V Zoo Ústí nad Labem se podařil odchov celoevropského významu! Úspěšným vylíhnutím korovce mexického (Heloderma horridum) odstartoval nový rok 2018. Mládě první týdny nepotřebuje žádnou potravu, protože vstřebává živiny ze žloutkového váčku.

Zhruba po 3-4 týdnech mu ošetřovatelé nabídnou myší holátka nebo vajíčka..

Foto: Mládě korovce mexického – Zoo Ústí nad Labem

Mládě je umístěno v samostatném teráriu v zázemí, takže návštěvníci jej bohužel neuvidí. „Naše zoo chová současnou skupinu jednoho samce a dvou samic od roku 2013, ale již v roce 1986 jsme vystavovali jednoho jedince tohoto druhu.

Samce jsme získali od soukromého chovatele,“ vzpomíná Věra Vrabcová tisková mluvčí. Ústecká zoo od roku 1994 chovala i skupinu korovců jedovatých (Heloderma suspectum). V roce 2003 je ovšem z chovatelských důvodů  zapůjčili do Zoo Jihlava.

V té době se jednalo o velice vzácná zvířata a současným chovem obou druhů korovců se mohla pochlubit jen málokterá zoologická zahrada.

Rodiče jsou zazimovaní

Současné trio korovců mexických mohou návštěvníci najít v přízemí pavilonu exotária. Momentálně u nich probíhá zimování, což znamená, že je v expozici vypnuto výhřevné světlo a teplota je udržována mezi 16 a 18 stupni Celsia.

Tento klidový režim zde panuje zhruba od poloviny prosince do konce února. Tento režim je součástí stimulace k páření a kladení vajec. „Stejně probíhala příprava i v loňském roce, ale když na konci července 2017 samice nakladly do připraveného substrátu vejce, byl jsem trochu překvapen, neboť zvířata jsou ještě poměrně mladá.

Snůšku jsem pečlivě sledoval, vejce jsem pravidelně odebíral do inkubátoru, ale postupně se ukazovalo, že pouze jedno z celkového počtu 16 kusů je oplozené,“ vysvětluje chovatel František Šubík. Mládě se začalo líhnout v pátek 12. ledna, tedy po 165 dnech inkubace, a trvalo zhruba den, než se dostalo z vajíčka celé ven. Mládě se má čile k světu a je zcela zdravé.

Odkud pochází?

Jejich domovinou je západní pobřeží Mexika a Guatemaly, kde žijí v pouštních oblastech a v listnatých lesích. Korovci patří k pár ještěrům na světě, u kterých se vyskytují jedové žlázy. Kromě obou druhů korovců (mexický a jedovatý) je to ještě vzácný varanovec bornejský (Lanthanotus borneensis), který žije výhradně na severu Bornea.

K jedovatým ještěrům byl podle posledních výzkumů přidán i varan komodský (Varanus komodoensis). Jed korovci do rány nevstřikují jako jedovatí hadi. Do těla kořisti stéká po mělce rýhovaných zubech spolu se slinami z ústní dutiny.

V přírodě nemají tito ještěři mnoho přirozených nepřátel, ohrožuje je ztráta životního prostředí, lov nebo požáry.