Proč se invazivní rostliny dokážou tak rychle množit?

Pracovníci Botanického ústavu AV ČR ve spolupráci se zahraničními kolegy z Dánska a Spojených států zjistili, že buňky s malým obsahem DNA se rychle rozmnožují. Invazivní rostliny se díky tomu velmi rychle šíří. Konkrétně analyzovaly genom několika set populací rákosu obecného (Phragmites australis) z celého světa.

Ilustrační foto

Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní (Nepůvodní, rychle se šířící druh, který vytlačuje původní druhy a nahrazuje jejich funkci v přírodě.), je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu Petr Pyšek.Rostliny rákosu s malým obsahem jaderné DNA jsou velmi invazní, což potvrzuje naše předchozí zjištění, založená na mezidruhových srovnáních – ta tedy platí i v rámci populací jednoho druhu.” Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Ecology.

Testy v experimentální zahradě

Vědci stanovili velikost genomu pomocí průtokové cytometrie v laboratoři předčasně zesnulého průkopníka této metody Jana Sudy. Zhruba stovku ze zkoumaných populací rákosu pěstovali ve standardních podmínkách na experimentální zahradě. V průběhu pokusu měřili rychlost růstu a širokou škálu dalších ekologických a fyziologických vlastností zkoumaných rostlin, včetně odolnosti proti požeru. Pokus byl založen tak, aby bylo možné porovnat severoamerické populace rákosu, které byly před více než 150 lety zavlečeny na tento kontinent z Evropy a dnes jsou zde invazní, s populacemi, které jsou v Severní Americe původní a invazní populace je vytlačují.

Méně DNA = kratší doba kopírování

Ukázalo se, že pro invazní rostliny je typický malý genom, který je spojen s vlastnostmi podporujícími invazní chování. „Teoretické vysvětlení souvisí s generační dobou, buňky s malým obsahem DNA se rychleji replikují, což vede k rychlejšímu růstu,” vysvětluje Laura Meyerson z University of Rhode Island, která na výzkumu spolupracovala. Navíc rostliny s velkým genomem mají omezenou schopnost růst v extrémních podmínkách.  Jako jsou v případě rákosu třeba oblasti s nedostatkem srážek nebo vysokou slaností (salinitou), kde je výhodné rozmnožit se co nejrychleji.

Využití v praxi

Zjištění mezinárodního týmu lze v případě rákosu využít k monitorování invazních populací. „Existence zřetelné hranice ve velikosti genomu, oddělující invazní a neinvazní rostliny, umožní rychlou identifikaci potenciálně invazních populací. Průtoková cytometrie představuje rychlou a finančně dostupnou metodu stanovení obsahu jaderné DNA, která dovoluje získat rutinním způsobem velké množství informací,” dodává Pyšek. Pokud budoucí výzkum prokáže platnost výsledků i pro jiné druhy rostlin, bylo by možné využít metodu například při rozhodování o tom, zda povolit import určitých populací na základě jejich invazního potenciálu.

 

 

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Vědci získávají oxid křemičitý ze slupek od rýže

Vědci získávají oxid křemičitý ze...

Liberečtí vědci objevili metodu, kterou lze získat oxid křemičitý ze slupek od...
Zamořené české lesy

Zamořené české lesy

Čím dál častěji se v lesích a parcích České republiky setkáváme s cizokrajnými...
Řekni, kde ty kytky jsou…

Řekni, kde ty kytky jsou…

“Řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být,” pokračuje...
Hmyz mizí rekordní rychlostí. Konec legrace, říkají vědci

Hmyz mizí rekordní rychlostí. Konec...

Biosféra na planetě Zemi je velmi křehkým systémem, citlivým na jakékoliv...
Vědci z NASA zkoumali na ostrově v Tichém oceánu podivné bahno

Vědci z NASA zkoumali na ostrově...

Jeden z nejnovějších ostrovů, jenž se nalézá v Pacifiku, má svůj...
Severní magnetický pól pokračuje ve své procházce. Míří do Ruska

Severní magnetický pól pokračuje ve...

Tempo špacíru severního magnetického pólu nabírá na rychlosti. Vědci tudíž...
Je libo veverku?

Je libo veverku?

V Británii se veverky popelavé (Sciurus carolinensis) stávají velice oblíbenými...
Nová kořist namibijských lvů

Nová kořist namibijských lvů

Původně pouštní lvi, kteří žijí v národním parku v Namibii, byli zpozorováni při lovu a...
Mořští biologové znají příčinu velrybích sebevražd

Mořští biologové znají příčinu...

Některé velryby se vrhají na břehy pláží, kde následně umírají. Ve větším...
Konec uhelné energii

Konec uhelné energii

Německá uhelná komise oznámila, že by nejpozději do roku 2038 ráda...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Znáte nejzajímavější svátky na světě?

Znáte nejzajímavější svátky na...

Důvodů k nejrůznějším oslavám se najde vždy dost. Některé svátky a...
Rozmařilý Habsburk: Rudolf II. zaměstnával podavače umyvadla

Rozmařilý Habsburk: Rudolf II....

Zástupy vyslanců i papežský nuncius přešlapují v císařských předpokojích na Pražském...
Při pití spolkl živou rybu: Skončil na operačním sále!

Při pití spolkl živou rybu: Skončil...

Různé národy, skupiny lidí nebo jen party přátel mají nejrůznější picí...
Nejjedovatější zvířata planety: Před kým se mít na pozoru?

Nejjedovatější zvířata planety:...

Boj o přežití je v přírodě běžnou součástí každodenního života. K obraně a...
Tragické lásky Hollywoodu: John Cazale a Meryl Streepová

Tragické lásky Hollywoodu: John...

Nikdo z jejich hereckých kolegů nečeká, že by se ti dva mohli dát dohromady....
VIDEO: TOP 15 bláznivých tajemství Googlu

VIDEO: TOP 15 bláznivých...

Už je poměrně známé, že pokud nám nefunguje internet, na...
Proč nás bolí záda?

Proč nás bolí záda?

Existuje jen málo lidí, kteří se za celý svůj život nepotýkali s...
Hledá se hrobka. Kam zahrabali rebelku Nefertiti?

Hledá se hrobka. Kam zahrabali...

„Pryč s kacíři,“ hlásá voják Haremheb, který nastupuje na trůn asi...
Santa neexistuje: Některé Američany tato věta poznamená na celý život!

Santa neexistuje: Některé Američany...

Santa Claus neexistuje. Tato věta po sobě v USA zanechává tisícovky smutných...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.