoku. Kromě cukrovarnictví zanechal jeho chemický výzkum nesmazatelnou stopu v pivovarnictví.

Ballingova stupnice měří hustotu extraktu původní mladiny – díky tomu se začala rozlišovat stupňovitost piva. Stupnice se rozšířila i do zahraničí a po různých úpravách se používá dodnes.

Balling také vypracoval attenuační teorii kvašení a sestavil vzorec pro výpočet původní stupňovitosti mladiny z rozboru piva. Obojí se taktéž rozšířilo do praxe v celém světě. Zdokonalil i sacharometr pro měření procenta cukru v mladině a zavedl jeho používání v pivovarnickém průmyslu.

Foto: I v redakci jsme si nedávno vyzkoušeli, jak se pivo vaří.

V rámci akcí spjatých s Ballingovým výročím pořádá VŠCHT neformální setkání milovníků a milovnic českého piva a vědy. Akce začíná v pondělí 19. března v 15:00 v pražských Dejvicích (prostranství mezi Národní technickou knihovnou a VŠCHT Praha).

„Pro návštěvníky je připravena ochutnávka školního pivního speciálu Lachout, který vaříme v našem výzkumném pivovaru,“ přibližuje Michal Janovský, tiskový mluvčí VŠCHT. „Pivovar si pak hosté budou moci prohlídnout v rámci komentovaných prohlídek.“ Ty startují v 15:30, 16:00, 16:30 a 17:00.

VŠCHT Praha je trvale pevnou součástí českého pivovarnictví – valnou většinu tuzemských piv mají v rukou sládci, kteří vzešli právě z této školy. „To je další důvod, proč se k profesoru Ballingovi hrdě hlásíme.

Vnímáme, že jsme na úrovni vysokého školství pokračovateli mimořádné tradice českého piva a kvasné chemie obecně,“ vysvětluje rektor Melzoch.

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz