Ochota k volební účasti je u dětí rodičů s výučním listem o více jak 20 procentních bodů nižší než u dětí vysokoškolsky vzdělaných rodičů. O politiku se vůbec nebo spíše nezajímá 67 % středoškoláků..

V červnu letošního roku proběhl reprezentativní průzkum 1364 žáků ve věku 16–20 let ze 72 středních škol, který byl součástí projektu Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., a Konrad-Adenauer-Stiftung.

Výstupem tohoto průzkumu je zpráva, která se zabývá zájmem o politiku a veřejné dění, politickými názory a formami občanské angažovanosti mladých lidí.

Srovnáme-li výsledky s šetřením CVVM, zjistíme, že středoškoláci jsou oproti celé populaci vůči stavu české demokracie kritičtější. Zatímco spokojenost s fungováním demokracie v ČR hlásí více než polovina (60 %) obecné populace, mezi středoškoláky to není ani třetina (32 %).

Zároveň ale u středoškoláků pozorujeme velký podíl odpovědi „nevím“ (23 %), která je u dospělé populace přítomna minimálně (4 %). Politolog Aleš Kudrnáč si vysoký podíl odpovědi „nevím“ vysvětluje nedostatkem informací o politice a nízkým zájmem o politiku.

„Mladí lidé, kteří se o politiku nezajímají a nemají o ní téměř žádné povědomí, nemají stav demokracie jak hodnotit. Zároveň si žáci v tomto věku názor na politiku často teprve utváří,“ dodává Kudrnáč.

Kromě spokojenosti s fungováním demokracie byli žáci požádáni, aby zhodnotili, do jaké míry se jim čtyři nabídnuté systémy vládnutí jeví jako vhodné nebo nevhodné pro řízení naší země. Za nejpřijatelnější politický systém žáci považují demokracii.

Za poměrně dobrý nebo velmi dobrý ho označilo 70 % respondentů. Demokracie ale není jediným možným politickým systémem. Středoškolákům byly kromě otázky na demokracii nabídnuty tři další konkrétní politické systémy, přičemž nejpřijatelnější z nich je pro středoškoláky vláda nevolených expertů (42 %).

Autor zprávy připouští, že ačkoli vláda expertů může pro středoškoláky představovat poměrně lákavou alternativu demokracie, stejně tak je možné, že ne všichni středoškoláci si plně uvědomují, že podobný režim by znamenal zrušení volební soutěže.

Žáci ze vzdělanějších rodin více tíhnou k demokratickým a méně k nedemokratickým formám vlády ve srovnání s těmi, kteří žijí s méně vzdělanými rodiči. Podporu demokracii vyjadřuje 79 % dětí s rodiči vysokoškoláky oproti 55 % dětí rodičů s učňovským vzděláním.

Vládu silného nevoleného lídra pokládá za dobrý režim 18 % žáků z vysokoškolsky vzdělaných rodin oproti 29 % žáků z rodin s výučním listem.