Proč se invazivní rostliny dokážou tak rychle množit?

Pracovníci Botanického ústavu AV ČR ve spolupráci se zahraničními kolegy z Dánska a Spojených států zjistili, že buňky s malým obsahem DNA se rychle rozmnožují. Invazivní rostliny se díky tomu velmi rychle šíří.

Konkrétně analyzovaly genom několika set populací rákosu obecného (Phragmites australis) z celého světa.

Ilustrační foto

Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní (Nepůvodní, rychle se šířící druh, který vytlačuje původní druhy a nahrazuje jejich funkci v přírodě.), je velikost jejich genomu.

„Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu Petr Pyšek. „Rostliny rákosu s malým obsahem jaderné DNA jsou velmi invazní, což potvrzuje naše předchozí zjištění, založená na mezidruhových srovnáních – ta tedy platí i v rámci populací jednoho druhu.

” Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Ecology.

Testy v experimentální zahradě

Vědci stanovili velikost genomu pomocí průtokové cytometrie v laboratoři předčasně zesnulého průkopníka této metody Jana Sudy. Zhruba stovku ze zkoumaných populací rákosu pěstovali ve standardních podmínkách na experimentální zahradě.

V průběhu pokusu měřili rychlost růstu a širokou škálu dalších ekologických a fyziologických vlastností zkoumaných rostlin, včetně odolnosti proti požeru. Pokus byl založen tak, aby bylo možné porovnat severoamerické populace rákosu, které byly před více než 150 lety zavlečeny na tento kontinent z Evropy a dnes jsou zde invazní, s populacemi, které jsou v Severní Americe původní a invazní populace je vytlačují.

Méně DNA = kratší doba kopírování

Ukázalo se, že pro invazní rostliny je typický malý genom, který je spojen s vlastnostmi podporujícími invazní chování. „Teoretické vysvětlení souvisí s generační dobou, buňky s malým obsahem DNA se rychleji replikují, což vede k rychlejšímu růstu,” vysvětluje Laura Meyerson z University of Rhode Island, která na výzkumu spolupracovala.

Navíc rostliny s velkým genomem mají omezenou schopnost růst v extrémních podmínkách. Jako jsou v případě rákosu třeba oblasti s nedostatkem srážek nebo vysokou slaností (salinitou), kde je výhodné rozmnožit se co nejrychleji.

Využití v praxi

Zjištění mezinárodního týmu lze v případě rákosu využít k monitorování invazních populací. „Existence zřetelné hranice ve velikosti genomu, oddělující invazní a neinvazní rostliny, umožní rychlou identifikaci potenciálně invazních populací.

Průtoková cytometrie představuje rychlou a finančně dostupnou metodu stanovení obsahu jaderné DNA, která dovoluje získat rutinním způsobem velké množství informací,” dodává Pyšek. Pokud budoucí výzkum prokáže platnost výsledků i pro jiné druhy rostlin, bylo by možné využít metodu například při rozhodování o tom, zda povolit import určitých populací na základě jejich invazního potenciálu.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Projevem rakoviny prsu nemusí být jen bulka

Projevem rakoviny prsu nemusí...

Každý rok u nás lékaři diagnostikují přes 7000 nových případů karcinomu prsu,...
Až u 40 % lidí probíhá fibrilace síní bez příznaků

Až u 40 % lidí probíhá fibrilace...

Fibrilace síní neboli česky míhání síní patří v současné době k nejčastějším...
Brána do vesmíru otevřena

Brána do vesmíru otevřena

Co jsou exoplanety, jak můžeme zkonstruovat a vyslat do vesmíru družici anebo...
Lékaři vyzývají kuřáky – Přestaňte kouřit

Lékaři vyzývají kuřáky –...

O desítky tisíc akutních hospitalizací by v nejbližších měsících ulevili českým...
Panda proti pandě

Panda proti pandě

Černobílé pandy jsou mezi zoology velice oblíbeným cílem a pozorování...
Katastrofa klepe na dveře

Katastrofa klepe na dveře

Scénář jako z katastrofického filmu? I to může hrozit,...
Nová metoda výběru spermií může významně zvýšit šance na otěhotnění

Nová metoda výběru spermií může...

S problémem neplodnosti se v České republice v současnosti potýká téměř každý pátý pár a...
Nový nízkonákladový depozitář v Čáslavi

Nový nízkonákladový depozitář v...

Ve čtvrtek 22. října byla v prostorách Národního zemědělského muzea v Čáslavi...
Zdravotnické centrum následné péče v Letňanech

Zdravotnické centrum následné...

Nemocnice Na Bulovce je poskytovatelem zdravotních služeb a provozovatelem...
Očkování proti chřipce – nedostatek vakcíny

Očkování proti chřipce –...

Češi se v minulých letech o očkování proti chřipce příliš nezajímali,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Očkování proti chřipce – nedostatek vakcíny

Očkování proti chřipce –...

Češi se v minulých letech o očkování proti chřipce příliš nezajímali,...
Přiměla Kateřina II. Veliká Rusy číst?

Přiměla Kateřina II. Veliká Rusy...

Ruská carevna Kateřina II. Veliká schvaluje 27. května 1795 návrh na stavbu veřejné...
Pozor, vyletí ptáček. Nebo kulka. Jak vzniknou poslední selfie?

Pozor, vyletí ptáček. Nebo kulka....

„Foť to, foť to!“ nabádá Natalia kamarádku, která řídí. Kámoška to zvládne....
Vydá Bennu svá tajemství?

Vydá Bennu svá tajemství?

Krátce po půlnoci z 20. na 21. října 2020, konkrétně v nula...
20. říjen 1982: Den sovětského mlýnku na maso

20. říjen 1982: Den sovětského...

Přesný počet mrtvých se veřejnost už asi nikdy nedozví. Sovětský režim si...
Zdravotnické centrum následné péče v Letňanech

Zdravotnické centrum následné...

Nemocnice Na Bulovce je poskytovatelem zdravotních služeb a provozovatelem...
Francouzskou knihovnu pro veřejnost založil už král Slunce

Francouzskou knihovnu pro veřejnost...

Počátky knihovního fondu dnešní Francouzské národní knihovny na pařížské Rue de Richelieu sahají do...
Změňte pravidla! Dočkají se šachy nového kabátu?

Změňte pravidla! Dočkají se šachy...

Milujeme je už celá staletí, ovšem jejich kouzlo se prý nebezpečně vytrácí....
Když se lámou kosti

Když se lámou kosti

Mírný pád, lehký náraz nebo pouhé kýchnutí. Situace, které mohou skončit...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.