Odstranění nežádoucích účinků chemoterapie, vývoj nových materiálů pro výrobu levné a ekologické solární energie či výzkum tání ledu v Antarktidě po poslední době ledové. I tyto projekty budou zkoumat noví nadějní vědci na brněnských univerzitách.

Celkem 25 českých i zahraničních studentů letos uspělo v projektu Brno Ph.D. Talent. .

Foto: Kateřina Vrchovecká – Na Masarykově univerzitě se zabývá vývojem materiálu pro kloubní náhrady s delší životností, než ty dnešní. Chce tím zkvalitnit lidský život.

Po dobu tří let budou ke své doktorské práci dostávat stipendium 100 tisíc korun ročně. Stipendijní šeky jim včera předal náměstek primátora Jaroslav Kacer. „Tyto finance mi umožní věnovat se naplno výzkumnému projektu bez toho, abych pociťoval finanční nejistotu a musel se při vědecké práci věnovat dalšímu zaměstnání,“ říká Stanislav Smatana, mladý vědec, který se zaměřuje na vývoj nových metod analýzy dat ze střevní mikroflóry.

I díky jeho práci tak můžeme v budoucnu předcházet vážným civilizačním nemocem. Průměrný plat doktoranda se totiž pohybuje pod úrovní minimální mzdy. „V porovnání s vyspělými evropskými státy je u nás státní dotace na doktorské místo poloviční.

My se jim z rozpočtu města snažíme plat zčásti dorovnat a vytvořit jim tak podmínky pro studium,“ říká Miloš Šifalda, ředitel Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, která projekt administruje.

A daří se to – úspěšnost studentů z programu Brno Ph.D. Talent je téměř stoprocentní, přitom standardní doktorské studium na českých vysokých školách nedokončí polovina studentů. Částka 9 milionů korun je určená ze 7,5 milionu korun na stipendia, 0,9 milionu korun na aktivity podporující kariérní růst a další prostředky na organizaci programu a navazující aktivity.

Brno středoevropským Silicon Valley

Přivést a udržet v jihomoravské metropoli špičkové vědce je také dlouhodobým cílem brněnských radních. Mezi priority města patří podpora talentů v přírodovědných a technických oborech, konkrétně v oblastech Life Sciences a IT, na které se program Ph.D. Talent zaměřuje.

„V rámci Regionální inovační strategie jsme postavili špičková výzkumná centra a přivedli do Jihomoravského kraje řadu technologických firem. Podporou mladých nadaných studentů pro ně připravujeme kvalitní vědecké pracovníky, což je zároveň levnější než ‚import‘ již zkušených vědců z jiných regionů či zemí,“ doplňuje Jaroslav Kacer, podle kterého právě přítomnost mladých talentů ovlivňuje budoucí hospodářský vývoj měst a regionů.

Zahraniční studenti chtějí studovat v Brně

V letošním ročníku Ph.D. Talent uspělo 25 mladých vědců. Přitom dostat se do finále nebylo vůbec snadné. „Obdrželi jsme 101 přihlášek, z nichž odborní mezinárodní hodnotitelé vybrali do užšího kola 50 projektů.

Jejich autoři pak dostali příležitost obhájit je osobně před odbornou komisí. Obhajoba i diskuse probíhaly v anglickém jazyce. Dvacet pět vítězů soutěže získá tříleté stipendium, dalších deset nejlepších účastníků může využít doplňkový program zaměřený na podporu kariérního růstu, tedy zvýšení konkurenceschopnosti doktorských studentů.

Jde o letošní novinku, která je samozřejmě určena i stipendistům,“ upřesňuje Miloš Šifalda. O prestiži brněnských vysokých škol i zájmu o stipendijní program svědčí i účast zahraničních studentů. O doktorské studium v Brně projevili zájem studenti z Brazílie, Íránu, Srbska, Ghany, Finska i Ruské federace, uspěli z Indie, Itálie či Slovenska.

Foto: Peter Lenárt – Na Masarykově univerzitě se zabývá výzkumem stárnutím a vývojem nových metod na nemoci s ním spojené. Nechce přitom prodlužovat jeho délku na úkor kvality, ale prodloužit tu část, ve které je člověk zdravý a vede aktivní život.

Vědomosti zůstávají v regionu

Za projekt podpory nadějných vědců hovoří především výsledky. Za sedm ročníků Brno Ph.D. Talent město ve spolupráci s Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu podpořilo 133 studentů, z nichž většina zůstává v akademickém prostředí brněnských univerzit.

„Vytvářejí zde nové výzkumné týmy a přenášejí tak vědecké zkušenosti nabyté v doktorském programu na další studenty,“ upřesňuje Miloš Šifalda. Jeho slova potvrzuje i letošní stipendistka Hana Svozilová, která vidí svou roli za deset let stále v onkologickém výzkumu – chce vést další mladé studenty v pokračování její práce ve výzkumu leukemie.

Zaostřeno na techniku a přírodovědné obory

Za unikátním projektem Brno Ph.D. Talent, který se jinde na úrovni měst nevyhlašuje, stojí Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu. „Nezaměřujeme se pouze na podporu přílivu nadaných studentů a vědců do regionu.

Máme programy pro středoškoláky, pracujeme také s dětmi na základních školách, kde aktivně podporujeme přes 160 kroužků robotiky,“ dodává Miloš Šifalda. Například světově uznávaný vědec Marek Mráz, který v současné době vede vědeckou skupinu na CEITEC Masarykovy univerzity, prošel hned několika projekty – od programu podpory nadaných studentů přes Brno Ph.D. Talent až po mezinárodně ceněný projekt SoMoPro, který dokáže přivést světově uznávané kapacity na vědecko-výzkumná pracoviště Jihomoravského kraje.

Podle Šifaldy je Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu co do rozsahu podpory nadaných studentů a vědců se zaměřením na techniku a přírodovědu ojedinělým projektem i v mezinárodním měřítku.

Foto: Matouš Kratochvíl – Na VUT v Brně se zabývá vývojem nových materiálů pro výrobu levné a ekologické solární energie. V budoucnu bychom tak mohli solární články rychle a levně tisknout.

Podpora města je zásadní

Projekt Brno Ph.D. Talent je ze sta procent financován z rozpočtu města Brna. To od roku 2009 poskytlo mladým nadějným vědcům částku přesahující 42 milionů korun. Nejde však o jediný projekt zaměřený na studenty.

„Na další podporu spolupráce s brněnskými vysokými školami jsme v loňském roce vyčlenili částku 4,6 milionu korun, pro letošek počítáme s 3,5 miliony korun,“ upřesňuje Jaroslav Kacer. Město zároveň podporuje další vysokoškolské aktivity, jako jsou Městský ekosystém, mezinárodní studentská soutěž MUNISS, nově zavedlo program Brno Erasmus Student.

A co náměstek primátora Jaroslav Kacer popřál novým stipendistům? „Byl bych rád, kdyby se studenti co nejvíce zapojili do života ve městě a případně do jeho zkrášlení.“.