V představách Adolfa Hitlera měla trvat nejméně tisíc let. Nakonec, naštěstí pro celou lidskou civilizaci, byl její čas vyměřen na „pouhých“ dvanáct let. I tak stačila nacistická říše napáchat tolik zločinů, že se v historii jen obtížně nalezne srovnání….
Začátkem roku 1945 však už vše bylo jinak. Wehrmacht i SS byli z dobytých a znásilněných zemí vytlačovány vojsky spojenecké koalice. Německo mlelo z posledního „Vůdce očekává vaši oběť pro Wehrmacht a Volkssturm,“ nabádal plakát Němce s tím, aby se vzdali svého šatstva ve prospěch armády.
Německo se však odmítalo vzdát. Hitler spoléhal na své nové zbraně, v podobě proudových letadel, letounových střel V-1, či balisických střel V-2. Ty terorizovaly především britská, francouzská a belgická města. Na snímku střela V-1 se chystá vykonat zkázu nad hrabstvím Hertfordshire 29. března 1945.
Nacisté do bojů nasazovali i německé děti. Organizace jako Hitlerjugend či Bund Deutscher Mädel dětem do značné míry vypláchly mozek a ty poté byly ochotné za Hitlera položit i život. Na druhé straně byla spousta mladých Němců, kteří se odmítali nechat zotročit, například skupina zvaná Piráti protěže alpské. Ta byla v odporu proti nacistům obzvláště aktivní. Vizáž jejich členů byla charakteristická, nosili barevné šortky a kostkované košile. Podobně se oblékaly i další skupiny nekonformní mládeže, například Toulaví frajeři z Essenu, Kittelsbašští piráti z Oberhausenu a Navajové z Kolína nad Rýnem. V terminologii gestapa se jednalo o divoké extrémistické mládežnické gangy.
Sovětští vojáci přepravují přes řeku plovoucí zařízení s kulometem Maxim a také jeho příslušenství. Voda v řece jistě nebyla z nejteplejších, kalendář hlásil, že je leden roku 1945.
Uprchlíci z belgického městečka La Gleize poté, co jejich domovy dvakrát po sobě přešla fronta.
Pátek třináctého nemusí vždy přinášet jen smůlu. Naopak 13. duben 1945 byl pro 200 Židů z koncentračního tábora Bergen-Belsenu velmi šťastným dnem. Nacisté je nejprve vypravili na cestu ve vlaku smrti, když měli být i s vagony svrženi do řeky nebo vyhozeni do povětří. Nedaleko Magdeburku je však objevili Američané a vězni, kterým už smrt sahala na rameno, se dočkali vysvobození.
Vojáci třetí americké armády během březnových bojů o Koblenc v Porýní-Falci.
Bombardování železničního uzlu v Salzburgu americkým letectvem 27. prosince 1944.
Boje probíhaly i během Štědrého dne roku 1944. Snímek amerického pěšáka z 82. výsadkové divize byl pořízen u Belgického města Bra.
Během ústupových bojů Němci mnohdy prolomili hráze a zaplavili tak okolí. Britským vojskům tak přišla vhod obojživelná vozidla, tak jako u Kranenburgu 22. února 1945.
Velká trojka na jaltské konferenci v únoru 1945. Zleva britský premiér Winston Churchill, americký prezident Franklin D. Roosevelt a sovětský vůdce J. V. Stalin. Ten ještě přitom před čtyřmi lety touto dobou na základě sovětsko-německé smlouvy svými surovinovými dodávkami podporoval nacisty v boji proti Britům.
Sovětská vlajka zavlála nad berlínským Reichstagem již večer 29. dubna 1945. Nad sídlo německého parlamentu, který během nacistické hrůzovlády byl degradován toliko na poslušný schvalovací stroj, a o kterém nacisté před nástupcem k moci hovořili jako o žvanírně, ji vynesli Michail Minin, Gazi Zagitov, Alexandr Lisimenko a Alexej Bobrov. Stalo se však bez přítomnosti fotografa, proto byla druhý den celá akce zopakována a naaranžována. Ani to se však neobešlo bez problémů, protože jeden z vojáků měl na rukou dvoje hodinky. Právě hodinky byly mezi sovětskými vojáky žádaným artiklem, o který připravovali civilisty nejen v Německu, ale třeba i v Polsku, Maďarsku nebo Československu. Pro propagandistické účely byla ikonická fotografie poté retušována.
Tvrdé boje probíhaly také v Budapešti. Bitva o maďarskou metropoli trvala měsíc a půl. Na snímku vojáci ze třetího ukrajinského frontu sovětské armády.
Americké Douglasy C-47 zásobující obklíčené jednotky v Bastogni během německé protiofenzívy v Ardenách. Jednalo se o poslední – a neúspěšný – německý pokus o zvrat na západní frontě.
Šestnáctiletý Hans-Georg Henke poté, co jej zajala americká armáda.
Anděl shlíží na totálně zničené Drážďany. Ve čtyřech náletech 13. až 15. února 1945 769 těžkých bombardérů britské RAF a 527 strojů USAAF přes shodilo na saskou metropoli 3 900 tun výbušných a zápalných pum. Žár uvnitř města byl takový, že se tavilo i sklo. Nálet stál život přibližně 25 000 civilistů.
Siegrfidova linie na německých západních hranicích měla být v nacistických představách neprostupnou branou. Takto ji nedaleko Karlsruhe 27. března 1945 překročili Američané.
Kdyby tento snímek viděl Joseph Goebbels, zřejmě by jej ranila mrtvice. V jeho bývalém sídle na zámku Rheydt totiž 18. března 1945 sloužili američtí vojáci židovskou mši.
Americká armáda překračuje v březnu 1945 Rýn.
Kolín nad Rýnem 24. dubna 1945. Symbolem a památníkem zkázy se stala katedrála svatého Petra, kterou narozdíl od okolí bombardování poškodilo jen minimálně.
Totální ponížení nacistické rasistické ideologie. Americký voják černé pleti a několik německých zajatců.
Společné foto sovětských a amerických vojáků, kteří se v dubnu 1945 setkali na Labi a rozpůlili tak Německo vedví.
Zajatí Němci v oploceném prostoru nedaleko Heidelbergu 4. dubna 1945.
Posledním hlavním městem Evropy, které čekalo na svobodu, byla Praha. 8. května po jednání z Českou národní radou se německá vojska začala z československé metropole stahovat. Druhý den do Prahy dorazila sovětská vojska, která českým povstalcům pomohla zlikvidovat poslední hnízda nacistického odporu. Na snímku česká žena vítá sovětského vojáka.
Německý důstojník uprostřed rozvalin Saarbrückenu během časného jara 1945.
Cestující v newyorkém metru se radují nad zprávou o smrti Adolfa Hitlera. Provoz podzemní dráhy byl v té chvíli přerušen.
Léta hrůzy v Evropě se – alespoň prozatím – blíží ke konci. Zástupci německé generality podepisují 4. května 1945 kapitulaci na britské frontě v severozápadním Německu. O čtyři dny později pak byla podepsána bezpodmínečná kapitaluce nacistického Německa.
Londýňané čekají, až premiér Churchill oficiálně vyhlásí německou kapitulaci. Ten den slavilo v ulicích britské metropole milion lidí.
Slavilo se samozřejmě i v New Yorku…
…a v Moskvě, kde byl uspořádán slavnostní ohňostroj.
Zato z Berlína zůstaly jen trosky a ruiny. Tak dopadl Hitlerův sen o německé nadřazenosti, kterému uvěřila i nemalá část národa.
Podobně dopadla i jiná města, včetně Norimberka, které bylo jedním z rodišť zrůdné nacistické ideologie.
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
